Podpora sjednocení platů a mezd u zdravotníků ze strany hnutí ANO či analýza možnosti vyčlenění tří miliard na nabrání 7500 zdravotníků. To jsou přísliby, které se včera podařilo dostat zástupcům odborů z členů vlády. Celostátní porady odborářů ke kritickému nedostatku zdravotníků v nemocnicích se včera zúčastnil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD), ministr financí Andrej Babiš (ANO) a místopředsedkyně KDU-ČSL Zuzana Roithová. Probírala se přitom mimo jiné výše plateb za státní pojištěnce, plánovaná změna vzdělávání zdravotníků či zákon o neziskových nemocnicích.
Zřejmě nejbouřlivější diskusi vedli zástupci odborů se správcem státní kasy Andrejem Babišem. Na rozdíl od loňského sjezdu zdravotnických odborů, který Babiš taktéž navštívil, ho už tentokrát odboráři tolik nešetřili. Ministr financí totiž letos zablokoval požadované navýšení plateb za státní pojištěnce o 4,3 miliardy, sám přišel s návrhem na 600 milionů. Nakonec se ministru Němečkovi podařilo dojednat navýšení o 1,8 miliardy, které má jít na navýšení platů zdravotníků, s tím ale odbory spokojeny nejsou. Babiš však i včera zopakoval svou mantru o neefektivním zdravotnictví a o tom, že potřebné finance na zvýšení odměn zdravotníků a zažehnání personální krize lze nalézt uvnitř systému.
„Systém zdravotnictví trpí nedostatkem peněz, ale především nízkou mírou efektivity. Je třeba si uvědomit, že v letech 2014 až 2016 díky vyšším odvodům na zdravotní pojištění a zvýšení plateb za státní pojištěnce získalo navíc 27,8 miliardy korun. Otázka však zní, jak se tyto peníze využily. Šéfka Světové zdravotnické organizace při své nedávné návštěvě Prahy konstatovala, že v českém zdravotnictví se plýtvá a že rezervy systému jsou přinejmenším 30 procent (Chanová na červnovém summitu v Praze vyzvala k omezení plýtvání všechny ministry zdravotnictví střední a východní Evropy a Číny, pozn. red.). Podobně hovoří Evropská komise. Minimálně co se týče nemocnic přímo řízených ministerstvem zdravotnictví, nedošlo zatím k žádným systémovým změnám. Pomatujeme si Homolku, kde finanční správa dala na základě šetření pokutu, ale lidé, kteří nemocnici neefektivně řídili, jsou stále na svých místech. Ministerstvo zdravotnictví dokonce prohlásilo, že opouští myšlenku transparentních centrálních nákupů ve zdravotnictví. Jsem přesvědčen, že tu je potenciál úspor minimálně v řádu miliard korun,“ domnívá se Babiš. „Podívejte se, jak to v resortu funguje a jak jsou řízeny nemocnice – tam jsou obrovské zdroje. Nejde jen navyšovat peníze za státní pojištěnce,“ dodává Babiš.
Centrální nákupy miliardy nepřinesou
Jenže v souvislosti s tím, kam šly peníze, které v posledních letech ve zdravotnictví přibyly, předsedkyně zdravotnických a sociálních odborů Dagmar Žitníková upozorňuje, že jdou ročně čtyři miliardy na kompenzaci zdravotnických poplatků a miliarda lékárnám, k tomu pak jsou dvakrát tři miliardy na platy zdravotníků. Navíc tu máme segmenty ambulantních specialistů a praktiků, kteří taktéž žádají o navyšování plateb, největší objem nárůstu peněz je ovšem v centrové péči, a to z důvodu nových nákladných léků.
