Lékárníci by měli mít možnost očkovat pacienty i v České republice, je přesvědčen prezident České lékárnické komory Aleš Krebs. V rozhovoru pro Zdravotnický deník poukazuje na pozitivní zkušenosti ze zahraničí, kde se očkování v lékárnách stalo běžnou součástí zdravotní péče. Zavedení této kompetence by podle něj mohlo zvýšit proočkovanost populace a zároveň odlehčit přetíženému zdravotnickému systému. Klíčem je legislativní úprava a kvalitní proškolení personálu.
Měli by mít lékárníci v Česku možnost očkovat pacienty?
Ano, farmaceuti v České republice by měli mít možnost očkovat. Jde o kompetenci, kterou již řadu let běžně vykonávají farmaceuti v mnoha evropských zemích – například ve Francii, Portugalsku, Německu nebo Velké Británii. Jejich zapojení do očkování se v praxi osvědčilo, a to jak z pohledu zvýšení dostupnosti vakcín, tak z hlediska odlehčení přetíženému zdravotnickému systému.
Farmaceuti jsou kvalifikovaní zdravotničtí pracovníci, kteří se pravidelně vzdělávají a mají přístup k pacientům v místě jejich bydliště. Jejich zapojení může výrazně zlepšit proočkovanost populace, zejména v menších obcích a regionech, kde není snadno dostupná lékařská péče. Jednou z výhod lékáren je i delší otevírací doba ve srovnání s ordinacemi lékařů. Obecně lze považovat lékárny v tomto smyslu za nízkoprahová zařízení, pro pacienty zpravidla místně i časově nejdostupnější.
Bylo by vhodné, aby byla tato kompetence podmíněna například absolvováním specializovaného kurzu, jako je tomu například ve Velké Británii?
Mohlo by vás zajímat
Vzhledem k pozitivním zkušenostem ze zahraničí věřím, že by i v Česku tento krok přinesl výrazné benefity jak pro pacienty, tak pro celý zdravotnický systém. Nepochybně by bylo nutné absolvovat teoretický i praktický výcvik, v budoucnu by bylo určitě vhodné ho začlenit přímo do vzdělávacích programů fakult.
Které vakcíny by podle vás bylo nejvhodnější aplikovat v lékárnách?
Za nejvhodnější pro aplikaci v lékárnách aktuálně považujeme vakcínu proti sezónní chřipce. Jedná se o očkování, které se provádí pravidelně každý rok, má jasně daný harmonogram i cílové skupiny, zároveň je klíčové pro ochranu veřejného zdraví a z hlediska nežádoucích účinků velmi bezpečné. Právě díky těmto charakteristikám by mohlo být vhodným začátkem pro zavedení očkování v prostředí lékáren. Očkování by bylo možné pro zdravé dospělé osoby ve věku 18–65 let.
Umíte si do budoucna představit i rozšíření o další typy očkování?
Pokud by byl ze strany pacientů zájem a systém by se osvědčil, uvažovali bychom o postupném rozšíření této služby i na další vakcíny. Cílem je nabídnout lidem jednodušší a dostupnější možnost ochrany před závažnými chorobami, a zároveň efektivně využít potenciál lékáren jako místa primární prevence.
Co by bylo potřeba k tomu, aby lékárníci mohli bezpečně očkovat?
Pro umožnění očkování v lékárnách je nezbytné upravit příslušnou legislativu – zejména definovat systém školení a certifikace lékárníků, jejich kompetence včetně možnosti aplikovat vakcíny a vydávat je pro tento účel bez receptu, vymezit skupiny pacientů vhodných k očkování v lékárně, stanovit hygienické a technické požadavky na prostory, způsob vedení záznamů, odpovědnost za případné nežádoucí účinky a také zajistit informování veřejnosti a financování této služby. K tomu je nutná novelizace několika zákonů a vyhlášek, zejména jsou to zákony o zdravotních službách, o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti, o ochraně veřejného zdraví a dále vyhláška o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami.
Co říkáte na argument, že lékárny nejsou dostatečně vybavené na zvládání nežádoucích reakcí po vakcinaci? Je personál lékárny dostatečně kompetentní tyto stavy zvládat?
Tento argument považujeme za zástupný a v praxi ne zcela opodstatněný. Zkušenosti ze zahraničí jednoznačně ukazují, že očkování v lékárnách funguje bezpečně a efektivně, a to i z pohledu zvládání případných nežádoucích reakcí. Ve většině evropských zemí, kde farmaceuti očkují, se tento model osvědčil a nestal se zdrojem problémů v oblasti bezpečnosti pacientů. Personál lékáren je navíc standardně školen v poskytování první pomoci, což je běžnou součástí profesní přípravy.
Samozřejmostí pak je, že každý farmaceut, který se bude chtít zapojit do očkování, bude muset absolvovat specializovaný kurz, jehož součástí bude i podrobná příprava právě na zvládání akutních stavů.
Cílem je zajistit maximální bezpečnost pro pacienty a zároveň rozšířit dostupnost vakcinace tam, kde je jí nejvíce potřeba.
Lze očekávat vyšší proočkovanost populace, pokud by bylo možné nechat se očkovat přímo v lékárně?
Ano, ze zahraničních zkušeností jednoznačně vyplývá, že zavedení očkování v lékárnách vede ke zvýšení proočkovanosti populace. V zemích, kde je tato praxe běžná – například ve Francii, Portugalsku či Irsku – byl zaznamenán znatelný nárůst počtu očkovaných osob.
Čím si to vysvětlujete?
Je to především díky lepší dostupnosti a většímu pohodlí pro pacienty. Lékárny jsou lidem často blíž než ordinace lékařů – ať už geograficky nebo časově – a umožňují jim využít službu spontánně, bez složitého objednávání. Právě tato dostupnost hraje klíčovou roli v rozhodování mnoha lidí, zda se nechat očkovat. Věříme, že obdobný efekt bychom mohli zaznamenat i v České republice, pokud by byla tato možnost legislativně umožněna.
Ovlivnilo by očkování v lékárnách ekonomiku lékáren a jejich provoz?
Zavedení očkování v lékárnách by mohlo pozitivně ovlivnit roli farmaceutů v poskytování zdravotní péče. Zároveň by to ale znamenalo vyšší provozní náklady – bylo by třeba investovat do úprav prostor, proškolit personál a zvládnout časově náročnější péči o pacienty.
Jak přesvědčit odbornou veřejnost a zákonodárce, že lékárníci mohou očkovat stejně bezpečně jako lékaři?
To je klíčová otázka, na kterou i my stále hledáme nejvhodnější odpověď. O zavedení očkování v lékárnách usilujeme již řadu let. Je třeba vysvětlovat opakovaně odborné i laické veřejnosti výhody a zkušenosti s očkováním v lékárnách v zahraničí na jasných datech, která jsou k dispozici. Někdy je třeba vyzbrojit se trpělivostí – změna myšlení a postojů některých lidí zkrátka vyžaduje čas.