Nadresortní spolupráce a koordinace v oblasti prevence zdravotních rizik na Slovensku i v Česku selhává. Na závěrečném panelu čtvrtého ročníku mezinárodní konference Ekonomika prevence, která se konala minulý týden v Praze, se na tom shodli stínoví ministři zdravotnictví, poslanci českých a slovenských parlamentních výborů pro zdravotnictví, Kamal Farhan a Tomáš Szalay. Na konferenci diskutující mimo jiné probrali i preventivní aktivity spolupráce Evropské unie s členskými zeměmi a jejich agenturami. Čeští europoslanci Ondřej Knotek a Tomáš Zdechovský pak přiblížili evropský pohled na věc.
Řečníci panelu se dotkli i oblasti vzdělávání v prevenci zdravotních rizik, společenské odpovědnosti a úkolů jiných resortů než resort zdravotnictví, v prevenci a spolupráci při naplňování cílů. Hned na úvod však zhodnotili, že tato spolupráce v praxi nefunguje.
„Na Slovensku se z mnoha věcí dělá problém někoho jiného. Ministerstva si mezi sebou přehazují problémy například mezi zdravotnictvím a sociálními věcmi. Prakticky vůbec nefunguje koordinace a meziresortní spolupráce, protože by to znamenalo, že by nějaký resort musel pustit své finanční a lidské zdroje. Mnohem jednodušší je říci, že něco není náš problém,“ nešetřil kritikou slovenský poslanec Tomáš Szalay (SaS). Ten dále uvedl, že na Slovensku selhaly plány na vytvoření protialkoholních léčeben, které vyžadovaly dohodu mezi ministerstvy zdravotnictví a vnitra. Podle něj dopadly stejně i další projekty, pro které bylo zapotřebí spolupráci resortů zdravotnictví se sociálními věcmi nebo školstvím.
V Česku tomu podle stínového ministra zdravotnictví Kamala Farhana (ANO) není jinak. Ten také zmínil, že se i v České republice objevuje rozpor mezi resorty, které zmínil jeho slovenský protějšek. „Je to vidět například na reformě psychiatrické péče. Jsem přesvědčený, že to je manažerská věc, ale neumíme to řídit, kooperovat a zrealizovat akční plány. Musí to někdo uchopit. V reformě psychiatrie je dobré, že si to na starost vzal premiér, protože kdyby se to nechalo na jednotlivých resortech, tak z toho doteď nic není. Dokud plány někdo neuchopí a nevloží do reformy prostředky, bude se to posouvat velmi pomalu,“ řekl Farhan.
Udělat patřičné změny ale není podle Szalaye jednoduché. „Dříve jsem si myslel, že tento takzvaný resortizmus se dá přeseknout tím, že ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí by se spojila, ale byla to naivní představa. Mentální bariéra mezi nimi je totiž dlouhé roky zakořeněná,“ prohlásil na konferenci slovenský stínový ministr zdravotnictví. Ten dále dodal, že nemá odpověď na to, jak to vyřešit, protože by to vyžadovalo obrovské zásahy do zdravotnictví i do sociálních věcí.
Jaká je vůbec motivace?
Podle Farhana se i v tuzemsku o spojení těchto resortů dříve mluvilo a mluvit se bude i nadále. Nikdy k tomu však nedojde. Na otázku, jak v Česku postupuje reforma prevence, pak odpověděl, že se žádné velké změny nechystají. „Reforma začala v období minulé vlády a nyní pokračuje, ale nikdo to pořádně neřeší, takže ani budoucí vláda nemá moc v čem pokračovat,“ řekl. S výrokem souhlasil i jeho protějšek Szalay. „Prevenci má každá vláda v programu, je to povinná jízda. Na Slovensku máme mnoho národních plánů a strategií prevence, ale jejich realizace je už horší. Prevenci vždy přebíjejí palčivé problémy, které je potřeba řešit,“ řekl Szalay.
Doplnil, že vládám chybí motivace dělat prevenci, protože efekty investic do prevence se promítnou až v době, kdy budou vládního kormidla jiní. „Co se týče individuální motivace k prevenci, člověka může motivovat udržování vlastního zdraví, ale ne vždy je to dostatečné. U dalších aktérů – tedy lékařů, učitelů, ministrů a dalších politiků – je motivace nejistá. Z toho důvodu pak v prevenci chybí konkrétní kroky i jistá manažerská zručnost,“ řekl slovenský poslanec.