Že centrální nákupy zdravotnictví nijak nevytrhnou, pak Babišovi vzkázala Miroslava Jordánová, místopředsedkyně zdravotnických a sociálních odborů v Plzeňském kraji. „Většina nemocnic v Plzeňském kraji tvoří holding, který má centrální nákupy několik let. První rok malá úspora byla, ale to pak jde na personál, který se o to stará. Šetříme na každém kroku, tak jak to, že to nejde? Dnes je zavřená interna v Sušici, protože tam nemají sestry ani lékaře, před dvěma či třemi roky byla snížena lůžka na interně v Horažďovicích a Klatovech a nechtějte vědět, jak to tam vypadá se základní péčí – tam byste v čekárně sedět nechtěl. Jsou prostě špatně nastavené vstupy,“ říká Jordánová. Není přitom pravda, že by ministerstvo zdravotnictví centrální nákupy neprovádělo, dělá je ale u vybraných komodit, jako jsou energie. Více o problému a o důvodech, proč se pro některé položky, jako jsou léky a zdravotnické prostředky, centrální nákupy nehodí, jsme psali zde.
Hledat „obrovské zdroje“ v nemocnicích, je nesmysl podle šéfa odborů Josefa Středuly. „Zdravotnická zařízení peníze nemají. Teď jsem se podíval do nabídky pracovních míst na pozici zdravotní sestra v Pardubicích. Nabídka tam je nyní, když je nedostatek sester, 14 až 18 tisíc hrubého,“ zdůrazňuje předseda ČMKOS Středula.
Zuzana Roithová pak ministru Babišovi vytýká, že směšuje jablka s hruškami. „To, co kritizuje Evropská komise, se týká způsobu, jakým bylo naloženo s penězi EU na investice. Investice jsou tedy jeden balík, který přišel zvenčí, byť se spoluúčastí, ale to, o čem se tady hovoří, je celkový rozpočet, který je systémový a který nemá příliš perspektivu vzhledem k tomu, jaké peníze jsou placeny za státní pojištěnce,“ připomíná Zuzana Roithová, která zároveň podotýká, že problém nákupů není v tom, zda jsou centrální nebo ne, ale v kontrole, kvalitě a angažovanosti těch, kdo o nich rozhodují.
Co se týče financování, bylo by podle místopředsedkyně Roithové potřeba říct, na jaký podíl HDP jdoucí na zdravotnictví bychom se chtěli dostat. Také by mělo být jasně dáno, že se každý rok podle určitého koeficientu stanoví platby za státní pojištěnce, takže by bylo možné předvídat, jak se bude systém v dalších letech vyvíjet. „V tomto nacházíme společnou notu s koaličním partnerem ČSSD, ale nenacházíme ji s ANO,“ konstatuje Roithová.
Vyřeší sjednocení odměňování zákon o neziskovkách?
Jedním z požadavků, který včera odbory na přítomné politiky vznesly, bylo sjednocení odměňování v jednotlivých typech nemocnic. „Jsou zásadní rozdíly v odměňování zaměstnanců v příspěvkových organizacích a obchodních společnostech. V obchodních společnostech je personální situace ještě horší, proto dlouhodobě chceme systém odměňování sjednotit. Všechny nemocnice mají úhrady z veřejného zdravotního pojištění a jedině sjednocením systému a zavedením platů v nemocnicích se umožní, že peníze k zaměstnancům dojdou. Pokud není garantováno, že to bude provedeno prostřednictvím tarifních tabulek, tak v mnoha zařízeních lidé peníze nedostanou. O tom jsme se letos přesvědčili – reagoval takto Plzeňský a Karlovarský kraj, ve Zlíně dostali přidáno až v polovině roku, v obchodních společnostech je někde nedostali vůbec. Je to neodůvodněná diskriminace. Některá zařízené se přitom transformovala na obchodní společnosti, aby ušetřila na zaměstnancích,“ přibližuje situaci Žitníková s tím, že rozdíl v odměňování sester v jednotlivých typech nemocnic se pohybuje okolo šesti tisíc korun. Zároveň podotýká, že odbory už premiérovi předložily návrh na novelu zákoníku práce, konkrétně paragrafu 109, bod f, a to tak, aby všichni pracovníci v zařízeních napojených na veřejné zdravotní pojištění měli plat. Babiš v reakci na to přislíbil, že změnu legislativy podpoří.
