Traumata, zdravotní následky, či dokonce zástava srdce. To všechno mohlo hrozit dětem na některých kurzech plavání pro malé děti společnosti Plaváček. Zdravotnickému deníku to potvrdili lékaři a další odborníci.
Již několik týdnů si stovky rodičů batolat stěžují na kontroverzní praktiky dětského klubu Plaváček. Ten se mimo jiné zaměřuje na plavání dětí ve věku do jednoho roku a právě tyto kurzy čelí největší kritice.
„S dcerou jsme absolvovaly jen necelé tři kurzy. Od druhého začala velmi intenzivně plakat, stejně, jako většina ostatních dětí. Zhoršilo se to poté, co si ji vzala lektorka a ukazovala na ní cvik. Šlo o určité protahování ruky a nohy zároveň na sílu, což se mi pochopitelně nelíbilo a následně jsem ho odmítla dělat,“ přiblížila Zdravotnickému deníku přibližně rok starou vzpomínku Šárka z Prahy. Kromě protahování ve vodě probíhalo na kurzu i takzvané rozdýchávání, kdy se dítě muselo desetkrát za sebou potopit.
Třetí kurz už byl podle ní „poslední kapkou“ a s dcerou jej nedokončily. „Už při příchodu do bazénu dcera plakala a poškrábala mi krk do krve. Rozhodla jsem se tedy, že budeme plavat sami a lektorce jsem řekla, že si nepřeji, aby mi mou dceru brala z rukou,“ pokračovala. To však lektorka nedodržela. „V momentě, kdy dcera začala plakat, ona mi ji vytrhla z rukou a řekla, že není rozdýchaná a začala ji potápět. To byl pro mě okamžitý signál k odchodu,“ přiblížila s tím, že s dcerou absolvovaly kurzy plavání i u jiných společností a s takovým hrozným zážitkem se ještě nesetkala.
Přitom potápění pro kojence a batolata – tedy dětí ve věku do jednoho roku – může být podle lékařů nebezpečné. „Dítě má především v raném věku prožívat především pozitivní emoce. Při takovýchto technikách hrozí dítěti vdechnutí vody a navíc v případě potápění a s tím související změny tlaku mohou mít vliv na tlaky ve středouší,“ řekla Zdravotnickému deníku Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Ta dále dodala, že by jí zajímaly odborné studie, co tento způsob „činnosti“ dítěti přináší. Upozornila také, že potíže se mohou objevit i po několika letech.
U kurzů zasahují záchranáři
Špatně hodnocené praktiky některých lektorů Plaváčku mohou dopadnout i tím, že na kurzu zasahují záchranáři. Například ve Znojmě, kde sídlí jedno středisko. „Na vámi poptávanou adresu jsme vyjížděli koncem roku 2023, operační středisko vyslalo na místo lékařský i záchranářský tým. V péči jsme měli dítě po tonutí. Po ošetření jsme jej převezli do znojemské nemocnice,“ potvrdila Zdravotnickému deníku Michaela Bothová, mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje. Podle informací Zdravotnického deníku se však takových výjezdů po celé republice uskutečnilo více.
Kromě zdravotních potíží si dítě z násilného potápění může odnést i psychická traumata. „Z psychologického hlediska to může mít na dítě dopad například v podobě trauma z potápění či vody. To, že lektor s dítětem může dělat cviky, které mu nesedí, je špatné. Ještě horší však je, pokud s ním tyto cviky dělá samotný rodič,“ uvedla pro Zdravotnický deník dětská psycholožka z Prahy Michaela Veselá. Ta dále upozornila, že rodič by měl dát vždy na intuici, a pokud dítě dává najevo nespokojenost pláčem, je na místě s cvikem přestat.
Pokud rodiče pod nátlakem ignorují své přesvědčení, může se to negativně podepsat i na nich. Rodiče totiž upozornili, že byl na ně řadou lektorů vyvíjen nátlak a citová manipulace, například když z hysterického pláče vystrašeného dítěte byl několikrát obviněn jeho rodič. „Nepřípustný nátlak na matky, u nich může vyvolat pocit nedokonalosti, pokud nedovolí dítěti tuto metodu podstoupit,“ zdůraznila Šebková. Podle psychologů je tedy důležité nepodlehnout tomu, že ostatní jsou při cvičení spokojení, protože každé dítě je jiné.
