Celní válka, kterou před několika dny rozpoutal americký prezident Donald Trump, do značné míry zastínila problém, který už řadu týdnů doutná v americké vědecké komunitě. Bezhlavé škrty ve výdajích nejrůznějších federálních agentur, včetně propouštění tisíců zaměstnanců mohou napáchat škody, z nichž se americká lékařská věda bude vzpamatovávat roky. Pokud vůbec. Současně se tím otevírá okno příležitostí pro jiné země, které se vůči vědcům chovají nesrovnatelně přátelštěji. Jak získat jejich vědomosti, vědecký talent a úroveň poznání, jež mohou skvěle zúročit, píše britský list Financial Times.
Pravicový populismus se běžně vyznačuje silnou vlnou skepticismu vůči vědě nebo alespoň některým vědním oborům. Přesto nikde nebyl odpor vůči vědě tak prudký jako ve druhém funkčním období Donalda Trumpa. Americkou vědu a výzkum v medicíně již postihují plánované rozsáhlé škrty ve financování federálních agentur, propouštění a omezování jejích činností.
Jdou totiž tak daleko, že jsou již za pomyslnou akceptovatelnou hranicí, kde již není možné stávající úroveň vědeckého bádání udržet, píše britský list Financial Times. Dopad na americké veřejné zdraví a ekonomiku by mohl být hluboký.
Odpovědnost k vědě i příležitost pro Evropu
Podle listu Financial Times však z vývoje ve Spojených státech mohou těžit jiné země, které budou schopné vytvořit potřebné zázemí pro vědce, jimž americká administrativa dala najevo, že jsou pro zemi zbyteční. A nejde jen o příležitost, nýbrž také o jakousi odpovědnost k vědě a vědcům samotným.
Jen za minulý týden začaly být propouštěny tisíce zaměstnanců spadající pod Federální ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb, které řídí známý odpůrce vakcín Robert F. Kennedy mladší. Přední představitelé amerického regulátora v oblasti léčiv a očkovacích látek – Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) – dostali administrativní volno nebo jim bylo nabídnuto přeřazení na jiné pozice.
Více než 1900 předních amerických vědců napsalo Trumpově administrativě, aby odsoudilo její frontální útok na americkou vědu. Škrty ve financování Národního zdravotnického institutu (NIH) – zdaleka největšího poskytovatele financování biomedicínského výzkumu na světě – uvrhly medicínské vědce a výzkumníky do nejistoty.
Mohlo by vás zajímat
Nedozírné globální dopady
Ano, i biomedicínský výzkum v USA se stal obětí „řádění“ Úřadu pro efektivitu vlády (DOGE), jemuž velí excentrický miliardář Elon Musk. Podle listu Financial Times někteří experti dokonce Muska podezírají, že chce protlačit části veřejně financované vědy do soukromého sektoru, a to včetně svých vlastních společností.
„Bílý dům útočí nejen na klimatickou vědu a politiku diverzity, což ohrožuje výzkum globálního oteplování nebo zranitelnost různých etnických skupin různými nemocemi. Takový vývoj by mohl mít celosvětové negativní dopady na řešení následků změny klimatu, ale i předcházení nemocem nebo epidemiím,“ píše list Financial Times.
Evropa nabízí azyl
Jak už bylo řečeno, když se Spojené státy obrací k vědě, vědcům a vědkyním zády, je to příležitost pro země, kde zatím černá hodina pro vědu nenastala. A na několika místech v Evropě se v tomto ohledu již hnuly ledy. Tak například britská Cambridgeská univerzita je ochotná přijmout experty z oblastí biomedicíny, ale i umělé inteligence.
Francouzský ministr pro vědu a výzkum Philippe Baptiste, který je sám rovněž vědec, koordinoval dopis, podepsaný jedenácti svými protějšky z jiných členských zemí Evropské unie. Jeho cílem je přijít s celounijní nabídkou namířenou na zahraniční talenty. Jedna z možností je rozšířit sedmiletý program Horizon Europe od roku 2028 i na možnost zapojit do něho „vypuzené“ americké vědce.
Evropa si ale bude muset pospíšit, pokud bude chtít v „závodě“ o špičkové medicínské mozky světa dostatečně uspět. Není totiž sama, kdo o služby amerických vědců stojí, další na řadě je Čína, varuje list Financial Times.
