Zdravotnictví v České republice stojí na prahu digitální transformace, která by mohla zásadně proměnit způsob, jakým se zdravotní péče poskytuje a organizuje. O možnostech a překážkách, které na této cestě zatím přetrvávají, debatovali odborníci, zástupci krajů i ministerstva na summitu Zdravotnického deníku s názvem Technologie a inovace ve zdravotnictví. Stěžejním tématem bylo zavádění telemedicíny, využití umělé inteligence a jejich propojení s úhradovými mechanismy veřejného zdravotního pojištění.
Na summitu promluvil majitel a generální ředitel společnosti MEDDI hub Jiří Pecina. Stav telemedicíny v Česku připodobnil k postavě paní Columbové, neboť se o ní často mluví, ale málokdo ji opravdu viděl.
Podle Peciny, jehož společnost je dodavatelem telemedicínských řešení a služeb atestovaných lékařů v oblasti praktického lékařství a dětské péče, přitom existuje mnoho překážek, ale i cest, kterými se lze vydat. Důrazně přitom odmítl představu, že telemedicína je pouhý telefonát s lékařem. „Telemedicína znamená, že když se spojujete se zdravotnickým zařízením nebo lékařem, tak ten o vás něco ví — je například napojený na SÚKL a přestože pacienta osobně nezná, vidí, jaké bere léky, jaké má kontraindikace, kdo je jeho praktický lékař a jakou má pojišťovnu,“ vysvětlil.
Rychlost, odbornost, přehlednost
Společnost MEDDI funguje jako technologický zprostředkovatel a nezaměstnává lékaře přímo. Spolupracuje však se zdravotnickými zařízeními a lékaři, kterých je v systému už několik stovek. Součástí služby je nonstop monitorovací centrum, kde pracují proškolení medici, kteří třídí požadavky podle jejich naléhavosti a typu. Díky tomu se pacient dostává rychle k odpovídajícímu specialistovi.
Rychlost je podle Peciny zásadní. „Průměrná doba čekání pacienta na online pohotovosti je sedm minut. Pokud je ta služba rychlejší, tak k lékaři nepojedete. Pacienti se rozhodují sami,“ dodal. Kromě rychlosti přináší telemedicína i další benefity — například možnost okamžitě zjistit, která lékárna má aktuálně předepsaný lék skladem. Pecina také zdůraznil ekonomický přínos celého konceptu: „Jestliže pohotovostní péče v České republice představuje zhruba 0,6 procenta z celkových výdajů na zdravotnictví, tak my jsme schopní dostat se pod 0,1 procenta, i kdybychom pokryli celou republiku. Systému zdravotnictví tak výrazně šetříme prostředky.“
Evoluce, nikoliv revoluce
Zájem o zavádění telemedicínských služeb roste i na regionální úrovni. Tomáš Soukup, náměstek hejtmana Plzeňského kraje a člen představenstva Nemocnic Plzeňského kraje, potvrdil, že jeho kraj chce následovat Jihočeský a Karlovarský kraj a momentálně vypsal veřejnou soutěž na poskytovatele této služby. „Cítíme, že ta potřeba tady je, a věřím, že tato služba bude velmi dobře vnímaná,“ uvedl. Zároveň ale upozornil na charakteristický rys zdravotnictví: každá nová technologie musí projít důkladným ověřením bezpečnosti, což její zavedení logicky prodlužuje.
Na technologické revoluce a jejich reálný dopad ve zdravotnictví se zaměřil i ministr zdravotnictví a místopředseda vlády Vlastimil Válek. Upozornil, že současné inovace jako telemedicína či umělá inteligence podle něj nepřinesou tak zásadní zlom, jaký znamenal například příchod počítačů nebo zobrazovacích metod. „Během dvaceti let jsme se díky ultrazvukům, CT či magnetické rezonanci přesunuli od pohmatu, poklepu a poslechu k laboratornímu komplexnímu vyšetření a zobrazovacím metodám. Nemyslím si, že umělá inteligence, telemedicína nebo elektronizace bude podobný průlom,“ prohlásil. Přesto připustil, že moderní technologie už dnes nacházejí pevné místo zejména v oborech jako je radiologie. Jiří Pecina ho v tomto směru doplnil: „Umělá inteligence zatím není tak vyspělá, aby způsobila revoluci. Způsobí ale evoluci, která již probíhá.“
Troch: Přestaňme se vymlouvat
Ministr Válek zároveň vyjádřil očekávání, že aplikace EZ Karta – pomyslná vlajková loď elektronizace zdravotnictví, dnes fungující jako elektronický očkovací průkaz, se postupně stane běžnou součástí zdravotní dokumentace českých pacientů. Zmínil i potřebu, aby stát ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami při nákupu nových technologií přistupoval racionálněji. Je podle něj nutné zohlednit nejen úspory, které inovace přinese jednotlivému poskytovateli, ale i celému systému. Upozornil totiž, že samotné schválení například chirurgického robota peníze neušetří, pokud bude špatně nastavená úhrada.
Podstatnou zprávu přinesl Tomáš Troch, ředitel odboru regulace cen a úhrad Ministerstva zdravotnictví. „Většina legislativy, která blokovala vstup telemedicíny do českého zdravotnictví, je konečně hotová,“ oznámil s tím, že telemedicína je dnes zakotvena v zákoně o zdravotních službách a letos byla vydána i vyhláška stanovující technické požadavky na její provoz. „Je tedy čas se přestat vymlouvat a začít telemedicínu prosazovat do systému financování a úhrad,“ prohlásil. Připustil však, že překážky nadále existují — od legislativních přes organizační až po ekonomické, přičemž jedním z největších problémů zůstávají vysoké náklady na vývoj specializovaných softwarů.
Foto: Radek Čepelák
