Příští týden vypukne vyjednávání mezi plátci a poskytovateli o tom, jak budou vypadat úhrady v příštím roce. Nový segment jednodenní péče v něm bude zastupovat Ludvík Winkler z Asociace poskytovatelů jednodenní péče lůžkové, za ambulantní specialisty pak post obhájil Zorjan Jojko. Odhadovaný nárůst, o který se budou muset segmenty podělit, ovšem bude zřejmě ještě nižší než letos – podle odhadů analytické komise se bude jednat o necelých 4,5 procenta.
Velkou novinkou dohodovacího řízení o úhradách pro příští rok je, že místo 14 segmentů jich bude s pojišťovnami jednat 15 (více jsme psali zde). Nově je mezi nimi segment jednodenní péče (více zde), jehož koordinátorem byl v pátek zvolen Ludvík Winkler z Asociace poskytovatelů jednodenní péče lůžkové. Jeho zástupcem měl být původně Dalibor Štambera z Asociace poskytovatelů jednodenní péče na lůžku, nakonec se jím ale stal Eduard Sohlich z Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN).
„Konkrétní návrhy úhrad jednodenní chirurgické péče budou předmětem následujících jednání. ČLK pro rok 2026 obecně navrhuje zachovat stávající model úhrady jednodenní péče, který je zakotven v příloze č. 13 úhradové vyhlášky pro tento rok, a usilovat o to, aby všechny zdravotní pojišťovny dodržovaly úhradovou vyhlášku, pokud se s nimi poskytovatel nedohodne na jiném postupu při úhradě jednodenní péče,“ stojí v zápise z posledního jednání představenstva České lékařské komory (ČLK).
V segmentu jednodenní péče je celkem 90 hlasů, přičemž ČLK-o.s. jich má 25, AČMN také 25, Asociace poskytovatelů jednodenní péče na lůžku 19 a Asociace poskytovatelů jednodenní péče lůžkové 14.
Ambulantní specialisté: Zjednodušte úhrady
V úterý večer také proběhlo hlasování o koordinátorovi segmentu ambulantních specialistů, který má celkem 4907 hlasů, přičemž ČLK-o.s. disponuje 1 955 hlasy, Sdružení ambulantních specialistů 1823 hlasy, Asociace klinických psychologů 418 hlasy, Asociace klinických logopedů 192 hlasy a Sdružení ambulantních dermatologů 91 hlasy (celkem se jednání v tomto roztříštěném segmentu účastní 29 organizací poskytovatelů).
„Mimo volbu koordinátora jsme se zabývali základními požadavky pro první jednání se zdravotními pojišťovnami 24. dubna. Ty se budou ještě per rollam dotvářet, jejich součástí ale bude jistě soubor požadavků, které schválila na svém posledním jednání rada SAS,“ řekl ZD předseda Sdružení ambulantních specialistů (SAS) Zorjan Jojko.
Mohlo by vás zajímat
Mezi požadavky patří to, aby ambulantní specializovaná péče přestala být finančně upozaďovaná, úhrady ambulantních specialistů počítaly s absolutním i relativním nárůstem počtu komplikovanějších, a tedy nákladově dražších pacientů a financování péče celkově přestalo být děleno na mandatorní a ostatní bez respektu k faktu, že závažnost jednotlivých diagnóz není daná jen speciálností jejich léčby. Peníze by také měly jít za pacientem a ne na prázdná lůžka. Ambulantní specialisté vedle toho chtějí, aby pro rok 2026 došlo k zásadnímu zjednodušení systému úhrad v jejich segmentu, protože míra jeho komplikovanosti v roce 2025 přesáhla únosnou mez. Zároveň by podle nich měl ustat tlak na „kolektivizaci“ ambulantní péče bez respektu k potřebám regionů a podmínkám pro poskytování péče ve všech odbornostech, přičemž by se měla stát hlavním kritériem dostupnost a kvalita.
Růst o 4,5 %
Vyjednávání ovšem bude podle Sdružení ambulantních specialistů i letos náročné. „Přes zřetelný nárůst počtu plných mocí nebude mít ani letos SAS spolu se svými tradičními spojenci potřebnou většinu a se spoluprací s ČLK z.s. asi ani letos nebudeme moci počítat. Soudě alespoň podle toho, že Dr. Kubek v posledním Tempusu kritizoval aktivity SAS, což nám přijde přinejmenším úsměvné při vědomí si toho, že právě SAS pro náš segment vyjednal pro rok 2025 750 milionů Kč navíc, čímž jsme nám všem vrátili peníze, o něž nás připravily LOK s ČLK akcí ‚Nejsem mýval‘ na podzim 2023 se všemi negativními dopady na naše úhrady v roce 2024,“ stojí v zápise z posledního jednání rady SAS.
Vyjednávání neusnadní ani fakt, že pro příští rok zřejmě bude nutné počítat s ještě menším nárůstem úhrad než letos. „Zdravotní pojišťovny odhadují příjmy systému veřejného zdravotního pojištění (pojistné, platba Generálního finančního ředitelství, platba státu) v roce 2025 ve výši 523,1 mld. Kč (nárůst o pět procent oproti roku 2024) a v roce 2026 ve výši 546,1 mld. Kč (nárůst o 4,41 procenta oproti roku 2025),“ stojí ve zprávě analytické komise.
Seznam ministerských priorit je kratší než loni
Na druhou stranu ale ministerstvo zdravotnictví nemá pro příští rok tak dlouhý seznam priorit, jako tomu bylo loni. „Protože je rada SAS toho konsensuálního názoru, že minulý rok svým podrobným seznamem ministerstvo zdravotnictví zablokovalo možnost dohod v dohodovacím řízení, tento krok, nepřijde-li ale nějaké pozdější překvapení, vítáme,“ podotýká Jojko.
Tomáš Troch, ředitel odboru regulace cen a úhrad na ministerstvu, na jednání analytické komise připomněl pouze dlouhodobé priority MZ, kterými jsou podpora primární, následné, dlouhodobé a jednodenní péče, péče ve vlastním sociálním prostředí, centralizace specializované péče a sbližování základních sazeb DRG. Vedle toho je třeba počítat s předpokládaným dopadem seznamu výkonů ve výši 100 milionů Kč, přezkumem a kultivací regulačních mechanismů, přípravou na očekávané legislativní změny v podobě novely zákona o veřejném zdravotním pojištění a zdravotních službách plus se snižováním objemu péče s nízkou přidanou hodnotou a směřováním pacientů do nákladově efektivní péče.
Gró dohodovacího řízení by mělo vypuknout příští týden, na kdy je ve dnech 23. a 24. dubna naplánována přípravná fáze. Závěrečná fáze by pak měla proběhnout 19. června s tím, že do konce měsíce musí dojít k předání výsledků jednání ministerstvu zdravotnictví.
