11 miliard korun. Ministerstvo oznámilo letošní deficit veřejného zdravotního pojištění
Veřejné zdravotní pojištění bude v letošním roce v deficitu 11 miliard korun, celkem hospodaří s 502,6 miliardy korun. Peníze chce ministerstvo zdravotnictví dorovnat z příjmů roku 2025, které odhaduje na 529,7 miliardy korun. Na nárůst úhrad zdravotní péče tak bude k dispozici jen pět miliard korun. V pátek to oznámil ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva zdravotnictví Tomáš Troch.
S návrhem úhradové vyhlášky, kterou ministerstvo rozděluje peníze pro rok 2025, nesouhlasí zástupci některých oblastí zdravotní péče. Praktičtí lékaři a ambulantní specialisté chtějí na konci října na protest uzavřít ambulance, malé nemocnice zvažují podnět k Ústavnímu soudu. “Se segmenty praktických lékařů a ambulantních specialistů ještě budeme v příštích několika dnech jednat,” řekl Troch. Peníze navíc by podle něj měly ale vyhradit spíš pojišťovny, vyhláška je jen základ.
“Nikdo nevnímá úhradovou vyhlášku v několikaletém kontextu. Ty segmenty, které teď avizují stávku, jsou ty, které jsme v předchozích letech preferovali. A teď jsme za to potrestáni,” řekla vrchní ředitelka ministerstva zdravotnictví pro ekonomiku a zdravotní pojištění Helena Rögnerová. Loni praktickým lékařům rostly úhrady trojnásobně, v letech 2020 a 2021 o 20 procent.
Ministerstvo návrh, kterým úhrady meziročně zvyšuje o 3,3 procenta, hájí dubnovým usnesením vlády, která ministerstvo zavázala k vydání vyhlášky “v takovém znění, které umožní vyrovnané hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2025”. Troch doplnil, že letošní schodek bude nutné dorovnat příští rok, jinak by se promítl do dalších období. Podle Rögnerové to v předchozích letech tolik nevadilo, protože deficity byly nižší. Pomáhala navíc ekonomika, která se vyvíjela lépe, než očekávaly predikce.
“Kdyby byla kondice všech zdravotních pojišťoven plus minus stejná, tak by to bylo možné. Ale kondice dvou pojišťoven je velmi špatná dlouhodobě,” uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Proto také Troch očekává, že VZP se bude na navyšování úhrad nad rámec vyhlášky podílet více, ostatní pojišťovny méně. Očekává, že ze současných 50miliardových přebytků na účtech pojišťoven bude na konci příštího roku necelých 40 miliard.
Mohlo by vás zajímat
Největší nárůst u centrových léků
Tři miliardy z letošního 11miliardového schodku podle Trocha tvoří peníze, které VZP jako součást dohody s protestujícími nemocničními lékaři přidala na navýšení jejich platů. “Pro nás znamená mandatorní náklad, se kterým musíme počítat i v roce 2025. Byť nejen pro VZP, ale i pro ostatní pojišťovny,” doplnil Troch.
Pouze o 2,7 procenta podle něj poroste příští rok platba státu za státní pojištěnce. Do automatické valorizace se promítá inflace a růst reálné mzdy v posledních dvou letech. Meziročně tak příjmy porostou o 27,4 miliardy korun. “Na růst úhrad segmentů je pouze pět miliard, což je nejméně za poslední roky. Průměrně jde o 1,1 procenta,” dodal.
Vyhlášku musí MZd definitivně publikovat na konci října. Současný návrh počítá s největším nárůstem o 11,5 procenta u centrových léků, moderních preparátů na vážné nemoci, které mohou předepisovat jen vybraná centra. Vysoký nárůst mají i následná péče (11 procent), léky na recept (5,8 procenta) a zdravotnické prostředky (5,5 procenta). Z oblastí zdravotní péče roste nejvíc fyzioterapie (5,4 procenta) a ambulantní specialisté (4,6 procenta). Protestujícím praktických lékařům se úhrady zvednou o 2,8 procenta.
„Vládní usnesení nás zavázalo k tomu připravit vyrovnané hospodaření systému zdravotního pojištění. Nad rámec úhradové vyhlášky ale mohou zdravotní pojišťovny, které vládním usnesením vázané nejsou, uzavírat individuální úhradové dodatky, kterými mohou podpořit konkrétní poskytovatele zdravotní péče nebo celé zdravotní segmenty. A zástupci Ministerstva zdravotnictví ve správních radách zdravotních pojišťoven toto budou podporovat,” řekl ministr Válek. Úhradová vyhláška tak stanovuje pro jednotlivé segmenty nepodkročitelné úrovně úhrad.
red, ČTK
Jakub Němec
