Rozšíření kompetencí porodních asistentek může být jedním z klíčů k efektivnímu systému péče. V českém zdravotnictví se o tom ale vede už řadu let debata a její výsledek stále zůstává nejasný. Přitom v řadě vyspělých zemí už podobné modely dlouhodobě a úspěšně fungují a mohou být inspirací i pro Českou republiku. Ředitel Fakultní nemocnice Bulovka Jan Kvaček je přesvědčen, že právě tam bychom měli hledat odpovědi, místo abychom se zacyklili v nekonečných teoretických diskusích. Řekl to v podcastu Zdravotnického deníku Perspektivy zdraví.
„Odborná debata, postavená na hypotetické úrovni, má smysl, pokud neexistuje způsob, jak si to vyzkoušet a neexistuje žádný příklad. Zde jsme ale v oblasti, kde se můžeme podívat na výsledky a dopady z vyspělých zemí, kde to již dlouhou dobu funguje,“ vysvětluje. Podle něj není důvod se obávat změn, pokud jasně vidíme, že v jiných zdravotnických systémech se podobné modely osvědčily. Naopak bychom se měli inspirovat a upravit náš systém tak, aby byl efektivní a odpovídal potřebám současné společnosti.
Kvaček rovněž upozorňuje, že diskuse o kompetencích porodních asistentek nemůže stát izolovaně, ale musí jít ruku v ruce s širšími změnami ve zdravotnictví a především ve vzdělávání. „Jestliže máme v mnoha oblastech nedostatek lékařů, tak potřebujeme, aby lékaři věnovali maximum svého času tomu, co opravdu nemůže dělat nikdo jiný, a úkony, které nepotřebují nutně jejich kvalifikaci, jsme mohli přenést na jiné vysokoškolsky vzdělané zdravotníky,“ říká Kvaček a dodává, že podobným směrem by se měla ubírat i další zdravotnická povolání, jako například magistersky vzdělané sestry. Tyto profese by mohly mít širší spektrum kompetencí a tím by zvýšily dostupnost a kvalitu péče pro pacienty.
Kameníková: Chybí systém celoživotního vzdělávání
Jedním z hlavních témat, které se v debatě o kompetencích porodních asistentek stále vrací, je legislativní nastavení jejich profese. Vedoucí porodní asistentka Centra porodní asistence Gynekologicko-porodnické kliniky FN Brno Miloslava Kameníková připomíná, že ačkoliv se Česko přihlásilo k evropským standardům, domácí legislativa na to dostatečně nereagovala. „Určitě ano,“ odpovídá na otázku, zda by se měla česká legislativa doplnit. „Sice se to převzalo, ale česká legislativa se tomu dostatečně nepřizpůsobila. V zákoně zůstala například indikace lékaře. Pokud bychom mluvili o tom, že porodní asistentky mají plně naplněné kompetence a že mohou autonomně pracovat, tak to pravda není,“ vysvětluje.
Kameníková také připomíná, že v Česku v současné době funguje dvanáct vysokých škol, které porodní asistentky vzdělávají a jejich kvalita se zlepšila, ovšem chybí systém celoživotního vzdělávání, který by umožňoval průběžné rozšiřování a prohlubování znalostí a dovedností.
Šít ano, tišit bolest ne
Přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky ve FN Bulovka Michal Zikán vidí aktuálně tři zásadní překážky, které brání porodním asistentkám plně vykonávat jejich povolání:
- Definice porodní asistence jako druh ošetřovatelského povolání
- Povinnost indikace lékaře
- Zákaz preskripce
První z nich je podle něj spíše formální, ale důležitá pro jasné vymezení pozice této profese. „Porodní asistence je u nás stále řazena mezi ošetřovatelská povolání, přestože se jedná o svébytné vysokoškolské zdravotnické povolání, které by mělo mít vlastní legislativní kategorii.
Druhou překážkou je již zmiňovaná indikace lékaře, která zůstala v zákoně podle něj kvůli obavám, že porodní asistentky nejsou schopné samostatně rozeznat riziko patologie. Podle Zikána je ale tato obava neopodstatněná a kompetence porodních asistentek by měly být nastaveny tak, aby mohly samostatně vést fyziologické porody, vyhodnocovat situaci a indikovat případné zásahy.
Třetím problémem je absence preskripční pravomoci, tedy možnosti podávat některé léky bez indikace lékaře. „Paradoxně může porodní asistentka šít porodní poranění, ale podle dikce zákona ho nesmí umrtvit bez indikace lékaře,“ upozorňuje Zikán. Přitom například v Německu, Rakousku či skandinávských zemích už porodní asistentky mají omezenou, ale dostatečně širokou preskripční pravomoc, která jim umožňuje efektivně pečovat o rodičky a jejich novorozence bez zbytečného zdržování a administrativních překážek.
