Dohodovací řízení, jehož výsledkem budou podklady pro tvrobu úhradové vyhlášky na rok 2026, má za sebou druhý důležitý milník. Tím bylo zasedání Analytické komise dohodovacího řízení (AK DŘ) a zhodnocení loňského vývoje nákladů a odhad příjmů z veřejného zdravotního pojištění na rok 2026. Podle zprávy AK DŘ se loni náklady zdravotních pojišťoven meziročně zvýšily o 10,5 procenta, zatímco příjmy rostly o 7,85 procenta. Pro letošní rok pojišťovny očekávají pětiprocentní růst příjmů z veřejného zdravotního pojištění a pro příští rok zní předběžný odhad 4,41 procenta. Do podoby smluv mezi pojišťovnami a poskytovateli péče respektive do úhradové vyhlášky by měly promluvit priority, které na zasedání AK DŘ představilo ministerstvo zdravotnictví. Z ekonomických priorit jde například o identifikaci péče s nízkou přidanou hodnotou a hledání nástrojů, jak lze takovou péči redukovat. Vliv by měla mít také novinka v podobě průběžného zveřejňování dat o nákladech zdravotního systému.
Celkové náklady zdravotních pojišťoven na služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění se v roce 2024 podle Zprávy analytické komise o vývoji příjmů a nákladů na zdravotní služby hrazených z prostředků veřejného zdravotního pojištění v roce 2024 oproti předchozímu roku zvýšily o 10,5 procenta a dosáhly 504,58 miliardy korun. Ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 jde o nárůst o více než 62 procent.
Příjmy zdravotních pojišťoven do Základního fondu zdravotního pojištění (ZFZP) se naproti tomu meziročně zvýšily o 7,85 procenta na 498,14 miliardy, z toho pojistné za osoby, za něž je plátcem stát, dosáhlo 151,46 milionů korun, tedy o 9,19 procenta více než za rok 2023. Důvodem bylo navýšení platby za státního pojištěnce z 1900 na 2 085 korun podle valorizačního vzorečku.
V příštím roce by příjmy systému veřejného zdravotního pojištění měly podle prvního odhadu meziročně vzrůst o 4,41 procenta. Odhad bude upraven v návaznosti na právě vydanou dubnovou makroekonomickou predikci ministerstva financí. Do dohodovací řízení, na jehož konci bude úhradová vyhláška na rok 2026, brzy vstoupí významná změna. „Letošní novinkou je, že během dohodovacího řízení budou průběžně zveřejňována otevřená data Ústavu zdravotnických informací a statistiky, která budou poskytovat dodatečné podklady pro podporu dohodování. Například vývoj nákladů na lékaře a sestry u nemocnic, náklady na centrovou léčbu a podobně. Datová základna dohodovacího řízení se rozšiřuje a uvidíme, zda to přispěje k více dohodám či nikoliv,“ řekl Zdravotnickému deníku ředitel odboru regulace cen a úhrad Ministerstva zdravotnictví Tomáš Troch.
Mohlo by vás zajímat
Státní pojištěnci vedli početně, nestátní finančně
Hodnota celkového průměrného ročního příjmu na jednoho pojištěnce se loni meziročně zvýšila o 8,04 procenta na 45 960 korun, přičemž příjmy z vybraného pojistného na jednoho „nestátního“ pojištěnce rostly pomaleji než příjmy za státního pojištěnce. V první kategorii příjem na jednu osobu meziročně stoupl o 7,01 procenta na 72 450 korun, ve druhé kategorii to bylo o 9,74 procenta na 25 020 korun.
Průměrný počet „státních“ pojištěnců se v roce 2024 meziročně snížil o půl procenta na zhruba 6,05 milionu a počet ostatních pojištěnců se zvýšil o 0,24 procenta na 4,79 milionu. „Státní“ pojištěnci se na celkovém počtu pojištěnců podíleli 55,85 procenty a jejich podíl na příjmech z veřejného zdravotního pojištění dosáhl 30,4 procenta.
Letos by se mělo vybrat o pět procent více
Letos by zdravotní pojišťovny měly dostat o pět procent více než loni, tedy 523,06 miliardy a v příštím roce meziročně o 4,41 procenta vice, tedy 546,14 miliardy korun. Odhady vycházejí z lednové makroekonomické predikce ministerstva financí a z dosavadních informací o výši platby za státního pojištěnce. Ta byla pro rok 2025 stanovena na 2 127 korun a pro příští rok by podle odhadu měla činit 2 182 korun. Odhady však budou aktualizovány, protože AK DŘ při přípravě své analýzy ještě neměla k dispozici novou, dubnovou predikci ministerstva financí.
Více než polovina peněz z veřejného zdravotního pojištění šla loni stejně jako v předchozích letech do nemocnic. Loni jim zdravotní pojišťovny uhradily 251,5 miliardy korun, tedy o 9,2 procenta více, než v roce 2023. Ve srovnání s rokem 2019 se úhrady nemocnicím zvýšily o 68,5 procenta.
Vysoké kumulované nárůsty nákladů
Náklady na centrovou léčbu se loni oproti roku 2019 skoro zdvojnásobily (růst o 97 procent) a dosáhly 36,11 miliardy korun. Meziročně se loni zvýšily o 14,6 procenta. Náklady systému na léky vydané na recepty loni dosáhly 46,64 miliardy korun, tedy o 4,2 procenta meziročně více. Oproti roku 2019 šlo o více než 23procentní nárůst.
Největší meziroční zvýšení (o téměř 30 procent) i zvýšení oproti roku 2019 (plus 165 procent) doznaly podle zmíněné analýzy náklady na ošetřovatelskou a rehabilitační péči v pobytových zařízeních sociálních služeb, které dosáhly přes sedm miliard korun. O 21 procent meziročně a více než 70 procent ve srovnání s rokem 2019 se zvýšily náklady systému na diagnostickou zdravotní péči. Na tu bylo loni vynaloženo 19,86 miliardy korun.
Priority ministerstva zdravotnictví
Na jednání analytické komise letos – už druhým rokem – představilo své priority ministerstvo zdravotnictví (MZd). Tím vyslalo signál zdravotním pojišťovnám i poskytovatelům zdravotní péče, co mají respektovat při přípravě svých smluv. „Letos jsme se zaměřili na opravdu klíčové oblasti, o nichž si myslíme, že je ve veřejném zájmu žádoucí se na ně soustředit a podpořit je,“ řekl Tomáš Troch. Všechny priority se podle něj soustředí na nákladovou efektivitu a udržitelnost systému veřejného zdravotního pojištění. „Jednou z těch oblastí je identifikování péče, která má nízkou přidanou hodnotu, a nalezení nástrojů, kterými lze tuto péči redukovat. A stejně tak bychom se měli zaměřit na identifikaci mandatorních nákladů a na to, zda máme nástroje, jak tyto mandatorní náklady lépe regulovat. Zda stávající regulační mechanismy fungují tak dobře, jak očekáváme. Anebo zda bychom se měli zamýšlet nad novými regulatorními pravidly,“ nastínil.
MZd na jednání analytické komise dále prezentovalo dlouhodobé programové priority, mezi něž patří podpora primární péče a prevence, následné a dlouhodobé péče, jednodenní péče a dále podpora péče ve vlastním sociálním prostředí, sbližování sazeb DRG a podpora centralizace specializované péče.
