Systém zákonného zdravotního pojištění nemůže být zatěžován náklady souvisejícími se změnou struktury nemocnic. Nemocniční reformu by měly financovat spolkové země, protože dlouhodobě neinvestovaly do nemocnic tolik, kolik by bylo zapotřebí. To je hlavní sdělení Spolkového kontrolního úřadu, ze kterého cituje odborný deník Deutsches Ärzteblatt. Náklady jsou odhadovány na 50 miliard eur během příštích deseti let.
Spolkový kontrolní úřad (BRH – Bundesrechnungshof) ve své zprávě kritizuje plánované financování takzvaného transformačního fondu, pomocí něhož mají být hrazeny náklady na restrukturalizace nemocniční sítě v Německu.
Jedná se o klíčový bod celé německé nemocniční reformy, která sice již prošla horní komorou německého parlamentu, ale Spolkový sněm (dolní komora) o ní ještě nerozhodla. Podle plánu má být transformační fond naplněn z jedné poloviny příspěvkem spolkových zemí, druhou polovinu má dodat spolková vláda. Ta k tomu ovšem hodlá použít peníze z fondů zákonného zdravotního pojištění.
Kontrolní úřad: Spolková vláda už do nemocnic nasypala dost
Právě to je trnem v oku Spolkovému kontrolnímu úřadu. Z celkových 50 miliard eur (v přepočtu asi 1,25 bilionu korun) mají fondy zákonného zdravotního pojištění pokrýt celkem 25 miliard. Odhadovaná suma má být vynaložena v průběhu příštích deseti let.
„Financování restrukturalizace nemocniční sítě není úkolem ani odpovědností zákonného zdravotního pojištění. Tento systém slouží k úhradě nákladů na zdravotní péči svých pojištěnců a na provoz nemocnic,“ uvádí Spolkový kontrolní úřad s tím, že investice do nemocniční sítě mají být hrazeny z jiných zdrojů.
„Za financování restrukturalizace nemocniční sítě jsou odpovědné jednotlivé spolkové země. Jejich zvažovaný nižší podíl na financování je jen stěží pochopitelný. Obzvláště přihlédneme-li k rozdílu mezi nezbytnými a skutečnými investicemi, který se mnoho let jen zvětšuje,“ pokračuje Spolkový kontrolní úřad ve zprávě o přípravě parlamentního jednání o spolkovém rozpočtu na rok 2025.
Úřadu se nelíbí ani případná účast spolkové vlády na financování restrukturalizace nemocnic. Spolková vláda totiž podle BRH již v posledních letech podpořila nemocnice částkou v objemu kolem 30 miliard eur (asi 750 miliard korun). Suma se skládá z kompenzačních plateb (19 miliard eur), příplatků za péči během koronavirové pandemie (3 miliardy), příspěvků do fondu budoucnosti (4 miliardy) a energetické pomoci (6 miliard), konstatuje úřad.
Spolkový kontrolní úřad varuje, že plánované financování transformačního fondu prostřednictvím peněz ze systému zákonného zdravotního pojištění by mohlo přispět k nadprůměrnému zvýšení výdajů na zákonné zdravotní pojištění. To by mohlo dramaticky zvýšit deficit systému, kterému by logicky chyběly peníze na financování zdravotní péče.
Peníze na péči nelze použít, shodují se pojišťovny s některými politiky
Se závěry Spolkového kontrolního úřadu se ztotožnila poslankyně Spolkového sněmu Paula Piechottová (Zelení). „Financování investic leží na spolkových zemích. Je více než pochopitelné, že se zdravotní pojišťovny brání použít k tomuto účelu peníze pojištěnců. Je totiž téměř jisté, že by v systému chyběly,“ uvedla pro deník Deutsches Ärzteblatt.
Také generální ředitelka Asociace pojišťovacích fondů (VdEk – Verband der Ersatzkassen) Ulrike Elsnerová před užitím zdrojů ze zákonného zdravotního pojištění varuje. „Spolkový kontrolní úřad dal jasně najevo, že za financování restrukturalizace nemocnic jednoznačně zodpovídají spolkové země,“ uvedla.
Podle ní už tak lze očekávat, že od roku 2025 dojde ke zvýšení zákonného zdravotního pojištění o 0,5 až 0,7 procentního bodu. Další zátěž pak přinesou zákony, které byly v souvislosti reformou nemocnic přijaté. Celkově se tak pojistné může zvýšit až o jeden procentní bod, odhadla Elsnerová. Spolkové země se zatím k závěrům Spolkového kontrolního úřadu nevyjádřily
Zdeňka Musilová
