Konec stigmatizace. O sebevraždách se musí mluvit víc, vyzývá Národní ústav duševního zdraví
Sebevražda je příčinou každého stého úmrtí, přesto je tato problematika spojena s poměrně vysokou stigmatizací. Světový den prevence sebevražd, který každoročně připadá na 10. září, má pro období 2024-2026 tříleté téma „Změna narativu“. Letošní výzva k akci nese název „Začněme mluvit!“ a usiluje o změnu vnímání sebevražd a o posun od kultury ticha a stigmatizace k otevřenosti, pochopení a podpoře.
Vývoj sebevražednosti v ČR podle nedávno zveřejněného reportu vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) stagnuje. „Celkový počet sebevražd za rok 2022 byl 1302 (průměrně 3,5 případů na den) z toho 1031 mužů (79 %, průměrně 2,8 případů na den) a 271 žen (21 %, průměrně 0,7 případů za den). Míra sebevražednosti činí 12 případů na 100 000 obyvatel, u mužů je to 19,4 případů na 100 000 mužů, u žen 4,9 případů na 100 000 žen. Na 1 sebevraždu ženy připadají téměř 4 sebevraždy muže (3,96), sebevraždy představují 1,08 % ze všech smrtí (u mužů 1,68 % a u žen 0,46 %)”, říká Nicolas Say, výzkumník NUDZ. „Předběžná data za rok 2023 pak naznačují, že situace se stabilizovala a data o počtu sebevražd nevykazují oproti roku 2022 významný nárůst”, dodává psycholožka Roksana Táborská. Problémem nicméně zůstává stále poměrně vysoká míra stigmatizace a omezená návaznost péče. Ta přitom může být klíčovým faktorem snižujícím pravděpodobnost sebevraždy.
Skupina prevence a výzkumu sebevražd NUDZ připravila na Světový den prevence sebevražd hned několik akcí. „Konference „Hledání světla v temnotě“ bude v prostorách Národního zemědělského muzea hostit odborníky z oblasti školství, statistiky nebo vězeňství, proběhne také panelová diskuse se zaměřením na prevenci sebevražednosti v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb. Účast na konferenci je zdarma. O dva dny později se bude konat akce Svíčka pro pozůstalé. Jedná se o pochod a zapálení svíčky, na kterém se sejdou lidé pozůstalí po sebevraždě. Letos poprvé tato akce proběhne kromě Prahy také v Brně,“ popisuje Alexandr Kasal (pozn. red. – rozhovor Zdravotnického deníku s Alexandrem Kasalem si můžete přečíst zde).
Začínají Týdny pro duševní zdraví
Na Světový den prevence sebevražd také začíná již 35. ročník Týdnů pro duševní zdraví, největší a nejstarší tuzemská kampaň o duševním zdraví a lidech žijící s duševním onemocněním. Tuto multižánrovou celorepublikovou kampaň, jejíž počátky sahají až do roku 1990, společně se zakládající komunitní organizací Fokus od roku 2018 koordinuje a zaštiťuje Národní ústav duševního zdraví.
„Vzhledem ke zhoršujícímu se duševnímu zdraví nejen dospělé populace, ale i dětí a dospívajících, se organizátoři programu snaží reagovat na velkou poptávku rodičů a pedagogů a do programu zařadit kromě tradičních akcí i různé edukační workshopy a semináře určené právě formálním i neformálním pečujícím o děti a mladistvé,“ říká Slavomíra Pukanová, hlavní koordinátorka TDZ a specialistka destigmatizace NUDZ.
Vyvrcholením Týdnů pro duševní zdraví je i letos 10. říjen, tedy Světový den duševního zdraví. Od počátku jejího konání se k akci připojilo více než 200 organizací a spolků ve všech krajích ČR, které pro veřejnost připravily například besedy, koncerty, přednášky a další osvětové aktivity.
Mohlo by vás zajímat
-red-
Jan Pintlich
