Udržet kvalitní a dostupné zdravotnictví bude v nadcházejících letech vzhledem ke stárnutí populace čím dál větší výzvou. Pokud chceme uspět, musí se prevence zdravotních rizik stát prioritou veřejných politik, díky níž zůstanou lidé déle zdraví a ekonomicky aktivní. Zdravá populace je podmínkou konkurenceschopné ekonomiky i dlouhodobé finanční udržitelnosti zdravotnictví. O tom, jak toho co nejlépe dosáhnout, debatovali špičkoví lékaři, politici, manažeři, ekonomové, novináři i sportovci na čtvrtém ročníku mezinárodní konference Ekonomika prevence. Na konferenci zazněly tři desítky doporučení ze sedmi oblastí, která vám nyní přinášíme.
Screeningy
- Je třeba dále podporovat a posilovat bonifikace pojištěnců za péči o vlastní zdraví v podobě návštěv screeningových programů a preventivních prohlídek.
- Speciální pozornost v rámci účasti na screeningových vyšetření by měla být věnována pacientům, kteří už si v minulosti diagnózu onkologického onemocnění vyslechli. Druhý nádor totiž u nich bývá zachycen později než u obecné populace. Podobná je situace u pacientů, kteří se léčí s chronickým onemocněním.
- Při nastavování screeningových programů je třeba brát v úvahu dostatek vyšetřovacích kapacit i odborníků, k nimž mají být zachycení pacienti odesíláni.
- Kvalita screeningových programů by měla být kontinuálně monitorována a vyhodnocována.
- Preventivní prohlídky u praktiků by měly být individualizovanější, návrh změny již připravilo Sdružení praktických lékařů.
Očkování
- Vybraná očkování, například proti chřipce, by měla mít plnou úhradu, přinejmenším u rizikových skupin.
- Je nutné zvýšit informovanost a podporu očkování těhotných, které se u nás navzdory doporučením prakticky nerealizuje.
- Pozornost je třeba zaměřit na vakcinaci dospělých, protože proočkovanost je u nich stále nízká, a to i u rizikových skupin a starších lidí, což negativně dopadá na veřejné i individuální zdraví a ekonomiku země.
- Povědomí o očkování by mělo být zvyšováno kontinuální, státem garantovanou kampaní.
- Nesmíme rezignovat na boj s dezinformacemi a poskytovat veřejnosti relevantní, ověřená data.
- Benchmarking v podobě sdílení dat praktických lékařů o proočkovanosti pacientů podporuje vyšší proočkovanost.
Duševní zdraví
- Potřebujeme vytvářet evidence-based preventivní programy, které mohou z pětiny až třetiny snížit či oddálit příznaky duševních potíží.
- Peer pracovníci, tedy lidé s vlastní zkušeností duševního onemocnění, zvyšují povědomí o problematice a napomáhají tomu, aby lidé s problémy včas vyhledali pomoc.
- Zvýšit dostupnost péče při mírnějších obtížích pomáhají distanční programy, například v podobě aplikací.
- Potřebujeme nastavit síť nízkoprahové pomoci. Tato zařízení by měla splňovat komunitní a multidisciplinární princip a měla by umět pracovat s anonymní konzultací.
- Je třeba zachovat nadresortního koordinátora v podobě Národní rady pro duševní zdraví.
Snižování rizik kouření
- Strategie snižování rizik kouřeni (harm reduction) je v praxi výrazně efektivnější než zákazy a různé formy omezení. Podporou přechodu kuřáků k méně škodlivým alternativám můžeme snížit prevalenci kouření cigaret a výrazně omezit zdravotní rizika s ním související.
- Lze tedy konstatovat, že závislostní politika ČR je z tohoto pohledu vhodně nastavená.
- Pro oblast snižování rizik máme taktéž kvalitně zpracovanou strategii a akční plán. Nyní je potřeba její principy zakotvit v legislativě a začít s realizací strategie v praxi. Jen tak bude možné plně využít její potenciál.
- Realizace strategie by měla mít svého gestora, který za ni bude odpovědný a bude respektovat nadrezortní povahu problematiky.
- Je třeba takéž stanovit jasné cíle a nástroje měření tak, abychom byli schopni vyhodnotit, zda intervence fungují či ne, případně na základě dat dělat další kroky.
- Příklady dobré praxe ze států jako Velká Británie nebo Švédsko mohou být podkladem pro efektivní intervence i v České republice.
- EU by měla ke strategii snižování rizik kouření zaujmout otevřený přístup a umožnit členským zemím s vysokou prevalencí kouření v populaci tuto strategii implementovat.
Obezita
- Spektrum možností, díky kterým lze bojovat s obezitou, se rozrostlo o farmakoterapii. Je třeba vést odbornou diskuzi o tom, kterým pacientům a za jakých podmínek ji hradit z veřejného zdravotního pojištění.
- Součástí obezitologického programu by měly být indikátory hodnotící úspěšnost léčby, jejichž měření ověří, zda skutečně dochází ke snižování množství zdravotních komplikací.
- Farmakoterapie by měla jít ruku v ruce s prací nutričního terapeuta, která pomůže se změnou pacientova životního stylu.
Sport
- Výchova k pohybu by měla být na školách samozřejmostí, přístup do tělocvičny či na hřiště by měl být umožněn po celý den.
- Sportovní soutěže a aktivity by se neměly soustředit jen na ty nejlepší, ale na všechny děti.
- Stát by měl podporovat rodiny, které se s dětmi hýbou, například zvýhodněným vstupným na pohybové aktivity.
Edukace
- Výchova ke zdravému životnímu stylu by měla být součástí školních osnov.
- Širokou veřejnost je třeba edukovat různými kanály, od influencerů a známých osobností po zahrnutí tematiky do televizní produkce včetně seriálů.
- Do podpory prevence a edukace by měli být více zapojeni zaměstnavatelé, například ekonomickými stimuly.
- Na edukaci by měli mít vyhrazený prostor i zdravotníci. Vedle lékařů to mohou být například také zdravotní sestry či nutriční terapeuti.
O screeningu jsme psali podrobněji zde.
O očkování jsme psali podrobněji zde.
O duševním zdraví jsme psali podrobněji zde.
O snižování rizik v oblasti kouření jsme psali podrobněji zde.
O obezitě jsme psali podrobněji zde.
O sportu jsme psali podrobněji zde.
O edukaci jsme psali podrobněji zde.
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, Všeobecné zdravotné poisťovně a společnostem Tiscali Media, ALK, Ewing, EUC, AKESO, Sprinx, Národní sportovní agentuře a sportovnímu klubu Dukla.