Pomoci má vzdělávání i ekonomické benefity
Na individuální úrovni je podle Farhana potřeba děti vést ke sportu a měla by to by dělat škola. „Je důležité realizovat edukační programy,“ sdělil. Szalay, který je krajským lekařem Bratislavského samosprávného kraje, na konferenci uvedl, že ve spolupráci s Regionálním úřadem veřejného zdravotnictví udělali průzkum na středních školách v kraji, z něhož vyplynulo, že situace není dobrá. Hodně dětí a mladistvých má problém například s obezitou. Oba politici tak považují aktivity institucí v této oblasti za nedostatečné.
Farhan i Szalay jsou přesvědčeni, že je to pravě otázka motivace. „Je třeba děti motivovat, nabízet jim sportoviště a další různé aktivity. Chybí nám soutěže a aktivity vhodné pro všechny děti, nejen děti se sportovním talentem. Ve školách na tělocviku je potřeba zapojit všechny, a ne pouze ty, jenž mají rádi míčové sporty,“ zdůraznil Tomáš Szalay. Slovenský ministr školství Tomáš Drucker (Hlas-SD) nedávno připustil, že by se ve školách zavedla zdravověda jako předmět. Podle Szalaya však může nastat problém v tom, že to bude na úkor počtu hodin jiného předmětu.
Jako nejdůležitější determinanty zdraví populace Szalay označil hlavně socioekonomické faktory, genetiku a životní prostředí. „Dostupnost zdravotnických služeb přispívá ke zdraví populace maximálně z pěti procent,“ zhodnotil. „Aby jsme stav zlepšovali, neexistuje celoplošné řešení. Například očkování proti HPV (lidský papilomavirus, který způsobuje více druhů rakoviny, zejména pak rakovinu děložního čípku – pozn. red.) je velmi různorodě rozšířené v jednotlivých okresech. Řešení tak musí být lokální a dbát na specifika daného regionu,“ řekl Szalay. K prevenci je podle něj třeba lidi motivovat ekonomicky.
V minulosti na Slovensku mnoho obyvatel motivovaly například benefity zdravotních pojišťoven, poskytované v momentě, kdy měl dotyčný absolvované všechny preventivní prohlídky a očkování. Pro potřebu konsolidace veřejných financí se však tyto benefity zrušily.
Podle čeho mají pojišťovny platit?
Na Slovensku mají zdravotní pojišťovny po splnění určitých podmínek dovolené vytvářet zisk. Státní Všeobecná zdravotná poisťovňa (VšZP) však může tvořit i ztrátu a ze státního rozpočtu tak musí být následně opakovaně dofinancovávaná. „Domnívám se, že kdyby byly všechny pojišťovny soukromé a motivované ziskem, staraly by se velmi dobře o to, aby byli jejich pojištěnci v co nejlepším zdravotním stavu a aby díky tomu měli zisk, nikoliv ztrátu,“ představil svou vizi Szalay. VšZP má starší model pojištění, financuje pojištěncům nejnákladnější péči, ale podle Szalaye se ani nesnaží zodpovědně hospodařit. Časté výměny v jejím vedení potírají jakoukoliv kontinuitu. „Ministr Rudolf Zajac (za SDKÚ v letech 2002 až 2006 – pozn. red.) ve své reformě chtěl v například to, aby si zdravotní pojišťovny mohly konkurovat a poskytovat nemocenské pojištění. Tím by byly více motivované ke zkvalitňování svých služeb,“ vzpomínal Szalay. S příchodem vlády Roberta Fica však byla dle jeho slov reforma zdravotnictví zastavená.
Na otázku moderátora konference, šéfredaktora Zdravotnického deníku Tomáše Cikrta, co by oba diskutující dělali jinak, kdyby byli ministry zdravotnictví, Szalay odpověděl, že resort financí by měl dávat peníze do zdravotnictví na základe plnění určitých ukazatelů: „Zdravotní pojišťovny by měly říci poskytovatelům péče: ‚Když splníte tyto úlohy, které jsme dostali od resortu financí, následující rok dostanete třeba o půl miliardy víc.‘ Měly by to být indikátory, které umíme vyhodnotit. Například proočkování dvanáctiletých dětí proti HPV, proočkovat seniory proti pneumokoku anebo chřipce.“ Kdyby indikátory nebyly splněné, peníze pro zdravotnictví by se podle něj měly krátit. Zdůraznil také, že na Slovensku stát do nynějška nezformuloval, co od zdravotnictví vlastně chce. Proto do něj jen stát lije peníze, konkrétně osm miliard ročně, bez nějakého efektu.
