Mnozí Ukrajinci, kteří do České republiky utekli před válkou a dočasně zde žijí, neshledávají vstup do českého systému zdravotnictví snadným. Ministerstvo zdravotnictví i lékaři, kteří Ukrajincům nabízejí péči, přitom považují za klíčového iniciátora jejich vstupu do systému zdravotní pojišťovny. Těch jsme se proto zeptali, jaké speciální služby ukrajinským uprchlíkům nabízejí a jak jim zprostředkovávají informace. Zjistili jsme, že portfolio služeb většiny pojišťoven je v této oblasti bohaté.
Největší tuzemský plátce, Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která dnes registruje 311 tisíc Ukrajinců se statusem dočasné ochrany (z toho 137 tisíc žen, 90 tisíc mužů a 84 tisíc dětí) podniká kroky k tomu, aby Ukrajincům utíkajícím před válkou pomohla usnadnit přístup k informacím o zdravotním pojištění již od začátku ruské invaze. Několik dní po jejím zahájení zřídila specializované webové stránky v češtině i ukrajinštině. „Ty se soustředí mimo jiné na informace o tom, kde je poskytována lékařská péče pro dospělé a děti z Ukrajiny nebo jak najít lékaře, kde je možné čerpat zdravotní péči a podobně. K dispozici jsou zde také webové formuláře v ukrajinštině, které pomáhají řešit různé životní situace spojené se zdravotním pojištěním,“ popisuje tisková mluvčí VZP Viktorie Plívová.
Výčet aktivit VZP usnadňujících ukrajinským klientům komunikaci s pojišťovnou je nicméně výrazně širší. „Aktivně využíváme platformu Telegram, kde odpovídáme na nejčastější dotazy a poskytujeme aktuální informace o zdravotním pojištění v ukrajinštině. Na pobočkách VZP, ale i na Krajských asistenčních centrech pomoci Ukrajině, kde jsou přítomni zástupci VZP, jsou k dispozici informační letáky v ukrajinštině. Tyto letáky jsme poskytli také dalším institucím, mimo jiné i Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. Snahou VZP bylo také zajistit tlumočníky alespoň na větší pobočky. Naši pracovníci jsou vyškoleni, aby ukrajinským občanům poskytli potřebnou asistenci,“ vyjmenovává Plívová.
Pomoc nabízí VZP i finančního rázu. V rámci programu péče o duševní zdraví lze získat příspěvek 5000 korun na zvýšení dostupnosti psychosociální podpory pro válečné uprchlíky z Ukrajiny. Příspěvek je určen pojištěncům VZP ČR, občanům Ukrajiny s dlouhodobým pobytem v ČR, ve věku od 7 let na maximálně 10 sezení. Pojišťovna své ukrajinské pojištěnce také aktivně oslovuje, například aby je upozornila na možné pohledávky, které často vznikají z neznalosti systému zdravotního pojištění. Veškeré výzvy a upozornění jsou přitom vždy přeloženy do ukrajinštiny.
Téměř 20 tisíc pojištěnců se statutem uprchlíka má aktuálně Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP). I ta se proto na služby pro ně výrazně zaměřuje. „Od počátku války na Ukrajině ČPZP aktivně jednala s představiteli Sdružení praktických lékařů i představiteli Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost s cílem zajistit svým pojištěncům primární zdravotní péči. V úvodu válečné krize nebylo zřejmé, jak dlouze budou uprchlíci na území ČR zůstávat, a proto k registracím do klientely nedocházelo,“ popisuje tisková mluvčí pojišťovny Elenka Mazurová.
V současné době je část ukrajinských pojištěnců ČPZP u lékařů primární péče řádně registrována a část jich využívá služby lékařů v režimu nepravidelné péče. „Situace se zajištěním dostupnosti zdravotní péče kterémukoliv pojištěnci je obzvláště v některých regionech svízelná, a to z důvodu nedostatku odborníků v primární péči obecně. S lékaři jsme se domluvili na tom, že i když nemají prostor na příjem pacientů do běžné registrace, budou nám je ošetřovat a provádět jim veškerou potřebnou zdravotní péči včetně péče preventivní. ČPZP za své pojištěnce původem z Ukrajiny tak veškerou provedenou a realizovanou péči proplácí bez ohledu na stav registrace,“ uvádí Mazurová.
