V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie zaostává Slovensko v dostupnosti inovativních léčebných postupů a léků. Situace je však lepší než v minulosti. V případě nových léků bychom se měli zabývat také tím, co si země může dovolit a jaké jsou v tomto ohledu její priority. V podcastu Perspektívy zdravia to řekl Oskar Dvořák, místopředseda parlamentního výboru pro zdravotnictví za stranu Progresivní Slovensko (PS). Iveta Pálešová, výkonná ředitelka Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), v podcastu připomněla průzkum dostupnosti léků, které již byly registrovány Evropskou lékovou agenturou (EMA). Z léků, které byly registrovány v letech 2019 až 2022, jich bylo loni na Slovensku dostupných pouze 17 procent.
V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie zaostává Slovensko v dostupnosti inovativních léčebných postupů a léků. „V určitém smyslu za evropskými zeměmi zaostáváme, ale rozhodně je to lepší než před několika lety, kdy byl rozdíl mnohem výraznější. Je to dáno i dopadem nové legislativy, kterou se podařilo přijmout minulé vládě. Ta výrazně otevřela trh. Když se podíváme na některé onkologické diagnózy, tak tam už nemáme takové zpoždění. Samozřejmě vyspělejší země jsou na tom mnohem lépe,“ říká v podcastu Oskar Dvořák.
Pokud jde o inovativní léky, hodně se mluví o procentu registrovaných inovativních léků, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Výkonná ředitelka AIFP v podcastu říká, že se v tomto ohledu provádějí různé průzkumy. Podle ní je však důležité, za jaké období se dostupnost posuzuje. Z léků, které byly registrovány prostřednictvím EMA v letech 2019 až 2022, jich bylo podle ní loni na Slovensku dostupných pouze 17 procent. „Když se podíváme například na Českou republiku, která jich měla k dispozici někde kolem 60 procent, je to samozřejmě málo. Jsme opravdu na dně této statistiky,“ říká Pálešová.
Podle jejích slov nemá smysl srovnávat se s Německem, které má k dispozici 80 až 90 procent nových léků. Totéž platí například pro Itálii a Rakousko. „Ale když se na to podíváme, jsou před námi téměř všechny země střední a východní Evropy. To znamená, že nejnovější registrované léky se k nám dostávají relativně pomalu. Například u léků, které byly registrovány dříve, zjišťujeme, že tam máme větší podíl. Ale inovativní léky se k nám dostávají mnohem později,“ vysvětluje v podcastu Iveta Pálešová.
Zohlednit širší finanční rámec
Podle Dvořáka se však nemůžeme dívat jen na to, kolik inovativních molekul je k dispozici. Při porovnávání s jinými zeměmi je podle něj třeba na tuto problematiku nahlížet v širším finančním rámci. „Jsme zemí, která dává do zdravotnictví méně peněz ve srovnání s jinými západnějšími zeměmi. Čím širší škálu léků chceme, tím více to ukousne z našeho rozpočtu jako takového. Tím také dáme větší procento na léky. V současné době na ně dáváme asi 20 procent našich zdravotnických rozpočtů. Jiné země dávají do zdravotnictví více peněz, takže samozřejmě dávají na léky kolem deseti procent, ty ‚nejlepší‘ možná sedm až osm procent,“ říká místopředseda parlamentního zdravotnického výboru.
Podle jeho slov je třeba najít mezi vším rovnováhu a podívat se na to, co si země může dovolit. „Zároveň je to také o některých prioritách, o tom, kde máme největší černá místa, která nám chybí, například v diagnostice rakoviny. A je to o nějaké vizi resortu a státu, že jak k tomu chce přistupovat,“ myslí si Dvořák.
Mohlo by vás zajímat
Pálešová souhlasí s tím, že stát potřebuje více finančních prostředků, ale důležité je podle ní také správném manažování, do které terapeutické oblasti finance jdou. „Rozpočty na léky ve velkých zemích rostou meziročně v průměru o pět procent. U nás velmi dlouho rostl rozpočet na léky v průměru až o 23 procent, v posledních dvou letech náš rozpočet roste o osm až deset procent,“ dodává výkonná ředitelka AIFP.
