Ministerstvo zdravotnictví připravuje zmírnění vyhlášky, která upravuje teplotu a další mikroklimatické podmínky v prostorách, kde se shromažďuje větší množství osob, tedy ve školách, obchodních centrech či kulturních zařízeních. Resort chce jednak aktualizovat pravidla na základě nejnovějších vědeckých poznatků a jednak snížit míru povinností provozovatelů. Jaké změny novelizace přinese a pamatuje návrh na nejzranitelnější skupiny obyvatel? O tom v rozhovoru pro Zdravotnický deník více řekl ředitel odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva Matyáš Fošum.
Jaké konkrétní změny v teplotních a mikroklimatických normách ministerstvo plánuje? Můžete nám přiblížit, co by se mělo zmírnit?
Návrh nové vyhlášky je v současné době v legislativním procesu. Probíhá odborná diskuse, předpokládám tedy, že znění návrhu může doznat i významných úprav.
Ideově návrh reflektuje aktuální vědecké poznání a doporučení odborných mezinárodních organizací. Konkrétně je navrhováno, aby návrh odpovídal aktuálním poznatkům u mikroklimatických podmínek a ochrany veřejného zdraví před expozicí azbestem.
Máme mnoho i mezinárodních zkušeností z epidemie onemocnění covid-19. Doporučení cílí k ochraně vnitřního prostředí zejména ve školských, vzdělávacích a zdravotnických zařízení. Tato doporučení, která nabízejí nejvyšší možnou ochranu vnitřního prostředí chceme pro návrhu promítnout.
Co ministerstvo vedlo k tomu, že začalo uvažovat o zmírnění těchto vyhlášek? Existují například nějaké podněty od veřejnosti nebo odborníků?
Jak jsem uvedl, byly to zkušenosti z předchozích epidemií. Cílem je vytvořit nástroj, který bude zakládat nejvyšší možnou ochranu zdraví, a to se zajištěním kontinuálního chodu těchto zařízení. Dále v oblasti mikroklimatických podmínek se jedná o zpřesnění a doplnění, kdy v nedávné době novelizovaná vyhláška č. 6/2003 Sb. byla zmírněna v oblasti nízkých teplot v důsledku energetické krize, a touto novelizací v roce 2022 byla vypuštěna dokonce maxima pro teplotní hygienické limity pro pobytové místnosti některých staveb podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
Zohledňuje ministerstvo v této úpravě rozdílné potřeby v různých typech prostor, jako jsou školy, nemocnice, kanceláře nebo kulturní zařízení?
Ano, nový návrh vyhlášky shodně jako stávající vyhláška, stanoví rozdílné teploty pro jednotlivé definované prostory, například pro zdravotnická zařízení, zařízení sociální péče, stavby Vězeňské služby ČR. Co se týče škol a dalších vyjmenovaných dětských zařízení, jak výše uvedeno, jsou tyto regulovány v oblasti mikroklimatických podmínek vyhláškou č. 160/2024 Sb. (o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin, pozn. red.).
Co se týče kanceláří jedná se o pracovní prostředí, tzn. nejsou regulovány ani stávající vyhláškou č. 6/2003 Sb. (o hygienických limitech, pozn. red.), ani nově připravující vyhláškou, ale nařízením vlády č. 361/2007 Sb., které stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Je možné i předeslat, že ministerstvo by rádo návrhem odbřemenilo některé provozovatele od jejich povinností.
Jaké ekonomické nebo praktické výhody ministerstvo od zmírnění vyhlášky očekává? Může to mít například vliv na úspory energií v zimním období?
Cílem a předmětem návrhu jsou hygienické požadavky na bezpečné vnitřní prostředí pobytových místností, tj. stanovení hygienických limitů chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb, tzn. principy ochrany zdraví, a stanovit hygienické limity pro ochranu dětí, pacientů a klientů, kteří užívají řešené prostory a objekty.
Jak bude zajištěno, aby změna vyhlášky neměla negativní dopad na zdraví lidí, zejména u citlivějších skupin, jako jsou děti, senioři a chronicky nemocní?
Navrhovaná vyhláška naopak pamatuje na zranitelné a citlivé skupiny obyvatel, a to jak v oblasti tepelně-vlhkostní zátěže, tak i kvalitě vzduchu v pobytových místnostech – například sledování hodnoty koncentrace oxidu uhličitého, včetně aktualizace dalších limitů chemických a dalších škodlivin, které se mohou ve vnitřním prostředí v budovách vyskytovat.
Jaké konkrétní teplotní limity jsou aktuálně stanoveny a jak by se podle návrhu měly měnit? Zůstanou alespoň minimální doporučené hodnoty?
Namátkou lze zmínit, že v současné době platné teplotní hygienické limity ve vyhlášce o hygienických limitech (upravené v roce 2022 v době energetické krize vyhláškou č. 304/2022 Sb.) neodpovídají požadavkům ochrany zdraví a kvality vnitřního prostředí pobytových místností, a proto bylo přistoupeno k jejich úpravě v souladu s těmito požadavky tak, aby neodcházelo ke vzniku obtíží osob pobývajících ve vnitřním prostředí staveb v důsledku nízkých nebo vysokých teplot prostředí.
Budou mít jednotlivé instituce nebo zaměstnavatelé možnost rozhodovat o teplotě a mikroklimatických podmínkách samostatně, nebo zůstane určena nějaká minimální úroveň?
Hodnoty uváděné v hygienických předpisech jsou hodnoty limitní, kdy při překročení takto stanoveného limitu mohou vzniknout a vznikají zdravotní obtíže – zpočátku u citlivějších a zranitelných skupin populace a při dlouhodobém a výrazném překročení i u většinové populace, což dokládají i chronické obtíže osob související s tzv. syndromem nemocných budov. Z tepelně-vlhkostních obtíží lze uvést u vysokých teplot přehřátí organismu, akutní nevolnosti, úpalové stavy atd.
Kdy očekáváte, že by mohly tyto úpravy vstoupit v platnost?
V současné době je vyhláška po meziresortním připomínkovém řízení a délku dalšího legislativního procesu nelze v současné době predikovat. Prozatím předpokládáme, že by mohla vstoupit v platnost v prvním čtvrtletí roku 2025.
-fk-
