Chybějící ochrana venku pracujících zaměstnanců při vysokých teplotách, nedostatečné definice podmínek hygieny nebo příliš vzdálené jídelny. Takové a další výtky se od různých resortů a institucí sešly k novele vládního nařízení, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Kritika se v připomínkovém řízení snesla i na údajně zbytečné zpřísnění některých podmínek práce s nebezpečnými látkami a na to, že novela nevyhovujícím způsobem implementuje evropské předpisy.
Na to, že novela nedostatečně myslí na ochranu venku pracujících zaměstnanců při vysokých venkovních teplotách upozornila v připomínkách Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). „Při každoročním navyšování počtu tropických dní, je nutné, aby zaměstnavatel zajistil zaměstnancům podmínky pro přijetí veškerých nezbytných opatření k tomu, aby zaměstnanci mohli i ve dnech, kdy venkovní teploty budou dlouhodobě dosahovat tropických hodnot, vykonávat práci bez rizika závažných dopadů na jejich fyzický a psychický stav,“ stojí v připomínkách ČMKOS. Ta žádá doplnit do novely pasáž nařizující, že „pokud nejsou na venkovním pracovišti dodrženy přípustné hodnoty zátěže teplem pro aklimatizovaného zaměstnance… musí být uplatněn režim střídání práce a bezpečnostní přestávky v rámci dodržování dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce ve směně.“
ČMKOS také upozorňuje na to, že zaměstnancům mohou výrazně komplikovat pracovní život příliš vzdálené jídelny a svačinárny. „Na pracovištích se toto téma dlouhodobě řeší, kdy mnohdy cesta tam a zpět trvá třeba i 10 nebo 15 minut, čekání na výdej nebo ohřev stravy trvá 5 až 10 minut a na vlastní stravování zůstává v průměru maximálně 10 minut,“ uvádí odbory v připomínkách. A navrhují, aby byly dosahové vzdálenosti pro jídelny nebo svačinárny v novelizaci upraveny obdobně jako je tomu u dosahové vzdálenosti pro záchody, tedy do maximálně 120 metrů.
Novelou navrhované limity kumulativní hmotnosti břemen, kterou během pracovní směny mohou zaměstnanci přenášet, v připomínkách oponují Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora, podle nichž by se limitní hodnota měla stanovovat proporcionálně podle konkrétní doby výkonu práce. Novela přitom přichází s limitem celkové kumulativní hmotnosti břemen 10 tisíc kilogramů pro muže a 6,5 tisíc kilogramů pro ženy bez ohledu na to, zda zaměstnanci budou pracovat ve směně osmihodinové nebo směně delší. „S ohledem na to, že existují pouze studie a data posuzující vliv kumulované hmotnosti při 8hodinové směně, nepovažujeme za vhodné stejný limit aplikovat i u 12hodinové směny bez zohlednění mnoha skutečností, například že při modelu 12hodinových směn má náš zaměstnanec víc času na regeneraci mezi jednotlivými směnami,“ píše v připomínkách Svaz průmyslu a dopravy. A dodává: „Pokud by tato praxe nebyla zohledněna, existuje řada přímých i nepřímých rizik, jako je například změna modelu směn vyžadující více personálu, který na našem trhu práce zoufale chybí i přes pokračující automatizaci a robotizaci nebo snížení produkce, mající v konečném důsledku negativní vliv na českou ekonomiku. To vše spolu s tím, že Německo ani Polsko a mnohé další státy s kumulativní hmotností vůbec nepracují by snížilo i konkurenceschopnost ČR.“
S některými body týkajícími se podmínek hygieny má problém ministerstvo zemědělství. Podle novely totiž například musí být pro zaměstnance vykonávajícího epidemiologicky závažnou činnost v předsíni záchodu k dispozici umývadlo s tekoucí teplou vodou a pro ostatní pracoviště umývadlo s tekoucí vodou. Taková definice je ale podle resortu zemědělství nedostatečná. „Doporučujeme zvážit rovněž založení povinnosti zajištění mýdla (případně dezinfekce), a to zejména ze zdravotního důvodu (hygienického a epidemiologického). Znečištění na toaletě je zejména biologického charakteru, pro jehož likvidaci pouhé opláchnutí rukou nepostačuje. Pro jeho likvidaci je nutné mýdlo, v některých případech současně s dezinfekcí,“ upozorňuje ministerstvo.
