Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) pokračuje v naplňování plánu dohodnout v rámci uzavírání nových rámcových smluv s poskytovateli zdravotní péče přeměnu málo využívaných lůžek akutní péče na lůžka jiného typu. Ke konci loňského roku tak došlo ke zrušení 1864 akutních lůžek, z nichž většina byla či bude převedena na lůžka následné a dlouhodobé péče. V provozu už je nově 306 takových lůžek a 800 lůžek následné péče by mělo vzniknout během letošního roku. Další část ze zrušených lůžek se přesunula do stacionářů či jednodenní péče. Celkem má VZP v plánu, jak zaznělo na včerejším briefinku po jednání správní rady VZP, transformovat pět tisíc lůžek.

Jak po jednání uvedl předseda správní rady VZP a místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Tom Philipp (KDU-ČSL), transformace akutních lůžek na lůžka následné či dlouhodobé péče je nutnou reakcí na stárnutí české populace. Porodnost klesá, doba dožití se zvyšuje. Navíc se díky nástupu šetrnějších zákroků a nových technologií dlouhodobě zkracuje doba léčby a pobytu na lůžku. „Kapacita, která je v tuto chvíli nastavena v akutní lůžkové péči, je pravděpodobně zbytečně velká, alespoň to tak vychází z našich propočtů. Cílovým stavem by mělo být to, že by se transformovalo zhruba pět tisíc lůžek akutní péče na lůžka následné péče. Což by mohlo vést k tomu, že by byla lépe využívaná, a přitom pacienti by byli plně obslouženi, bylo by o ně plně postaráno,“ uvedl Philipp.  

Transformace zhruba 1900 akutních lůžek podle něj znamená naplnění cíle zhruba z jedné třetiny. „Zhruba třetina cíle se nám podařila. S částí zdravotnických zařízení, kde nebylo dosaženo dohody, byly rámcové smlouvy uzavřeny na kratší dobu, na jeden až dva roky, a bude se s nimi dále vyjednávat, bude se jim nabízet transformace na stacionáře interní, stacionáře dětské, přechod na jednodenní péči anebo na ambulantní formy péče anebo péče v domácím sociálním prostředí,“ dodal předseda správní rady VZP.

Jak vysvětlil ředitel VZP Zdeněk Kabátek, zrušeno bylo 1864 akutních lůžek a další vývoj je takový, že 306 lůžek následné péče už funguje a na 800 lůžek jsou vyhlášena výběrová řízení, uzavírány smlouvy či se na ně hledá personální obsazení. Do konce roku by ale tato lůžka měla začít sloužit. VZP podle Kabátka přistupovala k jednáním se všemi zařízeními individuálně a s respektem k zajištění dostupnosti zdravotních služeb v každém regionu.  Rámec pro diskusi s poskytovateli zdravotní péče vytvořila skutečnost, že VZP loni obnovovala takzvané rámcové smlouvy, které jsou s poskytovateli uzavírány vždy na pět či šest let.

Mohlo by vás zajímat

Philipp uvedl, že transformace lůžek je velmi citlivou záležitostí a ne všechny managementy poskytovatelů lůžkové péče jsou jí nakloněny. Zdeněk Kabátek doplnil, že myšlenka transformace naráží nejen na nepochopení managementů, ale také zřizovatelů. Jednání jsou podle něj složitá a s řadou poskytovatelů nakonec uzavřela VZP krátkodobé smlouvy. Jednání však budou pokračovat a je potřeba druhou stranu přesvědčit, že navrhované změny nepovedou ke zhoršení dostupnosti péče, ale jen ke změně její struktury a navýšení komfortu pacientů.

VZP přitom podle svého ředitele při snaze restrukturalizovat lůžkový fond spolupracuje i s ostatními zdravotními pojišťovnami. „Jsme na počátku. Shodli jsme se v tom, že budeme sdílet informace, data, a dá se říct, že se to daří velmi dobře. A že se snažíme v zájmu zvýšení efektivity systému pracovat ve shodě,“ uvedl Kabátek s tím, že v této záležitosti mezi zdravotními pojišťovnami neplatí konkurenční vztahy, protože efektivita je zájmem všech.

Největší změny zasáhly chirurgii, porodnice a Ústecký a Jihočeský kraj

Největší změny, co se týče rušení lůžek respektive jejich přeměnu na lůžka jiného typu, zasáhl co do oboru chirurgii a dále gynekologie a porodnictví. V těchto dvou oborech ubylo celkem 887 lůžek, což znamená skoro 48 procent z celkového počtu. Další největší změnou prošlo interní lékařství, kde zaniklo 316 akutních lůžek. V Česku bylo k prvnímu lednu letošního roku celkem 46 145 akutních lůžek, 23 764 lůžek následné péče a 5 051 lůžek dlouhodobé péče.

Výrazným fenoménem je, že kvůli poklesu porodnosti jsou lůžka v porodnicích a pediatrických zařízeních využívána pouze z 20 až 30 procent. Proto s šesti porodnicemi a desítkou lůžkových pediatrií dohodla na uzavření jednoletých či dvouletých smluv místo standardně uzavíraných pěti- či šestiletých smluv. K tomu byla ukončena činnost porodnice v Nemocnici Ivančice a také lůžkových pediatrických oddělení ve Štermberku a ve Slaném. Pediatrická oddělení nahradily nově otevřené denní stacionáře.

Pokud jde o regionální aspekty, nejvíce akutních lůžek (zhruba desetina) loni zaniklo v Ústeckém a Jihočeském kraji, sedm procent pak v Plzeňském a Pardubickém kraji. Ústecký kraj zároveň zaznamenal největší nárůst lůžek následné péče.   

Naproti tomu vzrostl – o 40 – počet lůžek v oboru psychiatrie.

VZP hospodaří v souladu s letošním plánem

V loňském roce vybrala VZP na pojistném celkem zhruba 190 miliard korun, což oproti předchozímu roku znamená přírůstek 13,4 miliardy korun. Jak uvedl místopředseda správní rady VZP Miroslav Kalousek, v letošním hospodaření VZP se za dva vyhodnocené měsíce neprojevuje nic, co by ukazovalo, že nebude dodržen plán, který pro letošek předpokládá deficit 7,7 miliardy korun. Ke konci února měla největší česká pojišťovna v Základním fondu zdravotního pojištění 12,5 miliardy korun a v rezervním fondu 3,9 miliardy. Pokud jde o výběr pojistného, placeného zaměstnavateli, to se během prvních dvou měsíců letošního roku podle Kalouska dařilo na 99,9 procenta. Výběr pojistného u samoplátců sice vykázal plnění jen na 82 procent, ale oproti loňsku se zlepšil o 3,12 procenta díky centrálně řízenému takzvanému měkkému vymáhání, kdy jsou klienti oslovováni datovou schránkou, e-mailem či sms zprávou.