Novela zákona o zdravotních službách je ve Sněmovně po druhém čtení před závěrečným schvalováním. Mimo jiné přenáší odpovědnost za organizaci pohotovostí z krajů na zdravotní pojišťovny, zavádí vznik center komplexní péče pro velmi nemocné děti nebo povinnost nemocnic mít svého ombudsmana (více o zásadních bodech novely jsme psali například zde). Během úterní rozpravy poslanci načetli několik pozměňovacích návrhů.

Návrh načtený Tomem Philippem (KDU-ČSL) předpokládá vytvoření páteřní sítě pohotovostních služeb pro dospělé i děti. „Konkrétně stanovujeme, že lékařskou pohotovostní službu pro dospělé budou zajišťovat poskytovatelé lůžkové péče s urgentním příjmem a pro děti poskytovatelé akutní lůžkové pediatrické péče,“ popsal poslanec s tím, že za zajištění pohotovostních služeb bude nadále odpovídat zdravotní pojišťovna.

Přesnější pravidla pro ochranné léčení

Philipp dále navrhuje povinnosti podniků získat povolení k demoličním a sanačním pracím s azbestem včetně doložení odborné způsobilosti zaměstnanců a rozšířit okruh oznamovacích povinností i na další fyzické osoby, které se manipulací s azbestem mohou dostat do kontaktu s tímto karcinogenem. Návrh reaguje na směrnici Evropského parlamentu a Rady EU, která zpřísňuje pravidla pro práci s azbestem.

Další pozměňovací návrh lidoveckého poslance se týká zpřesnění pravidel pro ochranné léčení. „Navrhujeme zpřesnění role státního zastupitelství při dohledu nad zákonností ochranného léčení a vyjasnění povinností poskytovatelů zdravotní péče včetně hlášení neomluvených absencí pacientů soudu, zároveň odstraňujeme nadbytečné ustanovení o eskortě pacienta Policií České republiky, čímž zjednodušujeme postupy v praxi,“ uvedl.

Zdravotní způsobilost jen u profi sportovců

Čtyři pozměňovací návrhy načetl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). První se týká přepravy pacientů neodkladné péče, konkrétně novorozenců. „Chceme umožnit, aby se zdravotničtí pracovníci poskytovatele, jehož součástí je perinatologické centrum, mohli účastnit převozu a během převozu poskytovat novorozenci neodkladnou péči i nad rámec svého oprávnění k poskytování zdravotních služeb,“ řekl Válek.

Další má zjednodušit podmínky pro holičství, kadeřnictví, solárií či kosmetických, masérských a tetovacích služeb. Provozovatelé by už nemuseli žádat krajskou hygienickou stanici o schválení provozního řádu před otevřením provozovny. Nadále by se jich však týkala povinnost vypracování provozního řádu. Pravidla by se zjednodušila také při posuzování zdravotní způsobilosti osob při provozování sportovních činností. „Současná úprava a její požadavky byly nepřiměřeně zatěžující pro stávající kapacity poskytovatelů zdravotních služeb, kteří tyto prohlídky provádí. V nové navrhované právní úpravě bude stanoven okruh osob, u nichž je posouzení zdravotní způsobilosti nezbytné, fakticky pro sportovní profesionály,“ vysvětlil Válek.

Pomoc pracovnímu lékařství

Ministr chce dále umožnit uznávání nemoci z povolání více lékařům s kratšími úvazky. Chce tak posílit obor pracovní lékařství, o který není dostatečný zájem, a rozšířit jeho kapacity tak, aby prohlídky probíhaly rychleji. Jeden z návrhů také upravuje některé postupy týkající se lékařského ozáření. Mimo jiné by mělo dojít ke zjednodušení pravidel pro obory s minimálním rizikem, jako je stomatologie nebo denzitometrie. Prodloužila by se také lhůta pro novelizaci národních radiologických standardů z pěti let na deset let.

