Diabetici se víc bojí banánu než klobásy. Škodí si zbytečně
Počet diabetiků v Česku se blíží jednomu milionu. Dalších 500 tisíc dospělých Čechů má poruchu glukózové intolerance, což je stav předcházejí rozvoji diabetu. O svých zdravotních problémech má ale řada z nich mylné informace. Nejen, že nerozumí pokynům svého lékaře, ale často také podléhají mýtům, které se šíří na internetu. Zlepšit informovanost diabetiků i celé populace o této nemoci, jejich důsledcích a také možnostech léčby si klade za cíl Světový den diabetu, který připadá na 14. listopadu, kdy se narodil objevitel insulinu Frederick Banting. Stojí za ním International Diabetes Federation (IDF).
Už ve středu 11. listopadu 2015 proběhne v Praze na Karlově náměstí osvětová akce pro veřejnost s mottem: „Poznejte příznaky cukrovky. Včasná diagnóza zachraňuje životy“, na níž se podílí Státní zdravotní ústav a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Letošní ročník této osvětové akce se také zaměřuje na diabetiky, kteří o své nemoci ještě neví a tedy se ani neléčí. Těch může být až 250 tisíc.
Veřejnost bude mít příležitost ve stanu na Karlově náměstí v Praze 2 v blízkosti vchodu do metra si nechat změřit hladinu cukru, cholesterolu a krevní tlak, vypočítat BMI a změřené hodnoty konzultovat s odborníky, případně si nechat doporučit návštěvu vhodného lékaře-specialisty z oboru diabetologie. Součástí programu bude také vyšetření na fluorescenčním mikroskopu schopném odhalit diabetes II. typu ještě před rozvojem komplikací či měření tělesné kompozice pomocí přístroje ukazující nejen Body Mass Index, ale také rozložení tuků a svalů v těle, i poměr boků a pasu. Ve stanu bude probíhat také nácvik první pomoci člověku ve stavu hypoglykémie.
Mohlo by vás zajímat
Každý shozený kilogram diabetikům prodlouží život
Diabetes II. typu je bezpochyby závažné onemocnění, které výrazně zasahuje do pacientova života, přesto má mnoho nesprávné informace o své nemoci, a tak si často sami sobě nevědomky škodí. „Naši pacienti často věří omylu, že příjem všech sacharidů diabetes zhoršuje, a tak se mnohdy bojí víc banánu než klobásy. Přitom zásadní je celková energetická hodnota stravy a zejména příjem tuků,“ popisuje Aneta Sadílková, nutriční terapeutka z III. Interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dalším mýtem je také to, že dieta pro diabetika vždy znamená radikální změnu, tedy něco, co se nedá dlouhodobě vydržet. „Naše pacienty obvykle vyděsí už samotný fakt, že mají diabetes II. typu, pokud bychom po nich okamžitě požadovali radikální změnu jídelníčku, je velmi pravděpodobné, že by s námi příliš nespolupracovali,“ dodává nutriční terapeutka.
Velmi důležité je s pacientem komunikovat v okamžiku, kdy u něj dojde k záchytu diagnózy. Tehdy je vlivem strachu o své zdraví přístupný změnám, jejichž cílem je redukce hmotnosti a snížení rizika rozvoje komplikací, ať už je to zhoršená funkce ledvin, která může vést až k jejich selhání, nebo onemocnění srdce a cév, což může znamenat cévní mozkovou příhodu nebo infarkt myokardu. Právě komplikace diabetu ohrožují nemocné nejvíce a obvykle je i zabíjí. Pokud ale upraví svůj životní styl, mají před sebou lepší vyhlídky. „Zhruba 95 % pacientů s diabetem II. typu má nadváhu nebo jsou obézní, přitom víme, že každý kilogram, který shodí během prvních 12 měsíců od stanovení diagnózy, prodlouží nemocnému život o 3 měsíce. Když si představíte stodvacetikilového pacienta, který dokáže za rok zhubnout 10 kg, pak si prodlouží svůj život o 2,5 roku,“ přibližuje obezitolog Martin Matoulek, který působí na III. Interní klinice 1. LF UK a VFN v Praze.
