Na výzvy k péči o vlastní zdraví dlouho většina Čechů příliš neslyšela. Nyní to ale vypadá, že se trend začíná otáčet. Podle dat největší české zdravotní pojišťovny roste jak zájem o preventivní prohlídky a screeningová vyšetření, tak o čerpání z fondu prevence. Na prevenci tak letos VZP vydá zřejmě kolem devíti miliard korun, což je o čtvrtinu víc než loni.
„Z dat, která máme po prvním pololetí letošního roku k dispozici, se ukazuje změna v chování našich klientů směrem ke svému zdraví. Prvotním impulzem, abychom si zpracovali podrobnější analýzu, byl růst nákladů zejména v primární péči, ale také spojených s fondem prevence. Když jsme se na věc podívali hlouběji, zjistili jsme, že náklady nejsou spojeny s nadužíváním systému, ale s tím, že více klientů VZP čerpá výkony spojené s prevencí,“ uvádí ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Na prevenci přitom jdou finance jak ze základního fondu (preventivní prohlídky, screeningy či hrazená očkování), tak z fondu prevence (příspěvky na očkování, pohybové aktivity, dentální hygienu atd.). Mezi roky 2023 a 2024 přitom stouply VZP náklady na prevenci o téměř 26 procent (u letoška jde o odhad ke konci roku na základě dosavadního vývoje), což znamená oproti předcovidové době více než dvojnásobný nárůst čerpání.
„Dochází ke změně chování našich klientů, což bylo částečně ovlivněno i pandemií covid-19. Hlavně nám ale začínají rozumět v tom, když jim říkáme, že prevence nesměřuje jen k tomu, abychom zefektivnili systém, ale je bonusem zejména pro ně. Zároveň ministerstvo bere minimálně v posledních čtyřech letech prevenci jako svou prioritu – rozvíjí screeningové programy i aktivity směrem k přímo řízeným organizacím. Postupujeme tak s ministerstvem zdravotnictví v absolutní shodě a kampaně se doplňují,“ zdůvodňuje trend zájmu o prevenci Kabátek.
VZP ovšem podporuje prevenci i dalším způsobem. Zásadní totiž je, aby ji aktivně nabízeli poskytovatelé – a k tomu se je snaží motivovat v rámci bonifikačního programu VZP Plus. „V minulosti jsme v rámci tohoto programu cílili na jednotlivé odbornosti. Dnes ale program zastřešuje všechny odbornosti, kde naše smluvní partnery chceme bonifikovat,“ doplňuje Zdeněk Kabátek s tím, že motivace k prevenci tak cílí na všechny relevantní účastníky systému.
Na straně VZP sehrála roli i kontroverzní kampaň Systemshop.cz, která formou fiktivního e-shopu seznamuje s tím, že prevence se vyplatí. Velkou změnou je také to, že největší česká zdravotní pojišťovna začala podmiňovat své nejpopulárnější příspěvky z fondu prevence účastí na prevenci. Pokud tak chce pojištěnec získat příspěvek na dentální hygienu či rehabilitaci/masáž, musí absolvovat preventivní prohlídku a screeningová vyšetření, na něž má dle svého věku a pohlaví nárok.
„Ukazuje se, že to, že klienty v uvozovkách nutíme, aby udělali něco pro své zdraví, nebrání tomu, aby si pro benefit z fondu prevence přišli,“ konstatuje Zdeněk Kabátek s odkazem na rostoucí čerpání z fondu prevence. Za první pololetí tohoto roku totiž již bylo vyplaceno 978 milionů na 830 tisíc příspěvků, zatímco za celý rok 2023 vyplatila VZP na příspěvcích 955 milionů. Předpokládá se proto, že letos budou výdaje z fondu prevence o sto procent vyšší než loni a čtyřikrát vyšší než v roce 2019.
Letos by tak čerpání z fondu prevence mohlo dosáhnout dvou miliard korun. O zmíněný příspěvek na dentální hygienu přitom letos vzrostl zájem o 85 procent, přičemž VZP uhradí kolem 400 tisíc žádostí. Příspěvek na rehabilitaci, který je podmíněn účastí na screeningu, dokonce zaznamenala trojnásobný růst zájmu a VZP uhradí sto tisíc žádostí. Co se pak týče příspěvků na očkování, na ty je oproti loňskému roku čerpáno o 73 procent více.
„Velkou roli v tom sehrál zájem o příspěvek na vakcínu proti černému kašli, který využilo víc než 56 tisíc lidí. Ale například i v případě očkování proti klíšťové encefalitidě je letos zájem o pětinu vyšší než vloni,“ dodává náměstek VZP pro služby klientům Ivan Duškov.
