U praktických lékařů pro dospělé sice stále sledujeme negativní saldo počtu ordinací, tento trend ale začíná brzdit. Horší je situace u praktiků pro děti a dorost. Přestože zájem studentů o obor pediatrie roste, do praxe následně dostatek lékařů nenastupuje. Data na kulatém stole Priority a potenciál rozvoje primární péče v ČR prezentoval ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.
U praktických lékařů pro dospělé už podle Ladislava Duška „svítí světlo na konci tunelu“. Dlouhodobě se totiž daří nabírat poměrně velké množství studentů, graduovaných mediků a lékařů do atestačního vzdělávání a demografický vývoj se začíná zlepšovat. Ještě v roce 2021 činil podíl praktických lékařů pro dospělé starších 65 let 31,8 procent, v roce 2023 pak 30,2 procent.
Zatímco v roce 2022 se do specializační přípravy nově zařadilo 202 lékařů, v loňském roce to bylo 233. Podobný je progres také v průběhu specializační přípravy a mezi absolventy přípravy včetně uznání. „Pokud toto vydrží dalších pět až sedm let, tak praktičtí lékaři v zásadě vyberou odchody do důchodu a kapacitu si udrží, respektive obnoví. Navíc máme krásnou zprávu, kterou nám ledaskdo nevěřil – více než 93 procent absolventů nastupuje do českého veřejného zdravotního pojištění a činnost vykonává,“ podtrhuje Dušek.
Praktičtí lékaři pro dospělé před sebou mají podle šéfa ÚZIS dvě základní výzvy, a to udržet trend ve vzdělávání a také distribuovat absolventy do regionů, kde jich je nedostatek. Zatímco z pohledu krajů se rozdíly začínají smazávat, u okresů situace tak pozitivní není. „Nadále sledujeme dlouhodobě negativní saldo počtu míst poskytování praktických lékařů pro dospělé, ale tento trend brzdí,“ poznamenává.
Zájem studentů je, do praxe ale nenastoupí
Zcela jiná, o dost horší situace, je u praktických lékařů pro děti a dorost, kde se demografický vývoj významně projevuje v negativní roční bilanci dostupných míst poskytování. Zatímco v roce 2021 činil podíl dětských praktiků starších 65 let 31,9 procent, za další dva roky narostl na 34,6 procent. Věková kategorie 60+, tedy v důchodovém věku, pak tvoří nadpoloviční většinu této odbornosti. „Negativní saldo míst poskytování je nadále poměrně velmi vysoké. Neřekl bych, že v čase nějak eskaluje, ale i tak se týká všech regionů a ten problém je víceméně plošný,“ popisuje Dušek.
Pozitivní zprávou je zájem mladých lidí o studium pediatrie. Počet nově zařazených do studia pediatrického kmene od roku 2018 roste, oproti předchozím letům bylo v letech 2022 a 2023 také více absolventů specializační přípravy včetně uznání. Pokud by zhruba 250 nastupujících studentů graduovalo a trend se udržel například pět let, je podle Duška šance na to, aby se demografie spravila.
„Podmínkou ovšem je, že nastoupí do praxe praktického lékaře pro děti a dorost, což se zatím tak úplně neděje. Nastupuje jich padesát procent a domnívám se, že masivní nástup pediatrů do zařízení akutní lůžkové péče nedává úplně smysl, i vzhledem k tomu, že nám klesá porodnost o 30 procent,“ míní ředitel ÚZIS a dodává, že zásadní zůstává snaha motivovat absolventy, aby šli cestou praktického lékaře pro děti a dorost.
Nejvíc lékařů v Evropě. Jenže ne tam, kde jsou třeba
Na úrovni systému má situaci pomoci vládní program vzdělávání všeobecného lékařství, kdy lékařské fakulty navýšily počet studentů a absolventů o téměř 30 procent. Ladislav Dušek chválí zejména odborný a apolitický přístup k celé problematice. „Program byl schválený za minulé vlády s podporou tehdejší opozice, která ho nyní v pozici vlády dál podporuje,“ uvádí Dušek. Už letos by tak mělo absolvovat o 350 všeobecných lékařů více.
Problematický tedy podle šéfa ÚZIS nebude celkový počet všeobecných lékařů, ale jejich rozdělení do potřebných odborností. „Už teď máme v přepočtu na tisíc obyvatel nadprůměrný počet lékařů v zemích OECD. Pokud program lékařských škol nyní udržíme, budeme mít za zhruba sedm až deset let možná nejvíc lékařů na počet obyvatel v Evropě. Bohužel je máme nerovnoměrně rozložené a musíme je distribuovat do odborností, kam patří,“ dodává.