Krom poboček a call centra nabízí ČPZP ukrajinským uprchlíkům pomoc se zajištěním zdravotních služeb i s další problematikou také na specializovaných webových stránkách v češtině i ukrajinštině. Na kontaktním místě v Praze pojišťovna také zaměstnává občanku Ukrajiny, která je nápomocna při prolamování jazykové bariéry. „Co se týká speciální jazykové vybavenosti – odlišná je, co se návštěv ukrajinských pojištěnců týče, situace na nejvytíženějším pracovišti pobočkové sítě ČPZP a na zbytku odborných pracovišť. Na odborných pracovištích nemáme prostor dělat rozdíly při zajišťování zdravotních služeb pro své klienty podle národnosti,“ doplňuje tisková mluvčí.
Intenzivně se pomocí ukrajinským uprchlíkům zabývá také Oborová zdravotní pojišťovna (OZP).„Pečujeme pravděpodobně o nejvyšší počet ukrajinských pojištěnců mezi zaměstnaneckými zdravotními pojišťovnami,“ říká tiskový mluvčí pojišťovny František Tlapák. A vyjmenovává, jaké služby OZP nabízí. „Od samého počátku ukrajinské uprchlické ‚krize‘ jsme měli svá stanoviště na KACP, tedy kontaktních místech. Jsme schopni komunikovat v ukrajinštině, na kontaktních místech, která jsou k tomu určena, mají k dispozici operátorku, rodilou Ukrajinku. Největší počet ukrajinských pojištěnců obsluhujeme v Praze, Liberci a Ústí nad Labem. V případě potřeby jsme schopni prostřednictvím telefonu a ukrajinské operátorky pomoci ukrajinskému pojištěnci kdekoli v České republice,“ popisuje Tlapák.
Pro ukrajinské klienty má OZP přichystané tištěné informační materiály i kartičky se základními kontakty a informacemi. A stejně jako ostatní pojišťovny také nabízí informační servis na webových stránkách v ukrajinštině. „Průběžně své ukrajinské pojištěnce informujeme také přes síť Telegram, kterou ve velkém využívají. Máme ověřeno, že na tyto informace opravdu reagují,“ doplňuje Tlapák.
Specializovanou sekci v ukrajinštině, na nichž zveřejňuje nejdůležitější zprávy a aktuální informace, má na svých webových stránkách také RBP. Pojišťovna se snaží bourat i případnou jazykovou bariéru. „V případě telefonických rozhovorů nebo i tlumočení u lékaře, včetně rezervace termínů, vyřizuje tyto požadavky náš jazykově vybavený mobilní pracovník, který je schopen ukrajinsky komunikovat a lékařům, případně i zaměstnancům RBP tlumočit požadavky ukrajinských pojištěnců. U části pobočkových pracovníků evidujeme i primární základy ruštiny, které rovněž někdy mohou v komunikaci pomoct,“ vysvětluje tiskový mluvčí RBP Ivo Čelechovský.
Méně než 400 pojištěnců v režimu dočasné ochrany z Ukrajiny zatím zaregistrovala Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP). „Vzhledem k tomu, že se jedná o velice nízké číslo i vzhledem ke zbytku pojistného kmene, žádné cílené kampaně na tuto skupinu pojištěnců nemáme ani je do budoucna neplánujeme,“ vysvětluje tiskový mluvčí VoZP Jan Mates. Pojišťovna nicméně má na webových stránkách k dispozici základní informace a nejčastěji řešené dotazy v ukrajinštině a na svých kontaktních pracovištích nabízí v ukrajinštině informační letáky. „Samozřejmě jsme v případě potřeby připraveni řešit individuální požadavky našich klientů, nehledě na národnost či jazykovou vybavenost. Pokud se na nás obrátí jakýkoli klient s požadavkem na zajištění péče, vždy se snažíme takovou žádost vyřídit k jeho maximální spokojenosti,“ dodává Mates.
Ještě výrazně méně ukrajinských pojištěnců v režimu dočasné ochrany registruje Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (ZPŠ). „S ohledem na regionálnost našeho působení a velikost naší pojišťovny je situace ZPŠ v péči o tuto skupinu pojištěnců výrazně jiná než u ostatních – na rozdíl od nás celorepublikově působících – zdravotních pojišťoven. Počet těchto pojištěnců se od vypuknutí konfliktu na Ukrajině dlouhodobě pohyboval v řádu maximálně nízkých desítek. Aktuálně ZPŠ v režimu dočasné ochrany eviduje 23 pojištěnců. Jedná se zejména o děti a mladistvé, nejstaršímu pojištěnci je 20 let,“ popsal tiskový mluvčí ZPŠ Petr Kvapil. A dodal: „Z výše uvedených důvodů neřešíme například speciální jazykové mutace našich materiálů či cílené kampaně nebo motivační programy. Potřeby této specifické skupiny pojištěnců jsou řešeny v zásadě individuálně.“
Jakub Němec
