Posudkové lékařství na Slovensku nechce nikdo dělat

Lékaři, kteří u občanů posuzují pokles schopnosti pracovat či nárok na kompenzaci zdravotního postižení, musí mít komplexní znalosti z více medicínských oborů a také sociální a legislativní znalosti. Jejich studium na Slovensku se však v některých oborech zkrátilo, a to právě proto, že v systému chybí stále více posudkových lékařů – a zkrácení jejich přípravy může pomoci. Kromě toho budou nutné i další změny.

Posudkový lékař na Slovensku má atestaci ve svém základním klinickém oboru, musí projít nástavbovým vzděláním a kvalifikačním řízením na Slovenské zdravotnické univerzitě (SZU). To se v některých oborech zkrátilo ze tří let na dva. Prorektor SZU Róbert Babeľa na konferenci Podzimní ITAPA v Bratislavě vysvětlil, že z hlediska náplně se studium nebude měnit. Aktuálně je podle něj 150 absolventů specializace posudkové lékařství, přičemž dvě třetiny z nich dělají posudky pro Sociální pojišťovnu a třetina pracuje pro Úřad práce, sociálních věcí a rodiny (ÚPSVaR).

Posudkové lékařství plní klíčovou funkci při hodnocení zdravotního stavu osob pro účely sociálních dávek, pojištění a hodnocení pracovní způsobilosti. Existují různé nástroje ke kompenzaci důsledků poškození zdraví, případně těžkého zdravotního postižení způsobeného nemocí nebo úrazem. Kompenzace posuzují právě úřady práce, sociálních věcí a rodiny. Také vydávají posudky při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu dítěte pro účely přídavku na dítě a podobně. Na druhé straně, invaliditu, tedy snížení schopnosti pracovat, posuzují v Sociální pojišťovně.

V parlamentu je momentálně zákon o integrované posudkové činnosti. Cílem reformy je podle předkladatele – ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny – odstranit nejednotnost v posuzování zdravotního postižení a dlouhodobých potřeb péče, zavést lepší koordinaci procesů posuzování, centralizovat proces či zrychlit posuzování. Výkon posudkové činnosti bude nově centralizován na úřady práce.

Ministr práce Erik Tomáš (Hlas-SD) avizoval, že jeho resort navýší počet posudkových lékařů o 100 a sociálních pracovníků o 140. Prorektor SZU Babeľa však upozorňuje, že posudkový lékař musí mít opravdu komplexní znalosti a tato práce není moc dobře finančně ohodnocena, takže ani zájem o ni není velký. V budoucnu bude nutné systém posudkového lékařství modernizovat a zefektivnit. Se stárnoucí populací, rostoucími požadavky na zdravotnické služby a pokrokem v technologiích narůstá i potřeba kvalitních a dostupných posudkových služeb. V budoucnu by zavedení digitálních technologií, jako jsou elektronické zdravotní záznamy, telemedicínské konzultace a umělá inteligence, mohlo výrazně zefektivnit proces hodnocení, snížit administrativní zatížení lékařů a zvýšit přesnost posudků.

Mohlo by vás zajímat

Negativní vliv sociálních sítí na duševní zdraví mladých není prokázán, říká vědkyně

Osmdesátiletí lékaři

Ředitel odboru lékařské posudkové činnosti v Sociální pojišťovně Roman Chotár na konferenci uvedl, že instituce spravuje celkem přibližně dvě miliardy eur – 700 milionů je vyplaceno v krátkodobých dávkách, jako je například náhrada za pracovní neschopnost, přibližně miliarda a 84 milionů eur je vyplaceno v invalidních důchodech a 58 milionů v náhradách za úrazy.

“Statisticky je téměř jisté, že čím více se bude posouvat věk odchodu do důchodu, tím více bude lidí, kteří se ho nedožijí v plném zdraví a budou potřebovat posoudit zdravotní stav,” vysvětlil Chotár potřebu nových posudkových lékařů. Ti v Sociální pojišťovně mají průměrně 64 let a podle Romana Chotára není raritou, že pracují i ​​80letí posudkoví lékaři.

Řešení vidí ve větší informatizaci a výměně informací mezi ÚPSVaR, Sociální pojišťovnou a dalšími orgány moci. To umožní posudkovému lékaři v pracovní době posoudit více pacientů, lepší kontrolu a řízení procesů. Eliminuje se možné zneužívání systému.

„Zároveň možná přestaneme prohánět lidi po různých vyšetřeních, budeme bránit duplicitám a nedorozuměním, ušetříme zdroje veřejného zdravotnictví a zdravotních pojišťoven, které vyšetření musí hradit. Zkrátí se doba čekání pro ty, kteří to opravdu potřebují,“ řekl Chotár.

