Zdravotním pojišťovnám i nadále klesají zůstatky na fondech, z nichž platí za své pojištěnce zdravotní péči i svůj provoz. Podle jedné z pojišťoven je dlouhodobý pokles zůstatků alarmující a je jedním z mnoha symptomů celkové více než vážné situace, do níž se systém propadl. Podle ministerstva zdravotnictví (MZd) jde o očekávatelný vývoj kvůli navyšování výdělků zdravotníků, příchodu centrových léků a podobně. Nicméně aby nedošlo k ohrožení finanční udržitelnosti systému veřejného zdravotního pojištění, bude nutné snížit úhradové parametry. A reformovat.
Zatímco v březnu 2023 mělo celkem sedm zdravotních pojišťoven na nejdůležitějším, základním fondu zdravotního pojištění (ZFZP) celkem 25,9 miliardy, na konci letošního března už to bylo jen 14,7 miliardy korun. Snižují se také celkové zůstatky na běžných účtech pojišťoven. Během zmíněných tří let klesly z 58,5 na 46,8 miliardy korun. Pokles probíhá dlouhodobě.
Pokles zůstatků je alarmující
„Bohužel jsme tento problém očekávali a snažili se před ním varovat. Přitom není tak důležité, co se stalo mezi roky 2023 a 2024, ale jde o to, co se odehrává nyní, kdy zůstatky dále prudce poklesnou a již i klesají. Pro rok 2026 tak vznikne velký problém,“ řekl Zdravotnickému deníku prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Martin Balada. Upozornil, že letos se zůstatky na ZFZP, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji tohoto fondu, v souladu s platnými návrhy zdravotně pojistných plánů sníží o dalších 13,5 miliardy. „Tomu již nelze zabránit. O tom rozhodlo ministerstvo zdravotnictví již v říjnu 2024,“ uvedl prezident svazu.
Podle vedoucího oddělení marketingu Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP) Jana Matese nejsou aktuální zůstatky na fondech tím nejvíce vypovídajícím údajem o kondici systému veřejného zdravotního pojištění, neboť se neustále mění s tím, jak pojišťovny hradí zdravotní služby a jak vybírají pojistné. „Nicméně dlouhodobý pokles zůstatků je alarmující a je jedním z mnoha symptomů celkové více než vážné situace, do které se celý systém postupně propadl od prvního covidového roku 2020,“ připouští Mates.
VoZP tak má na letošní rok sestaven svůj zdravotně pojistný plán jako deficitní, záporné saldo má dosáhnout téměř 1,8 miliardy korun. Deficitní je, podtrhuje Mates, i celý systém zdravotních pojišťoven, a to už pátý rok v řadě.
Opožděné platby poskytovatelům péče nevyhnutelné
Zdravotní pojišťovny doposud řešily své deficity provozními úsporami, čerpáním peněz z nashromážděných rezerv, snížením přídělů do jiných fondů, zejména provozního, z tohoto fondu také přímo dotovaly ZFZP. Další cestou, která je podle mnohých z nich patrně nevyhnutelná, je prolongace splatnosti faktur. „VoZP už několik let uplatňuje množství restriktivních opatření od úspor v provozních výdajích po dohody s velkými poskytovateli zdravotních služeb o snížení předběžných úhrad a odložení plateb,“ uvedl Jan Mates z VoZP.
VoZP podle něj již eviduje dílčí závazky po lhůtě splatnosti, a protože systém veřejného zdravotního je nastaven deficitně, pojišťovna očekává, že se budou zvyšovat závazky a snižovat zůstatek ZFZP.
Mohlo by vás zajímat
Viník podle pojišťoven: úhradová vyhláška
Pojišťovny přitom vidí viníka jednoznačně: úhradová vyhláška, která pojišťovnám diktuje vyšší výdaje, než kolik budou jejich příjmy. „Je to dáno zejména tím, jak jsou určeny úhrady na zdravotní služby v úhradové vyhlášce ministerstva zdravotnictví. Ačkoli vláda v dubnu 2024 zavázala svým usnesením ministra zdravotnictví vydat úhradovou vyhlášku v takovém znění, které umožní vyrovnané hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2025, nestalo se tak. Všem pojišťovnám bez výjimky vyšly po výpočtech provedených na základě této vyhlášky a očekávaného vývoje ekonomiky výrazné deficity – celkově za celý systém ve výši 13,45 mld. Kč. Toto se děje již pátý rok v řadě, takže rezervy pojišťoven jsou vyčerpány a systém je na hraně krize,“ říká šéf marketingu VoZP Jan Mates.
„Zastavit deficity bude sice bolestné, ale stále ještě by to zdravotnická zařízení nemělo ohrozit. Dlouhodobě se snažíme o to, aby se od trendu, kdy úhrady jsou nastaveny nad možnosti systému, ustoupilo, protože to není nutné a systémově si to ČR nemůže dovolit. Kompetenci ke konečnému stanovení úhrad však má ministerstvo zdravotnictví. Rezervy pojišťoven se blíží svému limitu, a to platí pro všechny pojišťovny na trhu,“ hodnotí Martin Balada.
MZd: Situace není tak dramatická
MZd situaci tak dramaticky nevidí. Ředitel odboru komunikace a mluvčí ministerstva Ondřej Jakob pro ZD podtrhl, že vedle ZFZP mají pojišťovny ještě jiné fondy, z nichž lze rovněž hradit zdravotní služby. a že podstatnou část celkových zůstatků tvoří zůstatky na provozních fondu. „Z tohoto pohledu jsou pak celkové zůstatky systému veřejného zdravotního pojištění nadále dostačující a významně vyšší, než tomu bylo do roku 2021,“ řekl.
Navíc se podle něj dalo zvětšování mezery mezi příjmy a výdaji pojišťoven čekat. „Vzhledem k tomu, že v posledních třech letech byly úhradové mechanismy nastaveny za účelem zajištění dostupnosti a kvality hrazené péče – například navyšování odměňování zdravotnického personálu, navyšování úhrady léčivých přípravků podávaných v centrech specializované péče a podobně či snižování lhůt pro plánované výkony zpožděné při pandemii covid-19 – významně prorůstově, nejedná se o nikterak neočekávaný vývoj. Snižování zůstatků na účtech zdravotních pojišťoven odpovídalo v minulých letech zdravotně pojistným plánům,“ dodal Jakob.
Co s tím?
Existenci budoucího problému však ministerstvo připouští. A řešení vidí i ve snížení tempa zvyšování úhrad předepsaných úhradovou vyhláškou.
„Aby nedošlo k ohrožení finanční udržitelnosti systému veřejného zdravotního pojištění (až k vyčerpání veškerých zůstatků zdravotních pojišťoven a vzniku masivních závazků po lhůtě splatnosti), v následujících letech bude nezbytné výrazně zvolnit dynamiku jeho výdajů. Toho lze dosáhnout nejen oproti minulosti restriktivním stanovováním úhradových parametrů, ale rovněž postupným zaváděním strukturálních reforem vedoucích mj. k nárůstu efektivity poskytování péče,“ popisuje mluvčí MZd. Jako příklad uvádí podporu prevence či restrukturalizaci lůžkového fondu se zaměřením na následnou péči.
