Zdravotnictví je jedním z oborů, kde se významnou a stoupající měrou uplatňuje umělá inteligence (AI). Národní strategie umělé inteligence České republiky 2030, kterou loni schválila vláda a jejímž gestorem je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO), by nás měla významným způsobem posunout na žebříčku zemí jimž tento nástroj nejvíce pomáhá. „Státy, co investují do AI, vyhrají,“ uvedl na 4. ročníku summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví náměstek ministra průmyslu a obchodu Jan Kavalírek.
„Věříme, že pokud si položíme otázku, jak se stát ze zprofanované montovny technologicky vyspělou zemí, může být umělá inteligence jedním z nástrojů, jak toho docílit,“ uvedl na úvod svého vystoupení náměstek ministra. V dnešní době se prakticky nenajde obor, v němž by AI neměla uplatnění. Od zajištění bezpečnosti země a průmysl přes dopravu, energetiku, finančnictví, e-commerce a zákaznický servis, vzdělávání, kyberbezpečnost, zdravotnictví až po snižování administrativy ve všech oblastech.
Zákon o umělé inteligenci
Kroky, které vedou k cíli maximálně využít možnosti AI, jsou podle něj postaveny na třech základních pilířích. „První, a podle mě nejdůležitější role státu, spočívá ve vytvoření co nejlepších podmínek pro to, aby se podnikatelé mohli v daném státě co nejlépe realizovat. Tedy vytvořit stabilní, předvídatelné prostředí a prostředí, které bude podporovat umělou inteligenci,“ řekl Kavalírek. To podle něj v zásadě spočívá v adaptaci evropské legislativy, tedy implementaci nařízení o AI do české legislativy formou zákona o umělé inteligenci. „V tom máme velmi jednoznačnou a jasnou vizi, a tou je, že nechceme do současné regulace AI přidat žádné další národní požadavky navíc. Žádný gold plating. Chceme prostě dosáhnout toho, aby regulace byla co nejjednodušší a co nejvíce podporovala umělou inteligenci. Anebo ji aspoň nebrzdila,“ podtrhl s tím, že naše historie zná, že se k evropské legislativě přidávala národní specifika. To ale v případě AI není nutné. „Takže upřesníme konkrétní paragrafy, které to upřesnění vyžadují. Těch zase není tak mnoho, v zásadě se jedná o výjimky v uplatnění AI na výzkum a vývoj, kde to chceme pojmout tak, aby ty výjimky byly co možná nejširší. Anebo jde například o jmenování dozorové infrastruktury a souvisejících orgánů,“ dodal.
Akční plán
Na tom se už v současnosti pracuje, do mezirezortního připomínkového řízení MPO nedávno poslalo materiál, který shrnuje, jak chceme strategicky přistoupit k napsání národního zákona, a současně nastiňuje jednotlivé orgány, které by se měly chopit dozorové činnosti. „Ještě je před námi jednání s ministerstvem financí ohledně přidělené zdrojů, protože úřady musejí disponovat adekvátními zdroji finančními i lidskými. A pokud toto jednání dopadne úspěšně, v což pevně věříme, tak doufáme, že někdy do konce dubna by materiál mohl být schválen a my bychom následně mohli začít náš národní zákon psát,“ popsal náměstek ministra. „S tím, že cíl máme jasný. A to napsat ten zákon tak, abychom jej – samozřejmě po důkladném projednání s trhem –poslali na vládu do září letošního roku,“ dodal.
Dozorová infrastruktura
Jako první je podle Kavalírka potřeba vytvořit dozorové orgány. Velké diskuse se odehrály u centrálního dozorového orgánu, kde je kladen velký důraz na personální obsazení a vybavení hardwarem a softwarem. „Jsem velmi rád, že předseda Českého telekomunikačního úřadu Marek Ebert se k tomu staví velmi aktivně a je připraven na sebe tuto roli vzít,“ podotkl Kavalírek. Další entitou je oznamující orgán, ten by měl zajišťovat Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Odvolacím orgánem bude MPO.
