Navrhované mzdové tarify z dílny Ministerstva zdravotnictví mohou některým zdravotníkům sebrat část výplaty. Upozornila na to na dnešní konferenci Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. I kvůli tomu chystají zdravotnické odbory protesty, přesunuli je ale na začátek příštího roku.

Dříve dohodnuté navýšení měsíčních platů a mezd o 1400 korun považují zdravotníci za výsměch. Podle zdravotnických odborů, České lékařské komory (ČLK) a Sekce mladých lékařů nebyla splněna dohoda na návrhu zákona o odměňování zdravotníků, která loni v prosinci odvrátila protesty zaměstnanců nemocnic.

„Návrhy ministerstva prostě nebylo možné přijmout. A to i proto, že nám při posledním jednání byly představeny mzdové tarify, které jsou pro některé profese dokonce nižší než je tomu nyní,“ zdůvodnila na dnešní tiskové konferenci Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Jako příklad si vzala nejmenovanou zdravotní sestru, která pracuje v nemocnici přes 32 let, a podle navrhovaných tarifů by se její měsíční plat snížil o 1772 korun.

Že jsou podle Žitníkové zdravotníci nespokojení, dokazuje už jen to, že nemocnice jednají o dalších krocích a protestech. „Nemocnice v Ústí nad Orlicí je nyní dokonce ve stávkové pohotovosti,“ uvedla. Dále sdělila, že odbory také zvažovaly připojit se k protestům praktických lékařů a ambulantních specialistů oznámených na konec října. Plánované protesty formou výpovědí z přesčasové práce oznámené na začátku září nakonec odložily i kvůli povodním na začátek příštího roku. „Nemocnice zůstanou zodpovědné, když se ambulance kvůli protestům uzavřou. Takže my se k protestům nepřipojíme, byť s požadavky souhlasíme,“ dodala.

Protesty praktických lékařů a ambulantních specialistů podporuje i prezident České lékařské komory Milan Kubek. Podle průzkumu Komory je prý 93 procent zdravotníků připraveno se zapojit do protestních akcí. „Vláda má peníze na pět rohlíků a požaduje po nás rohlíků deset z titulu toho, že politici mají moc. Vláda negarantuje nic a pouze nás vydírá a není schopna zaplatit reálnou cenu toho, kolik zdravotní péče skutečně stojí,“ prohlásil.

Mohlo by vás zajímat

Prostředků na větší navýšení honorářů je dostatek

Podle Kubka je nyní na účtech zdravotních pojišťoven 50 miliard korun a v příštím roce se má ze zvýšených odvodů navýšit o dalších 27,5 miliardy korun. „Z toho 16,5 miliardy má jít do zdravotnictví, nicméně z této sumy má deset miliard jít na dražší léky a nové technologie. Na zdravotní péči, která obsahuje i honoráře zaměstnanců, má jít pouze 6,5 miliardy,“ přiblížil s tím, že na tuto poslední položku je tedy vynaloženo 1,3 procenta výloh. Zbývajících 11 miliard z celkové částky pak má ministerstvo poslat do zdravotních pojišťoven. „Takže není pravdou, že by peníze na větší zvýšení platů nebyly,“ upozornil.

Odbory původně požadovaly navýšení sumy pro mzdy a platy zdravotníků o 50 miliard korun. Požadavek však nakonec snížily na 30 miliard korun. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je ale odbory požadováno nesplnitelné. Na navýšení platů je Válkův resort ochotný přidat pět miliard. „Od loňského roku jsme představili již tři varianty návrhu odměňování zdravotníků. Ani jeden z nich však nebyl odbory a komorou přijat,“ uvedl ministr na úterní tiskové konferenci po jednání se zdravotnickými odbory a Českou lékařskou komorou. Ministerstvo podle něj navrhovalo, že lékaři budou mít v závislosti na dosažené kvalifikaci 1,5 až 3násobek hrubého přijmu v národním hospodářství dva roky zpětně po očištění o přesčasovou práci.

To je však podle odborů a Komory nedostatečné. Jejich zástupci požadují navýšení o téměř 30 tisíc pro každého. Dle Válka by toho šlo dosáhnout třemi možnostmi. „Aby na to bylo, musely by se finance sebrat z jiného spektra, zvýšit daně nebo zvýšit měsíční pojištění. Ani jedno z řešení podle mě není dobré,“ řekl ministr. Veřejné zdravotní pojištění by mělo podle predikcí mít příští rok k dispozici asi 530 miliard korun.

Zákon měl navázat výší mezd lékařů a dalších zdravotníků na průměrnou mzdu a zároveň stanovoval i minimální výší odměny. Bez něj se v současné době zdravotníků týká jen dříve dohodnuté navýšení od ledna o 1,4 tisíce korun. „Kdyby nám v prosinci 2023 řekli, že nám dají pět až patnáct tisíc korun, ale v roce 2024 jenom to, co všem ostatním, tak bychom dohodu nikdy nepodepsali,“ sdělil předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Martin Engel.

Válek: Nemáme, nedáme

K tiskové konferenci zdravotnických odborů se již na sociální síti X vyjádřil ministr zdravotnictví Válek, přičemž zopakoval své stanovisko z předchozích jednání o tom, že na požadovaný růst ve výši desítek miliard nemůže kývnout. „Opakovaně jsme zapracovali požadavky odborů, ale jasně jsem jim řekl, že prostě víc než 5 až 7 miliard dát nelze, protože na to nejsou prostředky. I to nicméně stačí na nárůsty platů/mezd, které jsou více než férové,“ uvedl ministr. Ocenil konstruktivní přístup Sekce mladých lékařů ČLK při vyjednáváních, ale jedním dechem si posteskl, že jejich kolegové se k nim nepřidali.

„Odbory dnes zpochybnily Hegerovo memorandum a z něj plynoucí principy, které je součástí prosincové dohody na základě jejich – a to dvakrát podtrhuji – požadavku. Přijde mi nefér něco navrhnout, stvrdit podpisem a následně to zpochybnit,“ dodal Válek.

Lukáš Karbulka