Preventivních prohlídek meziročně přibylo o 11 procent
Ještě pozitivnější zprávou je ale rostoucí účast na preventivních prohlídkách, na kterou má každý dospělý nárok jednou za dva roky. „Dostáváme se skoro na úroveň severských zemí, které jsou dávány v této oblasti na piedestal. Dva, tři roky se snažíme komunikovat s odbornými sdruženími a vymysleli jsme bonifikační program, který praktické lékaře motivuje vyhledávat a zvát klienty k preventivním prohlídkám. Včas odhalené onemocnění je levnější než onemocnění rozvinuté. A počet unicitních rodných čísel, která se prohlídek v dospělosti účastní, skutečně roste. Trend si vykládáme větší informovaností,“ poukazuje náměstek ředitele VZP Jan Bodnár s tím, že mezi roky 2023 a 2024 se odhaduje růst počtu preventivních prohlídek o 11 procent a mezi roky 2019 a 2024 o 21 procent.
Dodržování preventivních prohlídek se zlepšuje i u dětí, kde se letos očekává meziroční nárůst navzdory tomu, že porodnost klesla o 20 procent. Meziročně by mělo dojít k růstu počtu prohlídek o tři procenta, mezi roky 2019 a 2024 pak o sedm procent. Také gynekologických preventivních prohlídek přibývá – letos je absolvuje odhadem 1,4 milionu pacientek, což znamená šestiprocentní meziroční nárůst (oproti roku 2019 osmiprocentní).
Pozitivní trend je stejně tak pozorovatelný u účasti na screeningu. „Jde o oblast, která se dynamicky rozvíjí a kde jsme na vrcholu světových žebříčků. Musím vyzdvihnout spolupráci s ministerstvem zdravotnictví, které se aktivně snaží zavádět screeningové programy snažící se řešit nejožehavější problémy i z hlediska nákladů,“ podotýká Jan Bodnár. Zatímco loni tak VZP uhradila 5,4 milionu preventivních a screeningových prohlídek, letos to zřejmě bude více než šest milionů.
Screening karcinomu kolorekta letos podstoupí kolem 450 tisíc pojištěnců VZP, tedy o sedm procent více než loni a o 11 procent více než v roce 2019. U screeningu rakoviny děložního čípku je meziroční růst odhadován na čtyři procenta (růst 2019/2024 o osm procent) na skoro jedna a čtvrt milionu klientek VZP. Co se pak týče rakoviny prsu, počet screeningů roste meziročně o šest procent a za pět let o 13 procent.
Relativní novinkou pak je screening rakoviny plic, na který mají nárok kuřáci a exkuřáci ve věku 55 až 74 let s 20 a více vykouřenými balíčkoroky (balíčkorok = krabička vykouřených cigaret denně po dobu jednoho roku, tedy pokud někdo kouří dvě krabičky denně, má na screening nárok po deseti letech takovéto spotřeby). Zatímco v roce 2022 byl screening nabídnut 6300 lidem pojištěných u VZP a zapojilo se jich necelých 3800, letos se čísla odhadují na více než 16 tisíc těch, kterým je vyšetření nabídnuto, a 11 800 těch, kdo ho skutečně absolvují – což znamená meziroční růst o 67 procent.
Nad rámec těchto celostátních screeningů VZP loni spustila program včasného záchytu osteoporózy. „Potřebnost tohoto screeningu byla velká. V epidemiologických datech ČR dlouhodobě zaostávala za ostatními evropskými zeměmi. V rámci nového programu VZP se nám daří budovat poměrně robustní síť zaměřenou na léčbu osteoporózy,“ načrtává Jan Bodnár. Zatímco loni se do programu zapojilo skoro 95 tisíc klientů VZP, letos by čísla mohla být ještě mnohem vyšší – skoro 280 tisíc.
Pozitivními čísly se ovšem největší česká zdravotní pojišťovna nechce nechat ukolébat a do dalších let plánuje aktivity posilovat. Rezervy jsou podle Jana Bodnára například u některých starších klientů, kteří tolik nedbají na prevenci a více čerpají léčebnou péči.
„Budeme se každoročně snažit přijít s novou kampaní, která bude vysvětlovat, proč je důležité absolvovat preventivní vyšetření a starat se o své zdraví. Chceme kampaně propojovat s fondem prevence, kdy bychom rádi čerpání většiny příspěvků provazovali s absolvováním preventivních prohlídek a screeningů. Zároveň bychom rádi program VZP Plus po diskuzi se zástupci různých segmentů poskytovatelů každoročně upravovali tak, aby se efekt dále zvyšoval,“ uzavírá Zdeněk Kabátek.
Grafy: VZP
Michaela Koubová
