Zemřel profesor Cyril Höschl, psychiatr, pedagog, popularizátor vědy, průkopník snížení stigmatizace duševních onemocnění a zakladatel Národního ústavu duševního zdraví. Ve svých 75 letech podlehl multisystémové atrofii, při níž postupně ochabuje svalstvo. Informaci o Höschlově úmrtí potvrdil mluvčí Národního ústavu duševního zdraví Jan Červenka. 

„Jeho zásluhy o rozvoj psychiatrie, péče o dušení zdraví a vzdělávání jsou nepřehlédnutelné. Na Cyrilovi jsem obdivoval jeho široký rozhled, schopnost vidět věci v širších souvislostech a s nadhledem,“ uvedl na síti X premiér Petr Fiala. Dodal, že  Höschl nebyl uzavřený do své specializace psychiatra a dokázal odborné poznatky i skvělým způsobem popularizovat. „Byl výborným společníkem se smyslem pro humor. Obdivoval jsem, jak se statečně a racionálně dokázal vyrovnávat se svou smrtelnou nemocí,“ uzavřel premiér.  

Zakladatel Národního ústavu duševního zdraví

Jedním z vyvrcholení profesní dráhy Cyrila Höschla bylo založení Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy, který vznikl transformací Psychiatrického centra Praha. Höschl ústav vedl až do roku 2021.

Od 90. let působil jako děkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a byl také přednostou  psychiatrické kliniky této fakulty. „Pro mě byl a bude váženým pedagogem a děkanem 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, stejně jako pro mnohé kolegyně a kolegy z hygienických stanic,“ uvedla podle ČTK na síti X ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková. Na 3. LF UK studují lékaři specializující se na epidemiologii a ochranu veřejného zdraví.

„Veřejnost si ho jistě uchová v paměti jako člověka, který zasvětil život popularizaci psychiatrie, stejně jako snaze o lidský přístup a potírání stigmatizace lidí s duševním onemocněním,“ doplnila Macková.

Mohlo by vás zajímat

Prezident evropských asociací i Česká hlava

V letech 2007 a 2008 byl Höschl prezidentem Evropské psychiatrické asociace a 2008 a 2009 prezidentem Federace evropských lékařských akademií. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a mimo jiné laureátem ocenění Česká hlava z roku 2008.

Řadu dalších ocenění získal za svou práci v posledních dvou letech. Loni v říjnu například Cenu Neuron za mimořádný přínos vědě. „Nenominujeme ho za vynález nového léku, ale za jeho celoživotní úsilí destigmatizovat duševní onemocnění a reformovat péči o pacienty. Díky jeho práci lidé přestávají mít strach vyhledat odbornou pomoc,“ řekl tehdy předseda vědecké rady Nadace Neuron Jan Konvalinka.

Vedle svého přínosu pro psychiatrii se Höschl věnoval vědeckému výzkumu, a to zejména v oblasti biologické psychiatrie a neuroendokrinologie. Je autorem učebnice pro studenty psychiatrie, publikoval desítky odborných prací a přednášel i pro veřejnost. „Snažil jsem se lidem ukázat, že psychiatričtí pacienti nekoušou. I když se nám podařilo v boji proti stigmatizaci pokročit, je třeba neustále pokračovat,“ uvedl k Ceně Neuron v říjnu 2024.

Höschl byl také vynikajícím publicistou, po mnoho let vedl stálou rubriku v týdeníku Reflex, v níž odpovídal na dotazy čtenářů.

Čas se zrychlil

Na podzim 2023 lékaři Höschlovi diagnostikovali multisystémovou atrofii, neurodegenerativní onemocnění, které má podobné příznaky jako Parkinsonova chorova. Postupně při ní ochabuj svalstvo až do úplné nefunkčnosti. „Snažím se tomu nepodléhat, ale strašně se vám sníží možnosti. Dostáváte se do různých pastí, kde se cítíte naprosto bezmocný. Jste jako Řehoř Samsa (postava z díla Franze Kafky Proměna – pozn. red.), který se ráno probudí jako brouk. A nemůže nic,“ popsal podle ČTK život s onemocněním na webu Nadace Neuron. „Čas se strašně zrychlil. Jsem extrémně pomalý, přejít místnost mi trvá celou věčnost. Udělám pár základních činností a den je pryč,“ dodal.