Dolní komora německého parlamentu bude v dohledné době hlasovat o klíčové změně nastavení systému pro dárcovství orgánů. Pokud se Spolkový sněm vysloví pro, předpokládaný nesouhlas se změní v předpokládaný souhlas. Tedy v systém, který má také Česká republika. Spolková vláda ale při jednání o této změně zaujala neutrální stanovisko, takže vše bude záležet zcela na libovůli jednotlivých poslanců zákonodárného orgánu, uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Německá spolková vláda pod vedením Olafa Scholze (SPD) zůstane v debatě o reformě posmrtného dárcovství orgánů neutrální. Vyplývá to z prohlášení k návrhu zákona na změnu transplantačního zákona, který v červenci schválila Spolková rada (horní komora německého parlamentu).
Vláda apeluje na svědomí poslanců
„Zvrat trendu v počtu dárcovství orgánů zatím nenastal,“ uvádí se v prohlášení spolkové vlády, na které odkazuje odborní deník Deutsches Ärzteblatt. Scholzův kabinet dále oznámil, že „s ohledem na vznikající debatu a následný názorotvorný proces ve Spolkovém sněmu nezaujímáme žádné stanovisko k obsahu návrhu zákona“.
Podle spolkové vlády, která je složena ze tří politických stran (vedle SPD, ještě Zelených a FDP), je otázka nastavení předpokládaného souhlasu otázkou čistě etickou. „Na ni musí na základě svého svědomí odpovědět jednotliví poslanci Spolkového sněmu,” stojí dále v citovaném prohlášení Scholzovy vlády.
V současné době totiž v Německu platí takzvaný předpokládaný nesouhlas. To znamená, že zemřelému nelze odebrat orgány například k transplantaci, pokud s tím během svého života nedal výslovný souhlas. Nyní je Německo na poměrně dobré cestě ke změně, tedy k zavedení předpokládaného souhlasu. Tak, jak je to zavedeno i v České republice.
Pro je i spolkový prezident
Spolková vláda svůj neutrální postoj odůvodnila mimo jiné také odkazem na již přijatá opatření, která mají za cíl zvýšit počet výslovných souhlasů, a tedy i počet potenciálních dárců orgánů. Kabinet zmiňuje například spuštění on-line registru dárců, ke kterému došlo letos v březnu, nebo na lepší spolupráci odběrových nemocnic.
Zatím ale podle Scholzova kabinetu neuběhl dostatečný čas, aby bylo možné vyhodnotit efektivnost zavedených opatření. „Dopady opatření v nemocnicích nelze platně posoudit zejména z důvodu covidové pandemie,” uvádí spolková vláda.
Přesto je ale poměrně velká šance, že změna nastavení systému do módu předpokládaného souhlasu německým parlamentem projde. Pro zavedení předpokládaného souhlasu je například i spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier nebo spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach. Ten ostatně sám změnu navrhl.
Změna by Spolkovým sněmem měla projít
Jak ale již bylo řečeno, klíčové bude hlasování ve Spolkovém sněmu. Zatím se z vyjádření politiků nejsilněji zastoupených stran (tedy SPD a CDU/CSU) zdá, že by návrh podporu najít měl. Existují však i oponentní názory, a to prakticky bez ohledu na stranickou či vládní příslušnost konkrétních poslanců či poslankyň.
Například poslankyně vládní FDP Katrin Helling-Plahrová už dříve uvedla, že zavedení předpokládaného souhlasu by byl masivní zásah do práva každého jednotlivce na sebeurčení. „Namísto spoléhání se na státní paternalismus bychom měli své rozhodnutí o darování orgánů učinit závaznějším. Ve Spolkovém sněmu o tom budeme diskutovat,” uvedla Helling-Plahrová pro Deutsche Presse-Agentur.
Se zavedením předpokládaného souhlasu ale nesouhlasí například ani Německá nadace pro ochranu pacientů. „Kdo mlčí, automaticky nemusí souhlasit,” řekl deníku Augsburger Allgemeine její šéf Eugen Brysch. Podle něho by dokonce zavedení předpokládaného souhlasu bylo protiústavním krokem. „Potřebujeme spíše finanční pobídky pro nemocnice, efektivní transplantační síť, vzdělávací programy a školení koordinátorů při jednání s příbuznými,” dodal.
Zdeňka Musilová