Generální ředitelka sekce sociální a rodinné politiky na ministerstvu práce Ildikó Polačeková vnímá na ÚPSVaR tytéž problémy jako v Sociální pojišťovně, navíc posudkoví lékaři úřadu jsou zařazeni jako zaměstnanci ve státní službě, jejíž pravidla jim podle Polačekové značně svazují ruce. To by mělo být upraveno právě novým zákonem o integrované posudkové činnosti. Podle něj lékaři mají být ve veřejné službě.

Neúplná zdravotní dokumentace

Problémem je, že posudkoví lékaři stále nejsou připojeni do elektronického zdravotnictví, aby měli zjednodušený přístup k lékařským nálezům klientů. Přestože pro klinické lékaře bude vedení elektronické zdravotní knížky pacienta od příštího roku povinné, naplněnost eZdraví z jejich strany je jen asi 40procentní.

“Je to v zákoně, ale tím, že chybí sankce za nedodržování povinnosti, lékaři do něj neposílají údaje,” tvrdí Roman Chotár. Údaje však poskytují zdravotním pojišťovnám, protože od nich dostávají platby. „Ve spolupráci s Národním centrem zdravotnických informací se nám podařilo zautomatizovat proces tak, že když lékař odešle údaje do zdravotní pojišťovny, současně odejdou do elektronické zdravotní knížky občana. Mělo by to fungovat od 1. ledna a naplněnost eZdraví tak bude daleko vyšší,“ přiblížil plánované změny.

Nebude se to však týkat údajů o duševních chorobách, protože jejich rejstřík je více chráněn a zatím nebude přístupný jiným lékařům než psychiatrům. „Data o duševních onemocněních mají tendenci být zneužívána, ale věřím, že v budoucnu se nám podaří vyřešit i tento problém. Prostřednictvím přístupu k údajům bychom například uměli kontrolovat, zda si člověk vyzvedává psychiatrické léky a diagnózu nemá napsanou jen naoko,“ řekl ředitel odboru posudkové činnosti.

Přístup posudkových lékařů k elektronické zdravotní knížce (EZK) by měl řešit i problémy jako nízká výpovědní hodnota lékařských nálezů, které jim jsou předloženy. „Často v nich něco chybí a posudkový lékař musí vyžadovat další vyšetření. Případně si nálezy různých lékařů odporují, proto posuzování trvá tak dlouho. Nejednou během konání klient sám dokládá nové nálezy od specialistů, o kterých jeho všeobecný lékař neví,“ tvrdí. Když klienti předkládají institucím papírovou zdravotní dokumentaci, podle Chotára nelze ověřit, zda je dokumentace úplná a zda do ní lidé účelově něco nepřidávají.

Přes ESK by orgány mohly kontrolovat i trvání pracovní neschopnosti, zasahovat v opodstatněných případech a také zmenšit balík dokladů, které jsou vyžadovány k různým žádostem. Elektronizace může zlepšit posuzování zdravotního stavu i bez toho, aby byla nutná přítomnost klienta. Podle představitele Sociální pojišťovny se však někteří lidé dožadují setkání s lékařem, přičemž často argumentují tím, že jinak instituce rozhodují od stolu. Zástupkyně ministerstva práce doplnila, že vždy zůstanou pacienti, které bude muset lékař vidět.

“Velmi důležitá je srozumitelnost a výpovědní hodnota nálezu,” tvrdí Polačeková.

V novém zákoně o integrované posudkové činnosti je doplněna i možnost diagnostické hospitalizace, o kterou může požádat posudkový lékař, aby měl jistotu, že člověk si nevymýšlí. Účinnost zákona je navrhována od 1. září 2025.

V souvislosti s elektronizací je však třeba poukázat právě na vysoký věk posudkových lékařů a to, že s elektronickými systémy nemusí umět pracovat. Roman Chotár si myslí, že se to postupně rozjede, podobně jako funkce ePN, která už funguje ve více než 95 procentech případů. Díky elektronizaci by podle něj také byla možnost, aby konkrétní případ posuzoval automaticky přiřazený lékař i z jiného regionu, čímž se mohou zkrátit čekací lhůty pro posouzení.

“Není tajemstvím, že nejdéle se čeká v Bratislavě, ale už například v Dunajské Stredě je to několikrát rychleji,” poukázal Chotár. Takové přidělování lékařů by podle něj také umožnilo porovnat jejich práci a odstranit možné nátlakové jednání občana, který bydlí ve stejném městě jako posudkový lékař.