Čeští zástupci na budapešťském jednání o HTA: Jsme společně na správné cestě

V českých zástupcích, kteří vystoupili na pátečním budapešťském regionálním jednání k implementaci nařízení EU o hodnocení zdravotnických technologií (HTA), zanechala akce pozitivní dojmy a pocit, že se věci ubírají správným směrem. Pochvalují si bohatou českou účast a oceňují plodnou diskusi, informace o zavádění HTA v okolních státech i zapojení pacientských organizací do procesu implementace. „Cílem bylo diskutovat připravenost jednotlivých zemí na přijetí HTA regulativů, které by pro některé léčivé přípravky měly platit již od ledna 2025,“ popsal hlavní linku akce prezident Evropské asociace pro hemofilii a přidružené choroby docent Jan Blatný.

Od teorie k praxi: Implementace nařízení EU o hodnocení zdravotnických technologií. Tak zněl název již 6. regionálního setkání organizovaného poradním orgánem Evropské komise HTA Stakeholders´ Network, tentokrát zaměřeného na země střední Evropy. Setkání se v pátek v Budapešti zúčastnili zástupci národních HTA agentur, pacientských organizací, vědeckých společností, průmyslu i regionálních zdravotnických orgánů z ČR, Slovenska, Maďarska, Chorvatska a Slovinska. Zdravotnický deník oslovil české řečníky a zeptal se jich, s čím na setkání vystoupili a jaký pocit v nich akce zanechala.

„Cílem bylo diskutovat připravenost jednotlivých zemí na přijetí HTA regulativů, které by pro některé léčivé přípravky měly platit již od ledna 2025. Česká republika byla zastoupena velmi bohatě – zástupci ministerstva zdravotnictví, Státního ústavu pro kontrolu léčiv i pacientských organizací,“ uvedl pro zdravotnický deník prezident Evropské asociace pro hemofilii a přidružené choroby (European Association on Haemophilia and Allied Disorders, EAHAD) a exministr zdravotnictví Jan Blatný. A dodal: „Měl tu čest zastupovat nejen naši zemi, ale i mezinárodní odbornou společnost EAHAD zabývající se problematikou vzácných vrozených poruch krevního srážení, jíž jsem v současné době prezidentem.“

Podle Blatného je společný přístup k problematice HTA v rámci EU naprosto zásadní. „Tento postup povede k zjednodušení, urychlení a harmonizaci posuzování léčiv – a tím pádem i jejich dostupnosti – napříč členskými státy. Jsem přesvědčen, že by měl být přijímán jako přínosný národními autoritami, odbornými společnostmi i pacientskými organizacemi. Jeho aplikace nás posune blíže k cíli ‚health equity‘ napříč celou Evropskou unií. Rozhodování o nových lécích bude standardizované, transparentní a založené na dostupných důkazech. Jakkoli bude třeba v této oblasti ještě řadu věcí dořešit, zdá se, že jsme společně na správné cestě,“ hodnotil Blatný.

Vítané zapojení pacientských organizací

Pozitivní pocity si z budapešťského setkání odnesla také předsedkyně České asociace pro vzácná onemocnění Anna Arellanesová. „Měli jsme možnost slyšet, jak jsou na tom v zavádění nařízení HTA jiné země. Těší mě, že pacienti a odborníci budou do procesu implementace HTA zapojeni. Je však potřeba se dobře připravit a vzdělávat se. K tomu naštěstí máme jako zástupci pacientů mnoho příležitostí,“ sdělila Zdravotnickému deníku Arellanesová. Ta věří, že se přínos nařízení HTA brzy promítne i do včasné dostupnosti léčiv, díky čemuž ho ocení i pacienti v Evropské unii.

Shrnutí pátečního jednání nám ze svého úhlu pohledu představil i Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). „Ředitel SÚKL Tomáš Boráň se účastnil diskusního panelu k připravenosti národních agentur na implementaci HTA nařízení s tím, že připravenost České republiky na implementaci na škále 1–10, kdy 10 znamená nejvíce připraven, ohodnotil mezi 7 a 8,“ uvedla pro Zdravotnický deník Lukrécie Sophie Vojáčková z Oddělení podpory ředitele SÚKL.

Mohlo by vás zajímat

Konopí pro léčebné účinky užilo za rok přes půl milionu Čechů

SÚKL na implementaci HTA usilovně pracuje. „V procesu je novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kolegové ze SÚKL se účastní HTA koordinační skupiny a jsou plánovány diskuse s regulovanými subjekty. V plánu je také úprava národních formulářů žádostí o stanovení úhrady a národních metodik. Příprava pro HTA zdravotnických prostředků je ve srovnání s léčivými prostředky pozadu, ale tento problém se týká i ostatních států,“ popsala Vojáčková za SÚKL.

-jkn-