Téměř třetina oslovených Čechů míní, že se situace v tuzemském zdravotnictví v posledních letech zhoršila. Sedmdesát procent respondentů podporuje finanční zvýhodnění lidí, kteří se aktivně starají o své zdraví. Vyplynulo to ze společného průzkumu Národní asociace pacientských organizací (NAPO), Kanceláře zdravotního pojištění a Vysoké školy ekonomické. Z výzkumu také vyplynulo, že téměř polovina respondentů si je ochotna hradit si sama levnější zdravotní péči do tisíce korun.
„31 procent respondentů si myslí, že situace ve zdravotnictví se v posledních letech zhoršila. To je alarmující, protože do zdravotnictví jde čím dál více peněz,“ uvedla členka Výkonného výboru NAPO Simona Zábranská. V příštím roce veřejné zdravotní pojištění podle informací MZd počítá s téměř 530 miliardami korun, za deset let se tato částka více než zdvojnásobila. V roce 2015 byla 252 miliard korun. Z průzkumu nazvaného Zdravotnictví očima české veřejnosti také vyplynulo, že 80 procent dotázaných vidí potřebu okamžitých koncepčních změn ve zdravotnictví.
„České zdravotnictví nutně potřebuje reformu stejně jako důchodový systém. Nepříznivý demografický výhled neznamená do budoucna jen nižší výběry na zdravotním pojištění, ale zejména výrazný nárůst nákladů na zdravotní péči,“ uvedl předseda NAPO Robert Hejzák. Podle průzkumu se 40 procent lidí nebrání tomu hradit si levnější zdravotní péči do jednoho tisíce korun sami.
Průzkum představili zástupci NAPO spolu s plánem změn na příští deset let, který nazvali Pacientská vize zdravotnictví 2035. Lidé by měli podle ní mít také možnost vybírat si mezi různými pojistnými plány zdravotních pojišťoven, přístup ke své zdravotnické dokumentaci nebo informacím o kvalitě péče v jednotlivých zdravotnických zařízeních.
Materiál podle Hejzáka projednalo 135 pacientských organizací, teď je otevřený k diskusi pro veřejnost. Zabývá se čtyřmi oblastmi, jako je zdravotní gramotnost a prevence, diagnostika a léčba, chronická onemocnění a zapojení pacientů. Podrobněji chce NAPO průzkum, na kterém spolupracovala s Vysokou školou ekonomickou a Kanceláří zdravotního pojištění, přestavit v prosinci.
Zdravotní gramotnost by podle návrhů NAPO měla být součástí už výuky ve školách, přístup ke zdravotnické dokumentaci, objednání na vyšetření i konzultace s lékařem by měly jít elektronicky a lidé by měli být aktivně zvaní na prevenci a screeningová vyšetření. Organizace se také domnívají, že by měly existovat plány prevence pro všechny hlavní skupiny onemocnění, jako je rakovina, cukrovka nebo nemoci srdce a cév. Stát by měl také sledovat kvalitu zdravotní péče a efektivitu léčby a data zveřejňovat. V oblasti práv pacientů NAPO žádá pacientské rady ve všech nemocnicích, jejich podíl na tvorbě nové legislativy či schvalování nových léků a zdravotnických technologií nebo zajištění financování provozu jejich organizací.
ČTK, red
