Ačkoliv americký prezident Donald Trump včera oznámil devadesátidenní odklad některých plánovaných cel, ve stejný den uvedl, že je stále odhodlán zavést cla na léčivé přípravky. Tento krok, který by měl podle něj povzbudit návrat farmaceutické výroby zpět do Spojených států, vyvolal mezi odborníky na zdravotnictví a ekonomiku výrazné obavy. O záměrech šéfa Bílého domu píše americký zpravodajský portál ABC News.

„Zavedeme cla na farmaceutické výrobky, a jakmile to uděláme, začnou se vracet zpět do naší země, protože jsme největší trh,“ prohlásil Trump již v úterý při večeři Národního republikánského kongresového výboru ve Washingtonu, D.C. „Jakmile to uslyší, odejdou z Číny a dalších míst, protože většina jejich produktů se prodává právě u nás. Budou otevírat továrny po celé naší zemi – to brzy oznámíme,“ dodal.

Ačkoliv Trump o den později, ve středu, z Oválné pracovny ujistil veřejnost, že některé tarify jsou zatím pozastaveny, zopakoval, že tarify na léčiva zavede. „Uvalíme cla na farmaceutické firmy a všechny se budou chtít vrátit zpátky,“ řekl.

Americké rodiny utratí za léky 95 tisíc ročně

Zatímco tento záměr má za cíl posílit domácí výrobu léčiv, někteří experti varují, že by mohl mít značně negativní dopady na dostupnost i cenu léků v USA. Většina aktivních farmaceutických složek se totiž vyrábí v zahraničí, i když finální produkty vznikají na americkém území. To znamená, že zavedení cel by mohlo dramaticky zvýšit náklady na celé spektrum léků – od běžně dostupných analgetik až po antibiotika, léky na srdce či přípravky pro léčbu astmatu.

Podle ekonomů by náklady způsobené cly nakonec nesli sami pacienti. Ernie Tedeschi, ředitel ekonomického výzkumu v nezávislém středisku The Budget Lab na Yaleově univerzitě, uvedl, že průměrná americká domácnost v roce 2024 utratila za léky na předpis zhruba 4200 dolarů (asi 95 tisíc korun) – část z této sumy byla hrazena z kapes pacientů, část pak pokryla pojišťovna. „Na základě našeho odhadu by clo ve výši 25 procent zvýšilo ceny léků v průměru o 15 procent,“ řekl Tedeschi pro ABC News. „To znamená přibližně 600 dolarů ročně navíc na jednu domácnost. I když rodiny nemusí tuto částku platit přímo z vlastní kapsy, pojišťovny zvýší pojistné a spoluúčasti.“

Zásoby maximálně na rok

Vedle vyšších nákladů varují odborníci i před reálným rizikem nedostatku léků. Erin Foxová, zástupkyně vedoucího lékárenství ve zdravotnickém systému University of Utah, upozorňuje zejména na generické výrobce, kteří fungují s velmi malými maržemi. Zvláštní obavy vzbuzují injekční přípravky – například lidokain, běžně používaný k tlumení bolesti. „Injekční přípravky mohou mít jen dva nebo tři dodavatele, a pokud jeden z nich vypadne, máme problém,“ řekla Foxová. Tablety, které pacienti užívají denně, podle ní nejsou tolik ohroženy, neboť mají více zdrojů.

Foxová připustila, že většina výrobců má zásoby účinných látek na šest až dvanáct měsíců dopředu a někteří si předzásobili kvůli očekávání nových cel. „Není to něco, co pocítíme okamžitě. Ale až přijde čas na nákup nových surovin, a budou zatížené vysokým clem, může to být pro firmy likvidační,“ dodala.

Mohlo by vás zajímat

Kromě okamžitých dopadů na pacienty varují experti i před dlouhodobými následky pro inovace ve farmaceutickém průmyslu. Podle Williama Paduly, odborníka na zdravotní politiku z University of Southern California, mohou cla negativně ovlivnit investice do výzkumu a vývoje. „Farmaceutické firmy nevyrábějí jen léky – vyvíjejí vakcíny, biomedicínské produkty, ale také třeba náplasti. A právě zisky z těchto výrobků částečně reinvestují do vývoje nových terapií,“ řekl Padula. „Pokud dojde ke snížení poptávky kvůli vyšším cenám, bude méně prostředků na inovace. To by mohlo vést k menšímu počtu nových léků a léčebných postupů pro pacienty,“ dodal závěrem.