Hrozí až zástava srdce
Kontroverzní jsou však i další metody Plaváčku, například saunování. „To jsme s mým desetiměsíčním synem ze začátku pozorovali. Z lavičky jsem poslouchala, jak tam ty děti příšerně pláčou. Nedokážu odhadnout, jak dlouho tam všechny byly, ale na můj vkus dlouho,“ vzpomínala na svůj první a zároveň poslední kurz Tereza z Brna. „Po saunování lektorka převzala od matky plačící dítě, aby matka vlezla do ochlazovací kádě. Následně lektorka dítě ponořila do ledové vody a poté předala matce. Přišlo mi příšerné to jenom pozorovat,“ řekla Zdravotnickému deníku Tereza s tím, že když všichni odešli, zkusila saunu také. Zaskočilo ji však, že je tam zhruba stejná teplota, jako v případě sauny pro dospělé.
Právě saunování menších dětí s sebou nese další rizika. „Kolega dětský kardiolog mě upozornil, že u menších dětí je ještě nedostatečná tepelná regulace a hrozí dehydratace, či úpal. Náhlé ochlazení pak může způsobit zástavu srdce,“ uvedla Alena Šebková.
Saunování je podle odborníků možné od šesti měsíců věku dítěte. „Je však velice důležité vytvořit dětem specifické podmínky. Následné ochlazení bych volila jen formou ochlazení v okolních prostorech sauny. Ty by měli být o teplotě kolem 20 a více stupňů Celsia,“ přiblížila Zdravotnickému deníku Karolína Havelková, která se specializuje na saunování dětí a je instruktorkou kojeneckého plavání. Pobyt v sauně by měl být vždy jen pár minut a do jednoho roku věku jen jedenkrát. Záleží však na reakci dítěte.
Od praktik Plaváčku se již distancovala Aliance dětského plavání. „Aliance na odborných seminářích opakovaně v souladu s pediatry a dalšími odborníky kriticky hodnotila praktikování akcelerování motorického vývoje dítěte, teorii endogenního dýchání a intenzivního opakovaného zanořování kojenců,“ potvrdila Zdravotnickému deníku Martina Hacklová, předsedkyně Aliance dětského plavání. Praktiky jsou podle ní překonané a označované jako jednoznačně rizikové pro psychomotorický vývoj dětí.
Kontroverzní metody naopak hájí zakladatelka a majitelka Plaváčku Blanka Kolářová Sudíková. Ta dále odmítla, že by mohlo dojít k jakémukoli poškození dítěte. „Víme zhruba o desítkách lidí, kteří odešli třeba po dvou lekcích. Za dvě lekce, kdy miminko bylo třeba dvakrát pod vodou, si opravdu troufám tvrdit, že jsme nepoškodili děťátko, že tam nenastaly nějaké nevratné věci. Já jsem s dětmi patnáct let v kontaktu, takže vidím, kam ta metoda spěje, vidím, jak děti reagují, vidím, jak se vyvíjí. Neneguji ty negativní zkušenosti, protože to může mít každý úplně z čehokoliv, ze cvičení nebo z běžného života, ale hledáme cesty, jak to lépe přiblížit maminkám a tatínkům, aby se necítili pod tlakem,“ popsala v nedávném vysílání CNN Prima NEWS. Přesto však některé kluby své lekce výuky plavání a sebezáchrany před utopením pro kojence minulý měsíc zrušily.
Vězení až na osm let
Plaváček také čelí žalobě, kterou podala spisovatelka a zakladatelka blogu Děti jsou taky lidi Zdeňka Šíp Staňková. „Klub a paní Sudíková nejsou schopni dodat absolutně žádné doklady toho, že jejich metody jsou bezpečné, natož prospěšné. Takže mým cílem je vlastně objasnit, co se tam děje a jestli je to pro ty děti bezpečné,“ řekla Zdravotnickému deníku a dodala, že má již přes 300 svědectví o špatném přístupu lektorek. Řada z nich označila spolek za jakousi sektu.
Případem se již zabývají pražští policisté, kteří nyní vyslýchají svědky. „Ve výše popsaném případě je věc kvalifikována jako trestný čin týrání svěřené osoby, kdy při odsouzení za tento čin hrozí trest odnětí svobody ve výši až pět let. V případě, že by došlo k rozšíření právní kvalifikace, hrozí pak odsouzenému trest odnětí svobody až na osm let,“ informovala Zdravotnický deník pražská policejní mluvčí Kristýna Zelinková.
Klub Plaváček čelil kritice a policejnímu vyšetřování již před 14 lety kvůli kontroverznímu létání miminek. To spočívalo v tom, že rodič, nebo lektor dítě chytil za končetiny a ve vzduchu s ním pohyboval. Praktika, která má podle Sudíkové posílit svaly a prokrvit tělo a mozek, byla tehdy podle odborníků krajně nevhodná. Přetížení, kterému je dítě při létání vystaveno, v maximální naměřené hodnotě dosahuje míry 3,3 g. To může způsobit lokální periferní krvácení v mozkové tkáni a na očním pozadí.
Lukáš Karbulka
