Špatné bydlení, nízká úroveň vzdělání či špatně placené zaměstnání pacientů jsou faktory, které přímo souvisí s celou řadou onemocnění. Podle průzkumu Royal College of Physicians (RCP) nejméně polovina pracovní zátěže lékařů je způsobena chorobami, které souvisí se sociálními a ekonomickými faktory. Špatná ekonomická situace navíc vede k tomu, že se lékaři ve Velké Británii znovu setkávají s onemocněními viktoriánské Anglie, jako jsou svrab nebo podvýživa. I proto vyzývají vládu, aby řešila zdravotní dopady chudoby.

Pokud chceme zdravější populaci, musíme řešit také podmínky, ve kterých lidé žijí. Lidské zdraví totiž přímo souvisí se socioekonomickými faktory. Pokud mají lidé nízké vzdělání, pracují ve špatně placených profesích a žijí ve špatných podmínkách, dožívají se nižšího věku, více let svého života tráví v nemoci. Třeba proto, že návštěva lékaře je pro ně příliš nákladná, nemohou si dovolit dostatečně dlouhou rekonvalescenci při akutních obtížích nebo se častěji potýkají se závislostí.

Na negativní dopady socioekonomických nerovností upozorňuje RCP, která také vyzývá britskou vládu, aby aktivně začala řešit to, jak chudoba dopadá na lidské zdraví a vede také ke zdravotním nerovnostem: „Přímo před vstupem do nemocnice vídáme nemocné pacienty, kteří se potýkají se závislostí na drogách a alkoholu, nemají vhodné místo, které by mohli označit jako domov. Po léčbě akutního onemocnění často zůstávají hospitalizovaní, zatímco se pro ně snažíme zajistit potřebnou podporu,“ upozornil Ben Chadwick, konzultant RCP ve Wessexu, podle něhož je potřeba nevnímat chudobu jen jako individuální problém jednotlivce, ale jako problém ohrožující stabilitu celého zdravotnického systému. Nemocní lidé bez potřebného zázemí zůstávají v nemocnicích, a tím klesají volné kapacity pro další akutní pacienty. Investovat do řešení socioekonomických nerovností tak podle něj znamená investovat i do větší stability zdravotnického a sociálního systému.

„Důsledky zdravotních nerovností sahají daleko za individuální situaci jednotlivce. Ovlivňují naši schopnost jako lékařů poskytovat včasnou a účinnou péči, protože léčíme stavy, kterým by bylo možné předejít lepší sociální podporou,“ konstatoval Ash Bassi, gastroenterolog působící v Prescotu a regionální konzultant RCP pro Mersey. Podle něj je třeba vnímat investice i do zkvalitnění veřejné dopravy, zlepšení dostupnosti bydlení či lepší dostupnosti kvalitních potravin a ekonomické podpory vnímat také jako investice do zdraví populace: „Vidíme pacienty, jejichž zdravotní stav se zhoršuje vlivem vlhkého a studeného bydlení, kvůli kterému se akutní onemocnění dýchacích cest stávají chronickými. Vidíme pacienty, kteří nemají dostatečný přístup ke kvalitním potravinám, kdy špatná výživa přispívá k dlouhodobým zdravotním komplikacím.“

Chudoba pak znamená i to, že lidé méně využívají screeningové programy, tedy závažná onemocnění jsou u nich odhalena výrazně později, pokud vůbec. „Pacienti, kteří se potýkají s tím, že mají nestabilní zaměstnání nebo mají finanční potíže, často odkládají vyhledání lékařské pomoci, což vede k závažnějším onemocněním, když už se k nám dostanou,“ shrnul Bassi.

Chudoba je systémový problém, který ohrožuje naše pacienty

Royal College of Physician při formulování svých požadavků vůči britské vládě, jíž vyzývá, aby aktivně konala při řešení socioekonomických nerovností, vychází mimo jiné z vlastního průzkumu mezi lékaři. Toho se účastnilo celkem 882 lékařů a lékařek, z nichž 89 % má obavy z dopadů zdravotních nerovností na své pacienty. Téměř tři čtvrtiny lékařů a lékařek (72 %) se pak v posledních třech měsících setkaly s rostoucím počtem pacientů, jejichž nemoci souvisely se špatným bydlením, znečištěním ovzduší, nízkým vzděláním, chudobou a špatnou dostupností veřejné dopravy. Necelá polovina (46 %) dotazovaných pak uvedla, že více než polovina jejich pracovní zátěže je spojena s řešením nemocí, které přímo souvisí se sociálními faktory.

Jak popisuje britský deník The Guardian, v praxi to znamená, že se lékaři a lékařky setkávají s onemocněními, která si britská veřejnost obvykle spojuje s chudobou viktoriánské Anglie, jako jsou svrab nebo erysipel, nebo důsledky podvýživy, včetně například prodloužení a zhoršení rekonvalescence u akutních onemocnění, či dokonce hypotermií v důsledku toho, že pacienti bydlí ve špatných podmínkách.

Mohlo by vás zajímat

„Vzhledem k tomu, že v roce 2040 bude v Anglii žít 2,5 milionů osob s vážným onemocněním, není času nazbyt. Potřebujeme ujištění, že zlepšení zdraví a řešení zdravotních nerovností zůstávají prioritou,“ shrnul John Dean, vice-prezident RCP s tím, že nová britská vláda nastoupila do úřadu s odvážnými sliby právě v sociální oblasti a kvalitě bydlení. Nyní je podle něj čas, aby vláda představila konkrétní plány pro řešení špatné kvality ovzduší, špatné kvality bydlení, obezity, užívání tabáku nebo špatně placené práce.

Autorka je externí spolupracovnicí redakce. Je zaměstnána na Ministerstvu zdravotnictví v odboru ochrany veřejného zdraví.