Dolní komora německého parlamentu, Spolkový sněm, schválila dlouho projednávanou reformu struktury německých nemocnic. Reforma má za cíl nemocniční síť v Německu zmodernizovat, zefektivnit její fungování, zajistit větší specializaci zdravotnických zařízení a snížit finanční tlak, kterému nemocnice u našich západních sousedu přinejmenším od covidové krize čelí. „Tuto reformu potřebujeme, a potřebujeme ji právě teď. Nemocniční síť po celé zemi je v krizi,“ cituje spolkového ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha (SPD) portál Tagesschau.de.
Přibližně dva roky trvalo projednávání německé nemocniční reformy. A přestože zainteresované subjekty, kterých se dotkne, nenašly úplnou shodu na její podobně, Spolkový sněm (dolní komora německého parlamentu) ji nakonec většinou hlasů schválila. Ruku pro ni zvedlo 374 ze 660 zákonodárců.
„Je to největší reforma ve zdravotnictví za posledních dvacet let,“ řekl mimo jiné spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach, který celou reformu ve spolupráci s řadou odborníků připravil a de facto prosadil. Co ale vlastně reforma, která má začít být realizována už v průběhu příštího roku, přinese?
Dopad na pacienty
Jedním z klíčových prvků reformy je zvýšení specializace v poskytování nemocniční péče. Zejména menší, tedy zejména městské, nemocnice by měly v budoucnu nabízet menší paletu služeb a omezit se na výkony, v nichž jsou kvalitní.
Pacienti by proto mohli za určitou péčí cestovat dále a déle, než byli doposud zvyklí. Na oplátku by ale mohli získat kvalitnější nemocniční péči, tedy účinnější léčbu než v současnosti. Vyšší kvalita by u pacientů ale měla převážit nad nutností cestovat do vzdálenějších zařízení.
Reforma počítá s rozdělením jednotlivých druhů léčby do 65 skupin (například operace srdce, léčba leukémie, transplantace střev a podobně). O tom, která nemocnice bude jakou skupinu léčby nabízet, rozhodnou jednotlivé spolkové země. Nemocnice ale budou muset prokázat určitou úroveň kvality a dostatek personálu. Jedině za splnění těchto a dalších podmínek totiž budou za poskytovanou péči získávat finanční plnění.
Změna financování
Impulsem k reformě byla špatná finanční situace řady německých nemocnic. Kolem 30 procent z nich se stále nachází v červených číslech. „Reforma má přinést deekonomizaci nemocničního systému,“ zdůrazňoval spolkový ministr zdravotnictví Lauterbach.
Nejdůležitější změna proto přichází v systému financování. Nemocnice dosud získávaly peníze skrze paušální sazby za případy, které „odléčily“, což ovšem nemocnice motivovalo k poskytování péče, která je především lukrativní. Lauterbach proto přišel se systémem, v jehož rámci nemocnicím bude placen takzvaný „poplatek za držení“ určité kapacity péče.
To znamená, že nemocnice budou motivovány nabízet určitou strukturu péče, a poplatek jim pokryje 60 procent nákladů. Zbývajících 40 procent bude pocházet z úhrady paušálu za případy, které nemocnice „odléčily“, jako tomu bylo doposud. Vedle toho nemocnice získají další peníze na oblasti, které si stát vytipuje jako důležité, tedy například pediatrii, porodnictví, léčbu cévních mozkových příhod či traumatologii.
Sníží se v Německu počet nemocnic?
Ano, počet nemocnic v Německu s největší pravděpodobností klesne. Jak už bylo řečeno výše, kolem 30 procent hospodaří se ztrátou a další čelí nedostatku personálu. Karl Lauterbach proto v rámci reformy počítá s tím, že nemocnic bude v Německu méně než současných 1719. „Pokud se jejich počet sníží o dvacet procent, ale budou nabízet lepší péči, pak podle mě jdeme správným směrem,“ nechal se slyšet šéf německého zdravotnického rezortu.
Reforma proto počítá mimo jiné s tím, že zejména malé venkovské nemocnice budou ve větší míře nabízet zdravotní péči i ambulantně. Toho budou moci využít specialisté, kteří se do nemocnic budou moci přesunout ze svých praxí, což opět systém zefektivní. A zároveň bude zachována určitá dostupnost specializované péče i venkovských oblastech.
Co vadí kritikům?
Nemocniční reforma je kritizována více či méně prakticky ze všech stran. Nejhlasitější odpor ovšem zaznívá od spolkových zemí. Ty dokonce vyhrožují, že přijetí reformy zablokují ve Spolkové radě, tedy v horní komoře německého parlamentu.
Spolkové země totiž příliš nevěří, že se podaří zachovat nemocniční péči i na venkově, a že ony dvě pětiny nemocnic, jež svou činnost ukončí, budou tvořeny právě venkovskými zařízeními.
Ještě více ale spolkovým zemím vadí způsob financování nemocniční reformy. K němu spolková vláda zřídí takzvaný transformační fond, do něhož má v průběhu deseti let plynout 50 miliard eur (v přepočtu asi 1,26 bilionu korun). Polovinu částky mají dodat právě spolkové země, druhou polovinu pak fondy zákonného zdravotního pojištění. Ve hře je také zapojení fondů soukromého zdravotního pojištění, ovšem zatím bez konkrétních kontur.
Zdeňka Musilová