Ulevit chce Válek i centrům vysoce specializované péče. Podle návrhu by se vyloučil odkladný účinek rozkladu proti rozhodnutí o udělení statutu centra. „V praxi se ukázalo, že většina rozkladů je podávána pro nesouhlas s vyhodnocením maximálního počtu výkonů, avšak po kontrole dat ze strany ÚZIS se ukazuje, že vykazované výkony žadatelů nejsou správně vykázány a rozklad je tak neodůvodněný, dochází k zbytečným prodlevám a prodloužení správního řízení v této oblasti,“ podtrhl ministr.

Mohlo by vás zajímat

Změny pro vojáky

Poslankyně Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS) navrhuje zrušit posouzení zdravotní způsobilosti ke studiu u oborů, kde není uvedená zdravotní kontraindikace. U oborů, kde je to možné, se sjednotí posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání či praktické výuce před přijetím ke studiu. Návrh také stanovuje vytvoření vzoru v lékařských posudcích o vzdělávání v podobě jednotného formuláře. Změny se týkají i vojáků v aktivní záloze, kteří nastupují vojenskou činnou službu a podléhají pracovně lékařským službám. Účelem lékařských prohlídek podle branného zákona by tak bylo pouze zjištění akutního onemocnění.

Předsedkyně Výboru pro zdravotnictví dále navrhuje, aby lékaři předepisující léčivý přípravek s obsahem konopí nadále nemuseli pravidelně poskytovat ÚZIS informace o výsledcích léčby jednotlivých pacientů. „V současné době se jedná opravdu jenom o odstranění zatěžující byrokratické povinnosti, protože už nějakou dobu máme výsledky a myslím, že není v současné době potřeba tohoto reportingu a odborné společnosti po zrušení volají také,“ vysvětlila.

Ochrana malých lékáren

Jan Kuchař (STAN) chce uzákonit pravidla pro vznik nových lékáren stanovením omezení podle počtu obyvatel obcí i nejmenší možné vzdálenosti mezi lékárnami. „Pokud si někdo bude chtít založit lékárnu, bude mít určitou ochrannou lhůtu a bude mít stanoveno, do jaké doby musí tyto podmínky splnit. Do té doby nikdo jiný nemůže otevřít na tom místě lékárnu jinou,“ uvedl. Cílem je ochrana malých lékáren a snaha necentralizovat lékárenskou službu pouze do velkých měst a obchodních center. Poslanec Milan Brázdil (ANO) pak v souvislosti s lékárnami navrhuje zákon doplnit o lékárenskou pohotovost.

Šimon Heller (KDU-ČSL) chce v pozměňovacím návrhu napravit „historickou křivdu“, kdy narozená dvojčata stát stále vnímá ne jako dva suverénní jedince, ale jako 1,5 násobek jedince.

Návrh o jediném slově

Návrh přednesla také Michaela Šebelová (STAN), vznikl ve spolupráci se zástupcem ombudsmana a týká se podmínek nedobrovolné hospitalizace. Ta je dnes možná mimo jiné tehdy, pokud člověk pod vlivem duševní poruchy bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje své okolí nebo sebe. Zatímco vláda v novele zákona navrhla slovo „bezprostředně“ vypustit, Šebelová je pro jeho zachování.

„V té době totiž panovaly důvodné obavy, že zdravotníkům svazuje ruce. Například pokud pacient před jejich příjezdem své nebezpečné chování dočasně zastaví, nemohou preventivně zasáhnout a musí čekat, až se situace znovu zhorší. To by mezitím mohlo vést k poškození zdraví nebo majetku.,“ uvedla Šebelová s tím, že problém se mezitím vyřešil. „Nejvyšší soud totiž nedlouho po vypracování novely jasně vyložil, že stávající podmínka bezprostřednosti v zákoně neznamená nutnost čekat na následky. Stačí reálná a aktuální hrozba takových následků, nikoliv až okamžik, kdy dojde k útoku nebo sebepoškození. Odstranění tohoto pojmu by naopak vedlo k právním nejasnostem a možnému nadužívání hospitalizací,“ míní.