Ministerstvo se ale chce zaměřit i na podporu firem, které budou AI „vyrábět“. Těm by měl pomoci takzvaný regulatorní sand box, tedy prostředí, v němž si firmy budou moci vyzkoušet své aktivity „nanečisto“, tedy za přítomnosti regulátora testovat své systémy před jejich uvedením na trhu. Toho by se měla chopit Česká agentura pro standardizaci. Česko potřebuje také certifikační orgán, který bude českým výrobcům AI dávat certifikáty. Aby se nestalo to, co postihlo oblast výroby zdravotnických prostředků, kdy čeští výrobci neobdrželi certifikát v Česku včas a museli si jej opatřit v zahraničí. Certifikaci by měl udělovat Český metrologický institut.
Mohlo by vás zajímat
„Musíme ale být aktivní i na evropské úrovni. Tam se připravuje celá řada předpisů, které jsou dnes na čekací listině a budou postupně vydávány,“ podotkl Kavalírek. MPO se nyní nejintenzivněji věnuje evropskému Kodexu pro obecnou umělou inteligenci. Svou pozici komunikuje s Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a dopravy a dalšími zájmovými asociacemi. „Asociacím jsme dali náš návrh, získali podněty, které jsme za MPO zrevidovali a poslali českou pozici Evropské komisi. Protože u kodexu hrozí, že by v některých místech ještě mohlo dojít ke zpřísnění regulace, což je něco, co minimálně v našich očích v tuto chvíli vůbec není žádoucí,“ řekl Kavalírek.
Koordinace a komunikace
Ke koordinaci a komunikaci by měla sloužit Národní strategie umělé inteligence ČR 2030, kterou schválila vláda loni v červenci. Tento základní koncepční dokument nastavuje i základní komunikační kanály. Každá ze sedmi klíčových oblastí, kde by se měla podpora rozvoje AI uplatňovat, kam patří například výzkum, vývoj a inovace, vzdělávání, průmysl a podnikání či veřejná správa a služby, má svého gestora. V polovině března se uskutečnilo první zasedání Výboru umělé inteligence, který se bude scházet každý měsíc s cílem koordinovat jednotlivé přístupy všech ministerstev a všech důležitých stakeholderů trhu jako HK ČR, Svazu průmyslu, Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků, České asociace umělé inteligence a dalších.
MPO ustavilo i další, podle Kavalírka výrazně méně formální pracovní platformu, která je přístupná i firmám z oblasti AI, cílem je mít zpětnou vazbu z podnikatelské sféry. Současně ministerstvo zřizuje i kompetenční centrum, které by mělo sloužit k rozvoji umělé inteligence ve veřejné správě. Sdílet poznatky nejlepší praxe a poskytovat obecnou podporu ministerstvům i municipalitám. Samotné MPO má od dubna nové oddělení, součástí jeho týmu jsou IT odborníci , právníci a projektoví manažeři.
Konkrétní kroky k naplnění naší národní strategie umělé inteligence upravuje Akční plán. Náměstek ministra Jan Kavalírek upozornil, že každý z členů Výboru umělé inteligence včetně podnikatelských svazů či firem, může přicházet s podněty a navrhovat opatření. Mnoho návrhů se už sešlo a zahrnují oblasti jako podporu výzkumu a vývoje z hlediska financování, přístupu k superpočítačové infrastruktuře či podporu české účasti na mezinárodních projektech. MPO chce více zapojit agentury Czech Trade, Czech Invest, které připravují vlastní programy na podporu start upů s umělou inteligencí.
Dalším úkolem je, že je třeba zásadním způsobem podpořit vzdělávání na základních školách, třeba formou AI ambasadorů, kteří by na školách sdíleli aktuální praxi a zároveň kladli velký důraz na bezpečnost. „Akční plán teď připravujeme a našim cílem je, aby byl schválen nejpozději v září tohoto roku tak, aby se mohl začít realizovat…A jaký je celkový cíl? Cíl, který jsme si dali pro rok 2030, je dostat Česko do TOP deseti zemí v oblasti umělé inteligence,“ řekl Kavalírek. Vysvětlil, že je velmi nutné si dávat cíle a měřit stupeň jejich dosahování. „Pokud nechceme být průměrní, což jistě nechceme, musíme mít nějaký benchmark, kde budeme měřit to, jak se zlepšujeme“, podotkl. Podle žebříčku, které v oblasti vyspělosti v AI sestavují světové agentury, jsme loni skončili na 28. místě. Rok předtím to ovšem byla 31. příčka.
Foto: Radek Čepelák