Základem pro práci s diabetikem je dobrý zápis jeho stávajícího jídelníčku. „Platí jednoduché pravidlo, co dá pacient do úst, do by si měl zapsat spolu s množstvím a časem, kdy jedl. Nejde o to jeho jídelníček kritizovat, ale poznat to, jak a co jí,“ přibližuje nutriční terapeutka. Právě na základě stávajícího jídelníčku je možné začít plánovat změny. Nestačí tedy dát pacientovi seznam s „povolenými“ a „zakázanými“ potravinami, ale hledat společně řešení. Totéž platí i v případě pohybu, který nemá mít podobu vrcholového sportu. „Pohybová aktivita není totéž co sport. U mnoha našich pacientů může být chůze jediným pohybem, kterému se věnují, a může jim dostačovat. Důležitá je pravidelnost. Navíc ten, kdo se pravidelně hýbá, automaticky sahá po zdravějších potravinách,“ dodává Matoulek.
Pokud má navíc diabetik možnost se svým lékařem mluvit a také se obrátit na další odborníky, jako je například nutriční terapeut, je navíc větší šance, že porozumí tomu, co pro něj nemoc znamená a jak jej zvládnout. Jednou z možností je i návštěva některého z Rekondičních center (http://www.vstj.cz/), kde si lidé s nadváhou nebo obezitou mohou bezpečně vyzkoušet různé pohybové aktivity, ale také si nechat poradit ohledně svého jídelníčku a celkově životního stylu. „Pokud pacienti pochopí základní princip zachování energie, tedy to, že jakou energii v podobě jídla přijme, takovou musí také pohybem vydat, je schopen se dobře orientovat sám. Problém je, že mnoho našich pacientů věří naprosto nesmyslným radám z internetu, kde se dozvídají o „zázračném“ hubnutí či vyléčení diabetu a nejsou schopni tyto informace odlišit o toho, co se dozví v ordinaci a vychází z medicíny postavené na důkazech,“ konstatuje obezitolog.
Za dvacet let budou v Česku dva miliony diabetiků
„Každý rok je v Česku nově diagnostikováno 20 tisíc diabetiků. Vážným problémem ale je, že mezi námi žije zhruba čtvrt milionu diabetiků, u nichž není nemoc diagnostikována, tedy není ani adekvátně léčena,“ upozorňuje lékařka Marie Nejedlá, ředitelka Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu v Praze. V současnosti je v Česku 861 tisíc diagnostikovaných diabetiků a jejich počet stále roste. Podle odhadů Diabetické asociace by v roce 2035 měly v Česku žít dokonce dva miliony nemocných. „Když studovali medicínu moji profesoři, učili se, že diabetiků jsou v populaci 3 až 4 %. Když jsem studovala já, bylo to 5 až 6 % a dnes našim studentům říkáme, že je to 7 až 8 % s tím, že počet nemocných stále roste,“ popisuje.
V současné době na celém světě trpí na 387 milionů lidí diabetem II. typu. Podle Mezinárodní federace pro diabetes (IDF) by toto číslo mohlo během 25 let vzrůst až na 592 milionů. „Na rozdíl od diabetu I. typu je diabetes II. typu preventabilní onemocnění. Přesto počet postižených diabetem II. typu každoročně narůstá. Je to zapříčiněno zejména zvyšujícím se výskytem obezity a celkově nezdravým životním stylem,“ vysvětluje lékařka. Diabetes II. typu přitom znamená obrovské výdaje z veřejného rozpočtu, jen zdravotní péče o diabetiky odčerpá téměř desetinu z celkového rozpočtu Česka na zdravotnictví. „Ekonomické dopady diabetu jsou ale výrazně vyšší, ať už v podobě ztráty výdělku, nutnosti čerpat nemocenské dávky nebo v důsledku absencí v zaměstnání. Nemluvě o faktu, že diabetes II. typu zkracuje život, tedy i ekonomickou aktivitu, o 5 až 10 let,“ dodává Nejedlá.
Ludmila Hamplová
Tomáš Cikrt