Zuzana Roithová by situaci řešila ještě jinou cestou. „Odměňování zdravotníků vyžaduje trochu složitější systém, než jak ho máme pro ostatní sektory. Osobně jsem toho názoru, že by to chtělo samostatný zákon. Největší problém jsou přesčasy a způsob, jak se kontinuálně starat o pacienty. Máme tu tlak daný směrnicí EU a jak se s tím vyrovnat. Výsledkem je podvod, což je špatně,“ myslí si Roithová.
Řešení, které volí ministerstvo zdravotnictví a také premiér Bohuslav Sobotka, spočívá ve schválení zákona o neziskových nemocnicích. „Myslím si, že je to správná cesta. Kdo bude poskytovat lůžkovou péči, měl by se podřídit tomu, že tam budou pro zaměstnance platit platové tarify a lidé tedy budou spravedlivě odměňováni. Také by měly zajistit určité služby, za což by si nemocnice zasloužily pevné místo v síti a daňové zvýhodnění,“ říká ministr Němeček. „Tak by se systém odměňování sjednotil a byli bychom ho schopni garantovat,“ potvrzuje Bohuslav Sobotka.
Současnou podobu zákona o neziskových nemocnicích ovšem odbory i nemocnice odmítly. „My jsme se na zákon o neziskových nemocnicích těšili, protože na jeho základě funguje celé západoevropské zdravotnictví. Čekali jsme, že něco takového bude i u nás, ale to, co připravuje ministerstvo, je velmi špatná karikatura toho, co funguje na západě. Spíše to poměry u nás ještě zhorší,“ upozorňuje Petr Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic. „Zákon o neziskových nemocnicích bohužel odměňování v nemocnicích neřeší, protože většina krajů deklarovala, že dobrovolně do něj nevstoupí a nemocnice nepřemluví, protože by právě musela najít ze svých zdrojů obrovské náklady na navýšení mezd. V našem kraji by to bylo až 80 milionů a vzhledem k tomu, že nemocnice jsou ve ztrátě, tak nějaké daňové úlevy jsou jen symbolický benefit,“ doplňuje Iva Řezníčková z oblastní nemocnice Trutnov.
Pokračující spor o vzdělávání sester
Na přetřes přišla také novela zákona o nelékařských zdravotnických povoláních, kterou někteří politici považují za jedno z řešení současné krize. Zatímco ministr zdravotnictví a část zástupců odborů se staví za návrat vzdělávání sester na střední školy (plošné vysokoškolské vzdělávání označil za chybu i ministr financí Babiš), vedení zdravotnických odborů a Česká asociace sester jsou proti.
„Myslím si, že systém, který jsme tu měli, byl dobrý. Lidé, kteří nastoupili hned po stření škole, měli v nemocnici tu nejlepší praxi a nikomu se pak ve vysokoškolském studiu nebránilo. Ptali jsme se v Německu a zástupce nám řekl, že zůstávají u středoškolského systému, protože Německo není tak bohaté, aby mohlo mít všechny sestry vysokoškolačky. Umožněme tedy těm, kdo chtějí jít v 18 letech do praxe, aby mohli a nebyli tam jako nějaká podřadná síla, protože dělat zdravotnický výkon pod dohledem, to není povolání, které vás naplňuje,“ vysvětluje Němeček.
Jenže s tímto pohledem vedení zdravotnických odborů nesouhlasí. „Problém není ten, zda je sestra bakalářka, magistra nebo zdravotnický asistent. Problém je, že člověk přijde do nemocnice a tam mu řeknou, že jako zdravotnický asistent nastoupí za 13 tisíc a jako sestra za 14 tisíc, přičemž tam bude na noční sama na čtyřicet lidí. Zdravotnické povolání není poslání, je to povolání a každý by se z něj měl uživit. Teď ale sestrám v obchodních společnostech objem peněz, které za práci dostávají, neumožňuje, aby za něj slušně žily. To je ten problém – vzdělávání je to až druhotně,“ poukazuje Žitníková. Šéfka ČAS Martina Šochmanová doplňuje, že zatímco dříve byly střední zdravotní školy školami výběrovými, dnes do nich nastupují průměrní a podprůměrní žáci, kteří se jinam nedostali. Než vracet sestry na stření, proto navrhuje zrušit odborný dohled nad zdravotnickými asistenty.
