Populace stárne a obloukem se vyhýbá prevenci. To může fatálně nabourat financování zdravotnictví a v konečném důsledku dostupnost zdravotní péče. Jen tisíce pozdních zachycení rakoviny tlustého střeva a konečníku může ročně stát miliardy korun. V součtu si pak všechny zanedbané nemoci mohou v mnohaletém horizontu vyžádat astronomické částky, atakující řád biliónů. Na čtvrtém ročníku mezinárodní konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence na to poukázal profesor Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Přišel však i s dobrými zprávami, například, že se už daří propojovat data ze zdravotnictví s daty ze sociálního systému.
Pravidelné lékařské kontroly mohou v následujících letech ušetřit miliardy korun a zachránit mnoho životů. Prevence je však stále hojně opomíjena například z obav z možné špatné diagnózy či strachu z lékařů. „To nám dokládají nakonec i data. Screening nádorů prsu navštěvuje 70 procent žen. Na pravidelné kontroly kvůli riziku nádorů v tlustém a tenkém střevu a konečníku chodí dokonce pouze 30 procent Čechů,“ upozornil v prezentaci na téma prevence zdravotních rizik a ekonomika prevence v datech ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.
A nedostatky podle něj existují i v případě očkování. „Díky podpoře prevence v oblasti elektronizace v ČR nyní například víme, že 55,8 procenta klientů pobytových sociálních služeb bylo v sezóně 2023/2024 očkováno proti chřipce,“ řekl Dušek. Toto očkování ve věkové skupině 65+ podstoupí každý rok v průměru přes 20 procent. V rizikových skupinách, jako jsou kardiaci nebo diabetici, je proočkovanost pouze okolo deseti procent, a v celé populaci je to přibližně osm procent.
Vylepšit nepříznivý stav by měl stále se zlepšující monitoring a digitalizace zdravotnictví. Pomoci by tak měl například režim „Real time“, který mimo jiné umožní zdravotním institucím sdílení dat v podobě výsledků preventivních prohlídek či screeningu. Další stále se rozvíjející technikou je EZkarta, jejímž cílem je postupně nabízet občanům zdravotnické služby a informace. Z této aplikace vychází také Centrální evidence očkování, která byla spuštěna loni.
Očkování a další prevence v podobě pravidelných lékařských prohlídek by v Česku měly být v následujících letech jednou důležitých pomůcek k tomu, jak přečkat těžší časy v podobě stárnutí populace. S tím je totiž spjatý fakt, že stále více lidí bude potřebovat lékařskou péči a zároveň bude méně dostupných lékařů.
„Zatímco na konci roku 2021 bylo českých obyvatel ve věku 75 let a výše přes 894 tisíc, začátkem roku 2040 by jich mělo být téměř 1,4 milionu. Znamená to tedy, že klesne počet lidí, kteří budou platit sociální a zdravotní pojištění, a naopak porostou náklady na zdravotní péči,“ nastínil Dušek s tím, že tyto náklady, jež jsou většinou hrazeny ze zdravotního pojištění, samozřejmě již nyní z důvodu stárnutí populace rostou.
Výskyt rakoviny a infarktů vzroste o desítky procent
Ideální cestou, jak ušetřit ve zdravotnictví nemalé částky, by tak bylo dodržování pravidelných lékařských vyšetření. „V průběhu deseti let hrozí rapidní zvýšení počtu chorob. Například v roce 2020 bylo v Česku diagnostikováno přes 460 tisíc pacientů se zhoubným nádorem. O deset let později by to mělo být přibližně 584 tisíc, což je o 27 procent více,“ řekl. Ještě větší nárůst, 68 procent, za stejné období hrozí u srdečního selhání. To by tak mělo v roce 2030 postihnout přes 607 tisíc obyvatel a o další dekádu by to mohlo být až 800 tisíc lidí.
Právě prevence starších i mladších obyvatel tak může předejít několikanásobně dražší léčbě a vyrovnat rostoucí výlohy na zdravotní péči. Jen v případě zhoubného nádoru tlustého střeva a konečníku dojde ročně k pozdnímu nálezu v 3 500 případech. „Roční náklady na léčbu po diagnóze tohoto klinického stádia se tak v republice pohybují okolo 720 milionů korun a celoživotní zhruba 2,6 miliardy korun,“ upozornil Dušek s tím, že pozdním diagnózám by se právě dalo předejít preventivními lékařskými prohlídkami. Pokud se do tohoto počtu zahrnou i další nemoci, jako jsou například srdeční problémy a další typy rakoviny, celoživotní náklady na léčbu mohou atakovat řádově vyšší částky.
S nepříliš lichotivými čísly se však mohou „pochlubit“ i teenageři. Podle Národního registru hrazených zdravotnických služeb potřebovalo v loňském roce psychiatrickou péči 66,2 tisíce dětí a mladistvých ve věku mezi 15 až 19 let. „To je skoro o 20 tisíc osob více než v roce 2013. A to je skupina lidí, která má prožívat nejkrásnější chvíle života,“ upozornil Dušek.
Mezi lety 2013 a 2023 byl tak například zaznamenán výrazný nárůst u mladých lidí s depresivní poruchou, a to o 225 procent. V roce 2013 se s tímto problémem potýkalo přes tisíc pacientů, zatímco o deset let později čtyři tisíce. Ještě více pak v této věkové kategorii vzrostl počet pacientů se změnou osobnosti a chování. Jen za deset let se ze 455 pacientů stal téměř čtyřnásobek.
„Česká populace ve věku 15 let a více je na tom také špatně v případě obezity. To souvisí s nedostatečným pohybem. Podíl osob sportujících minimálně 150 minut týdně je v ČR podprůměrný, a to jak u mužů, tak u žen,“ upozornil Dušek s tím, že právě obezita může souviset se srdečními a dalšími zdravotními potížemi, které rovněž navyšují výlohy za zdravotní péči.
Lukáš Karbulka
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, Všeobecné zdravotné poisťovně a společnostem Tiscali Media, ALK, Ewing, EUC, AKESO, Sprinx, Národní sportovní agentuře a sportovnímu klubu Dukla.