Kamal Farhan měl na věc jiný pohled a řekl, že toto krácení financí si v současné době nedokáže představit, protože by se na premiéra okamžitě vrhlo spousta různých zájmových skupin „Zdravotnictví peníze potřebuje a pojišťovny by měly mít větší vliv na to, jak rozdělují zdroje, ale nešel by jsem tou cestou, že dostanou peníze jen když něco splní. Nefungovalo to za žádné vlády,“ podotkl.
České i slovenské zdravotnictví je podle ústav jednotlivých států pro pacienty bezplatné, ačkoli v praxi se o bezplatnosti nedá mluvit. „U nás je nyní pravicová vláda, ale i tak není je schopná zlegalizovat poplatky,“ upozornil Farhan. „U nás jsou zase ve vládě sociální demokrati a přišli s tím, že z nemocnic se mají stát akciové společnosti. Dvacet roků to odmítali, ale nyní mluví o poplatcích z důvodu ekonomické nevyhnutnosti,“ kontroval mu Szalay. To podle Farhana může v budoucnu potkat Česko.
Na závěrečnou otázku, co by dělali jinak, kdyby by se skutečně stali ministry, Tomáš Szalay zopakoval, že v prvé řadě musí stát definovat to, co od zdravotnictví chce a jaké indikátory je potřeba naplnit. Kamal Farhan by žádné nové plány nechtěl, chce realizovat ty, které jsou už vymyšlené. Také musí byť jasně definováno, kdo je za jejich naplňování zodpovědný.
Dá se vycházet z evropských strategií
Čtvrtého panelu konference se na dálku zúčastnili i europoslanci Ondřej Knotek a Tomáš Zdechovský. „Když člověk žije zdravě, měl by mít jisté bonusy. Schvaluji motivační systém i možnost, aby tento člověk měl úlevy na zdravotním pojištění. To je ale politika, které se všechny státy bojí,“ sdělil Zdechovský. V případě tématu různých výhod pro pojištěnce by podle něj měly mít podobu benefitů, podobných těm, které byly nedávno zrušené na Slovensku. „Minulý rok šlo do prevenčních programů několik miliard korun, ale dokud Češi nebudou chtít, nic se nezmění,“ upozornil europoslanec.
Celá evropská populace podle Zdechovského zápasí s podobnými problémy a na úrovni Evropské unie (EU) by se měly šířit data a příklady dobré praxe. „Bavíme se tu o tom, že Češi málo sportují, ale podle evropských přehledů na tom Česko s obezitou není až tak zle. Je potřeba o tom víc mluvit a šířit víc příkladů toho, že sport zlepšuje fyzické i psychické zdraví. To nakonec ukázala i pandemie covidu. Když se lidi nehýbali, začali mít psychické problémy,“ dodal Zdechovský.
Europoslanec Ondřej Knotek, který působí v podvýboru pro veřejné zdraví (SANT) řekl, že zdravotnictví je hlavně v kompetenci členských států, ale EU organizuje iniciativy prevence, které chce rozšiřovat: „Ucelená evropská preventivní strategie je vytvořená v boji proti rakovině a v tomto volebním období bychom chtěli vytvořit i strategii boje s kardiovaskulárními nemocemi, chronickou chorobou ledvin a s cukrovkou.“ Podle Knotka by se tak mohlo předejít 80 až 90 procentům příčin předčasných úmrtí v rámci plánu, který by směřoval prostředky do prevence a včasné diagnostiky. „Peníze ušetřené za léčbu by se daly využít například na genové terapie vzácných onemocnění. Tyto strategie existují proto, aby se o ně členské státy EU mohly opřít ve svých operačních programech,“ uzavřel Knotek.
-luh–
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, Všeobecné zdravotné poisťovně SR a společnostem Tiscali Media, ALK, Ewing, EUC, AKESO, Sprinx, Národní sportovní agentuře a sportovnímu klubu Dukla.