Zavírání nemocnic: ANO, nebo ne?
Řešení současné situace tak vidí odbory jinde – chtěly by účelově vyhradit pro nemocnice finance na nová místa. Žádají proto, aby vláda v návrhu rozpočtu posílila rozpočtovou kapitolu pro úřady práce o tři miliardy a umožnila je čerpat nemocnicím pro zřízení 7520 pracovních míst pro sestry a sanitáře. „Jsem přesvědčena, že když se do nemocnic podaří nabrat nové lidi, tak nám ti stávající přestanou utíkat. Díky tomu by se také mohla vrátit část lidí, kteří dnes pracují třeba v Mladé Boleslavi ve Škodovce nebo u Bosche v Jihlavě,“ míní šéfka zdravotnických odborů. Premiér Sobotka ovšem zdůrazňuje, že je nejprve potřeba udělat analýzu, zdali požadovaní lidé s potřebnou kvalifikací na trhu práce vůbec jsou. Chce tak požádat ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou o analýzu, a to jak z hlediska legislativního, tak finančního.
„Jinak jsem přesvědčená, že problém do roka začne gradovat zavíráním nejen oddělení, ale celých nemocnic. Dnes jsou to interny, pak to budou ARO. Příští týden tu bude náborová akce z rakouských a německých nemocnic a do toho se na Slovensku od 1. ledna zvýší platy,“ varuje Žitníková.
Ministr Babiš ale jako problém zavírání některých regionálních nemocnic nevidí. „Zejména nemocnice v menších městech či odlehlejších regionech pociťují nedostatek lékařského personálu. Kladu si otázku, zda jsou všechny tyto nemocnice dlouhodobě udržitelné a zda mají poskytovat akutní lůžkovou péči, nebo zda nenastal čas na jejich restrukturalizaci. Zejména počet akutních lůžek u nás vysoce převyšuje mezinárodní standardy. V té souvislosti je nezbytné, aby ministerstvo zdravotnictví v brzké době předložilo koncepci lůžkové péče v ČR,“ uvádí Babiš.
Před něčím takovým ale odbory varují – situace je už nyní na hraně. „Zavřely se Semily a Liberec má problém, aby lidi vzal. Nemají, kam je dávat. Když se někde něco zavře, prodlužuje se doba čekání na zdravotní péči,“ zdůrazňuje Dagmar Žitníková.
S tím, že tu není prostor pro rušení nemocnic, přitom souhlasí i premiér Sobotka. I on se přitom obává konkurence nemocnic v Rakousku a Německu. „Musíme přesvědčit naše partnery, což se nám zatím ve vládě nepovedlo, že růst platů, který by měl být ve zdravotnictví rychlejší, má své důvody a souvisí s konkurencí, která tady je. Slyšel jsem dnes reklamu v rádiu, přijeďte dělat sestru do Bavorska. Němci nám tedy dělají v češtině kampaně a lákají zdravotnický personál do Německa. Pokud nebudeme schopni mzdově konkurovat, budeme mít velký problém. Plzeňský kraj, který je v sousedství, by měl být první, kdo to pochopí a bude platy zvedat minimálně na úroveň tarifů. Jeho rozhodnutí (ohledně toho, že zdravotníkům o pět procent nenavýšil odměny, pozn. red.) proto pokládám za chybné. Pokud ale chceme zvyšovat platy, potřebujeme vyšší platby státu za státní pojištěnce,“ uzavírá Sobotka.
Michaela Koubová
