Praktičtí lékaři pro dospělé i děti a dorost mají dostatek zájemců z řad studentů lékařských fakult, nouze v těchto oborech není ani o školitele. Problémem je však nedostatek rezidenčních míst. Ministerstvo jejich počet nerozšířilo, na hraně finančních možností jsou i zdravotní pojišťovny. Praktici pro dospělé a pediatři tak volají o pomoc kraje. Téma rezonovalo během diskuze v Plzni, která se stala první zastávkou praktických lékařů při představování kampaně 11 milionů důvodů. Chtějí tak upozornit na zhoršující se dostupnost primární péče.
„Loni jsme rezidenčními místy v Praze dokázali uspokojit pouze 50 procent zájemců, kteří by do oboru chtěli jít, a pouze 50 procent těch, kteří by chtěli školit. Máme personální kapacity, ale nemáme pro ně dostatek prostředků,“ dává příklad předseda sdružení praktických lékařů Petr Šonka a dodává, že díky programu minulé vlády bude v letošním roce o 25 procent absolventů lékařských fakult více, praktičtí lékaři jim ovšem nemohou nabídnout takové podmínky jako například nemocnice, které se o absolventy také ucházejí.
Kraj jako (dočasné) řešení?
Podobně jsou na tom také pediatři, jak potvrzuje předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost České republiky Ilona Hülleová, podle které míří do primární péče necelá polovina nových lékařů, z této poloviny pak jen čtvrtina na plný úvazek. I u dětských lékařů zájem školitelů a školenců převyšuje kapacity rezidenčních míst. „Problém je, že v loňském roce došlo v rozdělování rezidenčních míst k upřednostnění fakultních nemocnic na úkor obcí s rozšířenou působností, kde je dlouhodobě problém. Potřebujeme, aby rezidenční místa mířila tam, kde jsou potřeba, a aby se jejich počet navýšil,“ míní Hülleová.
Obě odbornosti se nyní, po neúspěšném jednání s ministerstvem zdravotnictví o navýšení prostředků a počtu míst, obracejí na kraje. Podle Šonky jde o jedinou stranu, která nyní může pomoci, byť takové řešení z dlouhodobého hlediska není systémové a není správné. Stejný názor má hejtman Plzeňského kraje a poslanec Kamal Farhan (ANO). Umí si představit, že by dotaci na rezidenční místo vypsal kraj, a je připraven o tom debatovat. Nelíbí se mu však, že by samosprávy dělaly práci za někoho jiného. „Vypisování rezidenčních míst je zodpovědností ministerstva. Ani pojišťovny tu nejsou od toho, aby rezidenční místa platily,“ poznamenává.
Zdroje pojišťoven jsou vyčerpané
Právě pojišťovny jsou, co se týče podpory a prostředků systému veřejného zdravotního pojištění směrem k primární péči, na hraně svých možností. Zdravotní ředitelka Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Zdeňka Salcman Kučerová je toho názoru, že pokud v systému prostředky budou, je pro pojišťovny segment primární péče jednou z priorit. „Úhradová vyhláška však opakovaně nastavuje deficitní financování. Představa, že zdravotní pojišťovny budou institucemi, které by mohly dalšími prostředky pomoci například většímu počtu rezidenčních míst a školitelům, není úplně realistická,“ říká.
Všeobecná zdravotní pojišťovna pak oblast financuje nad rámec vyhlášky. „Zdroje už jsou za nás vyčerpané, snažíme se alespoň motivovat programy a v rámci jednotlivých obcí s rozšířenou působností spolupracovat i se samosprávami, hledáme školence do oblastí, kde máme zhoršenou dostupnost,“ dodává ředitelka Regionální pobočky VZP v Plzni Lenka Havlasová.
Bez mladých lékařů se péče nepohne
Petr Šonka je přesvědčen, že důvody současných problémů je třeba hledat v minulosti. „Primární péče je ve stavu, kam jsme ji za 30 let dostali, protože jsme se o ni nestarali, a tohle je výsledek. To, že máme málo praktiků, začalo už na začátku tisíciletí, kdy se noví lékaři nevzdělávali, za ministra Davida Ratha nám ročně atestovali jeden až dva praktici,“ podtrhuje a dodává, že situace se začala otáčet k lepšímu právě díky rezidenčním místům, která zavedl ministr Tomáš Julínek. „Velmi nám pomohl, jenže další vlády rezidenční místa umožnily nemocnicím, pro které vůbec nebyla určena. Až poslední dvě vlády se primární péčí začaly zabývat,“ uvádí s tím, že i když Adam Vojtěch problém začal opět řešit a Vlastimil Válek v tom pokračuje, situace stále není optimální.
Nejsou to ale jen rezidenční místa, kterými se praktičtí lékaři snaží dostupnost primární péče zlepšit. Letos poprvé vstoupily v platnost týmové praxe, i díky tomu, že se s ministerstvem a pojišťovnami podařilo dohodnout podmínky úhrad. Za první dva měsíce letošního roku jich vzniklo přes 150. Podle Šonky jde o dobrý formát například pro lékařky na rodičovské dovolené, které nemohou pracovat na plný úvazek, případně pro lékaře v důchodovém věku, kteří už nechtějí svoji praxi, ale párkrát týdně rádi přijdou pomoci. „Je to ale provizorní řešení, bez přísunu mladé krve se primární péče nepohne,“ uzavírá Šonka.
Foto: David Černý