Práce s nebezpečnými látkami? Neměnit
Připomínky více institucí směřovaly k bodům novely týkajícím se podmínek práce s nebezpečnými látkami. Některé změny navržené novelou by totiž pro instituce a firmy v praxi znamenaly nutnost provést rozsáhlé a nákladné stavební úpravy, které podle připomínek ale nejsou nutné, protože již dnešní úprava zajišťuje zaměstnancům ochranu dostatečnou. „S biologickými činiteli skupiny 2 (na škále nebezpečnosti 1 – 4, kde 4 je nejnebezpečnější – pozn. red.) se pracuje na celé řadě akademických pracovišť (ústavy AV ČR, vysoké školy), kde bude ekonomicky velmi náročné dosáhnout požadované stavební úpravy. Podobně náročné by bylo opatřit hygienickou smyčkou požadovaných parametrů třeba laboratoře Centra epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu,“ uvádí například Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
Připomínkovány byly z několika stran i novelou navržené úpravy týkající se takzvaných kontrolovaných pásem, tedy částí pracovišť, kde hrozí vyšší míra nebezpečí, a kde jsou tudíž nařízeny jiné podmínky provozu. Shoda panuje mezi připomínkujícími v tom, aby kontrolovaných pásem skokově nepřibylo. K tomu je podle nich potřeba v novele změnit označení klasifikace CMR látek (karcinogenní, mutagenní nebo toxické látky pro reprodukci). „Vycházíme z předpokladu, že záměrem ministerstva není rozšiřovat okruh kontrolovaných pásem, což bylo avizováno v rámci příprav předloženého materiálu na pracovních jednáních,“ uvedla Hospodářská komora.
Měnit nemá podle připomínkujících institucí v tuto chvíli smysl ani dosud platnou výjimku pro krátkodobou práci v kontrolovaných pásmech. „Změnou došlo k vypuštění věty stanovující, že kontrolované pásmo se nevyžaduje u prací, které jsou vykonávány krátkodobě, tedy méně než 4 hodiny za směnu. Odůvodnění, že tento časový úsek není pro výjimku dostatečně relevantní, je logické, bylo by však vhodné vymezit práce s nízkou expozicí jiným způsobem,“ argumentuje například ministerstvo obrany. „Vycházíme ze shody, které bylo dosaženo jednáním, na zachování výjimky u prací, které jsou vykonávány krátkodobě, to je méně než 4 hodiny za směnu, přičemž budoucí úprava vyžadující větší diskusi a dostatečně dlouhé přechodné období na implementaci bude řešena až následující velké novele tohoto nařízení vlády,“ doplňuje Hospodářská komora.
Nejasná transpozice evropských směrnic
Pod palbu kritiky se novela dostala i kvůli tomu, že údajně nedostatečně a netransparentně implementuje evropské předpisy. „Jelikož je jedním z hlavních cílů novely napravit nevyhovující implementaci evropských předpisů a zohlednit výtky Evropské komise, bylo by dle našeho názoru vhodné, aby byly tyto výtky v nějaké formě připojeny k materiálu. Bez toho nelze zhodnotit, jakým způsobem byly výtky zapracovány,“ píše k tomu v připomínkách mobor koinisterstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Podrobněji se tomu, jak je návrh novely slučitelný s evropskými právními předpisy věnuje Odbor kompatibility Úřadu vlády. A jeho závěry nejsou příliš pozitivní. „Předkladatel splnil pouze částečně formální náležitosti týkající se vykazování slučitelnosti s právem EU,“ konstatuje Odbor kompatibility. A předkládá seznam směrnic, které podle jeho soudu novela netransponuje, ač by měla, a těch u nichž není transpozice věcně dostatečně doložená. „Návrh nařízení vlády bude s právem EU slučitelný až po vyjasnění výše uvedených připomínek,“ konstatuje Odbor kompatibility.
-jkn-
