Česká republika se díky schválení žádosti o financování z evropského nástroje Ukraine Facility dostává na mapu evropských hráčů, kteří pomáhají obnovovat Ukrajinu. Programy umožní českým firmám podílet se na obnově klíčové infrastruktury na Ukrajině včetně nemocnic a energetických projektů, a to za výhodných podmínek, které zahrnují záruky na bankovní úvěry. Jak Česko plánuje využít evropské prostředky na podporu ukrajinských nemocnic a jaké konkrétní projekty mohou české firmy realizovat v oblasti zdravotnictví a infrastruktury, vysvětluje v rozhovoru pro Zdravotnický deník vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný.

Loni na podzim podaly dvě české státní instituce – Národní rozvojová banka a Česká rozvojová agentura – žádost o financování z nástroje EU pro Ukrajinu, takzvané Ukraine Facility, a letos v březnu obě žádosti schválily členské státy EU i Evropská komise. Co si pod tím máme představit?

Jde o velký úspěch, na kterém se dlouho pracovalo napříč státní správou. Česko může poprvé využít evropské finance na aktivity českých firem v zahraničí, konkrétně na Ukrajině.

Nástroj Ukraine Facility spočívá v tom, že Evropská komise uvolnila celkem 50 miliard eur na podporu ukrajinské ekonomiky ze společného evropského rozpočtu. Rozhodla, že z této částky půjde 8 miliard eur na podporu soukromých investic a snížení jejich rizikovosti. Tato podpora je poskytována formou záruk na bankovní úvěry (garance) nebo kombinací záruk a grantů (blending).

Kdo může žádat o financování v rámci rozvojové spolupráce?

O financování mohou žádat členské státy EU prostřednictvím svých rozvojových bank a agentur stejně jako mezinárodní finanční instituce. O prostředky soutěží jednotlivé státy a instituce podle kvality předložených projektů. Kromě Česka uspěly například německá KfW, polská BGK či Evropská investiční banka. Česká republika tedy v oblasti rozvojové spolupráce nyní stojí po boku opravdu velkých evropských hráčů.

První schválený program s názvem Ukraine Recovery Guarantee umožní českým firmám získat výhodné financování pro projekty obnovy v oblasti kritické infrastruktury, jako je energetika, dopravní stavby nebo vodohospodářství. Nositelem programu je Národní rozvojová banka. Ta bude firmám poskytovat záruky na bankovní úvěry, které sníží riziko pro banky a umožní výhodnější podmínky financování pro firmy. Díky těmto zárukám budou moci firmy získat například delší splatnost úvěrů, nižší požadavek na vlastní kapitál investora, nižší požadavky na zajištění úvěru nebo nižší úrokovou sazbu.

Mohlo by vás zajímat

Jak jsou zajištěny úvěry pro firmy v zahraničí?

Bankovní úvěry firmám na realizaci projektů budou poskytovat ukrajinské banky. V případě problémů s úvěrem může až 88 procent hodnoty úvěru uhradit financující bance NRB místo české firmy. Bez této záruky by firma musela celou hodnotu úvěru zajišťovat vlastním majetkem.

Kolik peněz získá od EU Česko?

Na tento účel získá Česká republika od Evropské unie 100 milionů eur (asi 2,5 miliardy korun) ve formě záruk.

Programem reagujeme na problém, že evropské banky dnes kvůli riziku války a politickým nejistotám odmítají poskytovat úvěry na Ukrajině. A v případě ukrajinských bank bývají úvěrové podmínky nevýhodné. Bankovní záruky tuto situaci zásadně zlepšují.

Jak program pomůže s obnovou ukrajinských nemocnic zničených během konfliktu?

Podpora ukrajinských nemocnic je předmětem druhého programu, na který Česko rovněž získalo financování z EU. Tento program nese název Modernisation and Renovation of Hospitals. Umožní České republice realizovat rekonstrukci šesti vybraných nemocnic z různých regionů Ukrajiny. Cílem je, aby tato zařízení nově fungovala podle evropských zdravotnických standardů. Program zároveň přispěje ke zvýšení úrovně ukrajinského zdravotnictví a jeho přiblížení evropským normám.

Co bude účelem zakázek a jaké nemocnice budou příjemcem těchto projektů?

Obsah zakázek se bude týkat především vybavení nemocnic moderní zdravotnickou technikou a odborné přípravy zdravotnického personálu. Do programu byly konkrétně zařazeny následující nemocnice: Rivenská oblastní nemocnice, Volyňská oblastní nemocnice v Lutsku, Regionální nemocnice pro válečné veterány ve Vynnykách (Lvov), Oblastní dětská nemocnice v Kyjevě, Nemocnice č. 16 v Dnipru, Nemocnice č. 5 v Kryvém Rihu. Česko už v minulosti tato zařízení podpořilo prostřednictvím rozvojové spolupráce. Máme tedy dobré zkušenosti s jejich managementem a známe kvalitu péče, kterou poskytují.

Jak bude Česká republika využívat financování v rámci tohoto programu?

Evropská komise poskytne podporu ve formě kombinace záruk na bankovní úvěry, investičních grantů a technické asistence. Česká republika na tento program získá celkem 89 milionů eur (asi 2,2 miliardy korun), z toho 53,7 milionu eur (asi 1,3 miliardy korun) ve formě investičních grantů, 30 milionů eur (asi 750 milionů korun) ve formě záruk na bankovní úvěry a 4,2 milionu eur (asi 105 milionů korun) na technickou asistenci a přenos zkušeností. Nositelem programu bude ve spolupráci Národní rozvojová banka a Česká rozvojová agentura.

Můžete říct, jaké české firmy se budou podílet na rekonstrukci zdravotnické infrastruktury na Ukrajině a jaké projekty již realizovaly nebo plánují?

České zdravotnické firmy mají na Ukrajině silné postavení a dobré renomé. Jaké konkrétní firmy se však budou na rekonstrukci podílet, zatím nelze říci, zájemci budou muset nejprve uspět ve transparentních výběrových řízeních.

Jaké finanční prostředky byly dosud alokovány Českou republikou na podporu ukrajinského zdravotnictví a jak jsou tyto prostředky využívány?

Česká republika podporuje ukrajinské zdravotnictví prostřednictvím humanitární pomoci a rozvojové spolupráce. Tato podpora je financována z vládního Programu Ukrajina na roky 2023–2025. Ročně je tak k dispozici 500 milionů korun, které však nejsou určeny výhradně pro zdravotnictví. Česko se v rámci pomoci Ukrajině soustředí na více oblastí. Zmínit lze například spolupráci vysokých škol, dodávky humanitárního materiálu – první pomoc v oblastech přímo zasažených válkou, či dary na nákup vybavení od českých výrobců.

Pro české firmy tyto projekty často slouží jako reference, které jim pomáhají uchytit se na ukrajinském trhu. Příkladem úspěšného projektu je působení českých dodavatelů kogeneračních jednotek – ve městě Charkov dnes zajišťují přibližně 30 procent celkové produkce energie a tepla z decentralizovaných zdrojů. V oblasti zdravotnictví lze zmínit například dodávky rehabilitačního vybavení, zmrazovače krve a krevní plazmy či výstavbu modulární venkovské ordinace.

Jaké jsou hlavní výzvy, kterým čelíte při realizaci projektů obnovy nemocnic na Ukrajině?

Hlavní výzvou je bezpečnost. Ukrajina je stále zemí ve válce a není jednoduché realizovat jakékoli projekty v místě, kde vám nad hlavou létají rakety a útočné drony.