Zemřel Cyril Höschl, psychiatr, pedagog, popularizátor vědy, průkopník snížení stigmatizace duševních onemocnění a zakladatel Národního ústavu duševního zdraví. Ve svých 75 letech podlehl multisystémové atrofii, při níž postupně ochabuje svalstvo. „Kdybych ho potkal ještě tak před půlrokem, tak mu řeknu, Cyrile, to sis nemohl vybrat nějakou obyčejnou nemoc, to musíš mít něco extra? A on by se zasmál ,“ říká Jiří Uherek, člen operního sboru Národního divadla. Ve škole seděl v lavici s Höschlovým bratrem Viktorem a Cyril měl jejich třídu na starosti coby pionýrský vedoucí. Informaci o Höschlově úmrtí potvrdil ČTK mluvčí Národního ústavu duševního zdraví Jan Červenka. 

„Jeho zásluhy o rozvoj psychiatrie, péče o dušení zdraví a vzdělávání jsou nepřehlédnutelné. Na Cyrilovi jsem obdivoval jeho široký rozhled, schopnost vidět věci v širších souvislostech a s nadhledem,“ uvedl na síti X premiér Petr Fiala. Dodal, že  Höschl nebyl uzavřený do své specializace psychiatra a dokázal odborné poznatky i skvělým způsobem popularizovat. „Byl výborným společníkem se smyslem pro humor. Obdivoval jsem, jak se statečně a racionálně dokázal vyrovnávat se svou smrtelnou nemocí,“ uzavřel premiér.  

Zakladatel Národního ústavu duševního zdraví

Jedním z vyvrcholení profesní dráhy Cyrila Höschla bylo založení Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy, který vznikl transformací Psychiatrického centra Praha. Höschl ústav vedl až do roku 2021.

Od 90. let působil jako děkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a byl také přednostou  psychiatrické kliniky této fakulty. „Pro mě byl a bude váženým pedagogem a děkanem 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, stejně jako pro mnohé kolegyně a kolegy z hygienických stanic,“ uvedla podle ČTK na síti X ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková. Na 3. LF UK studují lékaři specializující se na epidemiologii a ochranu veřejného zdraví.

„Veřejnost si ho jistě uchová v paměti jako člověka, který zasvětil život popularizaci psychiatrie, stejně jako snaze o lidský přístup a potírání stigmatizace lidí s duševním onemocněním,“ doplnila Macková.

Mohlo by vás zajímat

V letech 2007 a 2008 byl Höschl prezidentem Evropské psychiatrické asociace a 2008 a 2009 prezidentem Federace evropských lékařských akademií. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a mimo jiné laureátem ocenění Česká hlava z roku 2008.

Řadu dalších ocenění získal za svou práci v posledních dvou letech. Loni v říjnu například Cenu Neuron za mimořádný přínos vědě. „Nenominujeme ho za vynález nového léku, ale za jeho celoživotní úsilí destigmatizovat duševní onemocnění a reformovat péči o pacienty. Díky jeho práci lidé přestávají mít strach vyhledat odbornou pomoc,“ řekl tehdy předseda vědecké rady Nadace Neuron Jan Konvalinka.

Vedle svého přínosu pro psychiatrii se Höschl věnoval vědeckému výzkumu, a to zejména v oblasti biologické psychiatrie a neuroendokrinologie. Je autorem učebnice pro studenty psychiatrie, publikoval desítky odborných prací a přednášel i pro veřejnost. „Snažil jsem se lidem ukázat, že psychiatričtí pacienti nekoušou. I když se nám podařilo v boji proti stigmatizaci pokročit, je třeba neustále pokračovat,“ uvedl k Ceně Neuron v říjnu 2024.

Cyril Höschl zálesák, klavírista a publicista

Vedle lékařského, vědeckého a pedagogického měla osobnost Cyrila Höschla i další rozměry.  „Cyril nám od páté třídy základky dělal pionýrského vedoucího. Vedl nás ve skautském duchu. Dělali jsme různé soutěže, učili se zavazovat uzly, řešili hádanky. Učil nás lásce k přírodě. Každou sobotu nebo neděli jsme chodili na výlety po Jizerských horách, kde jsme byli třeba i přes noc. A často jsme měli cíl na chalupě, kterou měli Höschlovi u Světlé pod Ještědem. V roce 1968, ještě před vpádem vojsk Varšavské smlouvy, nás spolu se svým kamarádem vzal na putovní tábor na Slovensko, na Velkou Fatru. To bylo něco, co by dnes už absolutně nešlo. Že by dva kluci, o čtyři či pět let starší než my, vzali celou třídu osmáků na takový výlet, vlakem, vše v batozích na zádech.

Sám Cyril Höschl podle něj rád vzpomínal na svá studijní léta na libereckém gymnáziu, kde ve třídě byl klavír a on tam v přestávkách spolu s kamarádem hrával čtyřručně Slovanské tance.

Höschl byl také vynikajícím publicistou, po mnoho let vedl stálou rubriku v týdeníku Reflex, v níž odpovídal na dotazy čtenářů.

Naposledy viděl Jiří Uherek Cyrila Höschla na 80. narozeninách herce, klavíristy a hudebního skladatele Miroslava Kořínka před dvěma lety. „Říkal jsem mu, jak často vzpomínám na ten výlet na Slovensko. Byl rád a pár vzpomínek i přidal, i když už mi připadal poněkud zadrhnutý,“ uzavírá Uherek.

Na podzim 2023 lékaři Höschlovi diagnostikovali multisystémovou atrofii, neurodegenerativní onemocnění, které má podobné příznaky jako Parkinsonova chorova. Postupně při ní ochabuj svalstvo až do úplné nefunkčnosti. „Snažím se tomu nepodléhat, ale strašně se vám sníží možnosti. Dostáváte se do různých pastí, kde se cítíte naprosto bezmocný. Jste jako Řehoř Samsa (postava z díla Franze Kafky Proměna – pozn. red.), který se ráno probudí jako brouk. A nemůže nic,“ popsal podle ČTK život s onemocněním na webu Nadace Neuron. „Čas se strašně zrychlil. Jsem extrémně pomalý, přejít místnost mi trvá celou věčnost. Udělám pár základních činností a den je pryč,“ dodal.