Antimikrobiální rezistence dopadá nejen na zdraví, ale působí i globální ekonomické škody

Odolnost bakterií, virů nebo plísní vůči proti nasazovaným lékům představuje velký zdravotnický problém. Do roku 2050 má na celém světě v důsledku takzvané antimikrobiální rezistence zemřít téměř 40 milionů lidí. Vedle zdravotnických dopadů má však odolnost mikroorganismů vůči lékům i nemalé ekonomické dopady. Podle studie, na kterou odkazuje britský list Financial Times budou globální náklady na řešení antimikrobiální rezistence do poloviny století představovat více než 150 miliard dolarů ročně. To ale nejsou veškeré ekonomické škody.

Infekční nemoci mají neoddiskutovatelný neblahý dopad na zdravotnictví i ekonomiku každé země. Ve velkém měřítku jsme se o tom mohli přesvědčit během pandemie covidu-19, ze které se mnohé ekonomiky i zdravotnické systémy vzpamatovávají doteď.

Přestože má lidstvo už přibližně 80 let k dispozici antibiotika, kterými lze efektivně léčit bakteriální infekce, poslední léta můžeme pozorovat nepříznivý vedlejší efekt. Jedná se o antimikrobiální rezistenci (pozn. red. – AMR – antimicrobial resistance), tedy odolnost především bakterií vůči antibiotikům, která vzniká v důsledku jejich nadužívání. Svou odolnost ale získaly také viry nebo plísně.

Nejdrtivější dopady v subsaharské Africe

V roce 2022 časopis The Lancet publikoval analýzu, z níž vyplynulo, že jen v roce 2019 na celém světě v souvislosti s antimikrobiální rezistencí zemřelo skoro pět milionů lidí, z toho přes milion v přímém důsledku. Největší úmrtnost v této souvislosti zaznamenaly země subsaharské Afriky, kde kvůli rezistenci zemřelo přes 27 lidí na 100 tisíc úmrtí, nejmenší naopak Austrálie (6,5 na 100 tisíc úmrtí).

Následná studie vydaná rovněž časopisem The Lancet letos v září přinesla nové poznatky. Soustředila se totiž na delší období, a to od roku 1990 do roku 2021. Během těchto tří dekád se počet úmrtí v důsledku antimikrobiální rezistence snížil o polovinu u dětí do pěti let věku, avšak zvýšil o 80 procent u lidí starších 70 let.

Přitom v roce 2021 zemřel v souvislosti s AMR přibližně stejný počet lidí jako v roce 2019, jak zmiňuje dřívější studie. Z analýzy také vyplývá, že do roku 2050 by kvůli AMR mohlo přijít o život téměř 40 milionů lidí po celém světě.

Mohlo by vás zajímat

Babiš zpochybnil doplňovací volby do správní rady vojenské zdravotní pojišťovny

Zátěž pro zdravotnické systémy

Ačkoli jde o alarmující čísla, za nimiž stojí miliony tragických osudů, antimikrobiální rezistence má i své ekonomické dopady. Podle zprávy Světové banky, která byla publikována již v roce 2017, a také pozdějších výzkumů AMR představuje velkou finanční zátěž pro zdravotnické systémy.

Aktuální analýza Centra pro globální rozvoj (Center for Global Development) pak přináší nové údaje o tom, jak velký ekonomický problém AMR představuje. Podle jejích autorů svět již dnes vydává na léčbu lidí, u nichž již běžné léky proti infekcím nefungují, asi 66 miliard dolarů ročně (v přepočtu skoro 1,5 bilionu korun).

Pokud se nepodaří AMR zpomalit, pak se podle autorů zprávy musíme připravit na to, že do roku 2050 tyto výdaje vzrostou až na 160 miliard dolarů ročně (asi 3,6 bilionu korun). To bude představovat 1,2 procenta globálních zdravotnických výdajů.

Investice do vývoje nových antibiotik jsou nutné

Ve stejném scénáři se pak globální pracovní síla zmenší o více než sedm milionů lidí. Ať už kvůli úmrtím v důsledku AMR, nebo kvůli tomu, že lidé budou častěji nemocní nebo neschopní chodit do práce. Největší dopady přitom budou patrné v nízko- a středněpříjmových rodinách, tedy v málo až středně rozvinutých zemích.

Poprvé se také objevily odhady dopadů AMR na globální turistický ruch. Jeho objem by se kvůli AMR měl do poloviny století zmenšit asi o dvě procenta. Trpět budou jak odvětví pohostinství a ubytování, tak doprava (zejména letecká).

Nastíněný scénář však nemusí být nevyhnutelný. Autoři zprávy Centra pro globální rozvoj berou v potaz také investice, které do výzkumu nových typů antibiotik a dalších léků proti infekcím směřují. Podle nich by tyto investice měly dosáhnout objemu alespoň 63 miliard dolarů ročně. Tím by došlo nejen k odvrácení projektovaného počtu úmrtí a ekonomických škod, ale dokonce by to mělo pozitivní dopady na globální ekonomiku. Příspěvek těchto investic ke globálnímu HDP by do poloviny století činil asi 960 miliard dolarů (v přepočtu přes 21,5 bilionu korun).

Zdeňka Musilová