Nově diagnostikovaných případů HIV loni v Evropě mírně přibylo
Ilustrační foto: Freepik
Loni bylo evropském regionu Světové zdravotnické organizace (WHO) diagnostikováno 113 tisíc lidí s HIV, což je o dvě a půl procenta více než rok předtím. Přichází s tím dnes publikovaná zpráva Regionální kanceláře WHO pro Evropu a Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), podle které bylo od začátku osmdesátých let v evropském regionu diagnostikováno více než 2,6 milionu lidí s HIV, z nichž více než 650 milionů bylo v Evropské unii a Evropském hospodářském prostoru. Navzdory významnému pokroku, jehož bylo od té doby dosaženo, téměř jeden ze tří lidí žijících s HIV v evropském regionu WHO stále nezná svůj HIV status.
V roce 2023 bylo ve 47 z 53 zemí evropského regionu WHO hlášeno téměř 113 tisíc diagnóz HIV, což je nárůst o 2,4 procenta ve srovnání s předchozím rokem. Konkrétně meziroční nárůst zaznamenalo 21 ze 47 reportujících zemí, kdy několik zemí dokonce oznámilo nejvyšší počet diagnóz HIV za jediný rok během posledního desetiletí. Tento nárůst lze částečně vysvětlit zvýšeným úsilím zemí o testování, novými politikami testování a oživením testování na HIV po covidové pandemii.
Zatímco celkově počet diagnostikovaných s HIV v EU/EHP v posledním desetiletí klesal, loni bylo ve všech 30 zemích hlášeno 24 731 případů, což znamená odlišný trend. Nově diagnostikovaných v EU/EHP tak meziročně přibylo o téměř 12 procent, pravděpodobně v důsledku zvýšeného testování na HIV a zvýšeného počtu diagnóz HIV u migrující populace.
Smutným zjištěním také je, že v celém evropském regionu WHO včetně zemí EU/EHP je více než polovina diagnóz HIV stanovena pozdě, což vede k vyšší nemocnosti, zvyšujícímu se riziku rozvoje AIDS a úmrtí.
Potvrzuje se tak nezbytná potřeba prevence, včasného testování, diagnostiky a přístupu k léčbě s cílem zlepšit zdravotní výsledky lidí a redukovat riziko přenosu. Podobně je nutné snižovat stigma kolem HIV.
Největší překážkou boje s HIV je restriktivní prostředí
Mezi počtem diagnóz HIV a odhadovaným počtem infekcí v evropském regionu WHO ovšem stále existuje znepokojivá propast. Odhady ukazují, že celkově pouze 70 procent všech lidí žijících s HIV v evropském regionu WHO ví o svém stavu. Zatímco v EU/EHP si je vědomo svého stavu 92 procent lidí, ve východní Evropě a střední Asii o něm neví zhruba 40 procent všech lidí žijících s HIV. Tento rozpor zdůrazňuje naléhavou potřebu obnovy testování v celém regionu.
„Největšími překážkami v boji proti HIV/AIDS v našem regionu jsou restriktivní a netolerantní prostředí, stigma, diskriminace a dokonce kriminalizace HIV přenosu, stejně jako nekonzistentní přijímání intervencí založených na důkazech. Musíme vytvořit bezpečný prostor pro lidi, aby měli přístup ke zdravotnickým službám, normalizovat testování a zajistit, aby politiky nebyly represivní. Potřebujeme také zvýšit financování prevence, bránit vzniku nových infekcí HIV a zastavit přenos,“ říká Hans Henri P. Kluge, regionální ředitel WHO pro Evropu.
Mohlo by vás zajímat
Zpráva také objasňuje významný dopad HIV na konkrétní populace, zejména na ty, kteří jsou diagnostikováni v pozdní fázi, a na migranty tvořící téměř polovinu všech diagnóz HIV v EU/EHP v roce 2023.
„EU/EEA udělala výrazný pokrok ve zlepšení přístupu k testování a snížení počtu lidí, kteří nevědomky žijí s HIV, ale pořád před sebou máme hodně práce. Vzhledem k tomu, že více než polovina diagnóz je stále stanovena pozdě, je životně důležité, abychom se zaměřili na spolupráci s klíčovými populacemi a těmi, kteří jsou nejzranitelnější, abychom zajistili, že mohou být diagnostikováni včas a budou mít přístup k prevenci, léčbě a péči, kterou potřebují k dlouhému životu,” konstatuje Pamela Rendi-Wagner, ředitelka ECDC.
Intervence je nutné šít státům na míru
Nejčastější způsoby přenosu se v jednotlivých oblastech liší. Nejběžnější cestou přenosu HIV v Evropě je sexuální přenos. Ve východních částech regionu je většina nákaz způsobena heterosexuálním sexem. Na Západě, ve středu a v EU dochází k významné části přenosu v důsledku sexu mezi muži; heterosexuální sex se však v EU/EHP stává stále převládající cestou přenosu. V některých zemích se značný počet lidí nakazí HIV injekčním užíváním drog.
I proto je potřeba pro jednotlivé subregiony šít intervence na míru s přihlédnutím ke specifickým epidemiologickým souvislostem. Ve východních a středních regionech, kde byl pozorován nárůst testování na HIV, by se úsilí mělo zaměřit na rozšíření inovativních testovacích politik zaměřených na zvýšení detekce případů a komplexní kombinační prevenci.
Pro EU/EHP a západní regiony, které zaznamenaly nárůst diagnóz HIV mezi migranty, je prvořadé rozšíření přístupu k primární prevenci, včetně preexpoziční profylaxe u populací s vysokým rizikem HIV.
Michaela Koubová
