Rozvoji a zjednodušení slovenského zdravotnictví brání i nedokonalé ezdraví

Na Slovensku se stále častěji hovoří o tom, že ve zdravotnictví bude nutný přesun kompetencí mezi jednotlivými povoláními, aby se zvýšila či alespoň zachovala dostupnost zdravotní péče a odlehčilo se některým aktérům zdravotnického systému. K tomu bude nezbytný rozvoj elektronických služeb. Již dnes elektronické zdravotnictví nabízí mnoho možností, ale zároveň je jejich širší využívání z různých důvodů omezené. O tématu diskutovali odborníci tento týden na konferenci Podzimní ITAPA v Bratislavě.

Některé úkony by podle expertů dokázali místo lékařů dělat farmaceuti. „V lékárnách se již dělají jisté zdravotnické úkony, například měření či asistovaná samoléčba. Dokážeme podchytit pacienty, kteří nutně nepotřebují lékařskou péči,“ vysvětlil výkonný ředitel lékárenské sítě Dr. Max Slovensko a předseda Asociace provozovatelů síťových lékáren (APSL) Jaroslav Kypr. „Pomohlo by nám však propojení informačních systémů, aby farmaceut nemusel spoléhat jen na to, co mu řekne pacient. Například o užívaných lécích nebo různých komplikacích, protože mnozí pacienti o tom nemají úplné informace,“ dodal Kypr. I lékárník by měl podle něj do systému zapsat, co člověku poradil, a v případě potřeby by se k této informaci později uměl dostat i lékař.

Doplnil, že pacientům by mohlo výrazně pomoci, kdyby se dotáhlo vše ohledně očkování v lékárnách a jeho evidence farmaceuty. V současnosti je očkování proti chřipce v lékárnách definováno v zákoně, ale v praxi se nedělá. Přitom by se díky němu mohla zlepšit nejen místní, ale zejména časová dostupnost vakcinace. „Snažíme se komunikovat s různými aktéry o tom, jaké různé úkony by se ještě mohly dělat v lékárnách. Nechceme v žádném případě nahradit lékaře, ale odlehčit je,“ objasnil Kypr. Mnozí lidé totiž říkají, že nemají čas chodit na prevenci k lékaři. V lékárně už je možné absolvovat některá preventivní vyšetření, ale nejsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Aby si člověk nemusel vybírat, zda bude utrácet své peníze nebo čas, podle Kypra by bylo vhodné z pojištění hradit i výkony v lékárnách.

Bez aktuálních dat se systém nepohne dál

Ředitel odboru vývoje a implementace v Národním centru zdravotnických informací (NCZI) Miroslav Dokupil na konferenci řekl, že centrum aktuálně pracuje na rozšíření a inovaci služeb ezdraví. Nový projekt integrace a komunikace subjektů v resortu zdravotnictví je inspirován estonským modelem komunikace celé veřejné a státní správy. Různé nové funkcionality elektronického zdravotnictví souvisí se zaváděním Evropského prostoru pro zdravotní údaje (EHDS). Někteří pacienti se podle Dokupila eslužeb straní, avšak to, že člověk má přístup ke své Elektronické zdravotní knížce je pro něj benefitem. „Vím si sám podívat v pohodlí domova, co potřebuji, mám záznamy o očkování, elektronickou PN a sníženou administrativu,“ popsal Dokoupil.

Prezident Asociace soukromých lékařů SR (ASL SR) Marián Šóth však podotkl, že zdravotní dokumentace nemá primárně sloužit pacientovi, ale dalším poskytovatelům péče, lékařům, sestrám či ošetřovatelům. Připouští, že pacient musí k ní mít přístup, ale zároveň to některé může stresovat a podle Šótha se často stává, že do ambulance přicházejí pacienti s podtrženými nálezy od různých lékařů a řeknou: „Tuto jsem ještě něco našel, vysvětlete mi tohle.“ Podstatné je podle něj to, aby poskytovatelé navzájem dokázali elektronicky komunikovat. „Například, když do ambulance přijde pacient, který se chce dát očkovat proti chřipce, ale náhodou už byl očkován v lékárně, lékař to uvidí,“ řekl prezident ASL SR. Miroslav Dokupil z NCZI přiznal, že ve výměně dat mezi poskytovateli jsou jisté problémy, ale mnoho chyb podle něj nepramení ze samotného systému, ale právě z toho, že zdravotníci údaje vyplňují špatně.

„Systém je velmi rigidní. Ještě před dvěma týdny jsme pracovali s daty NCZI z roku 2022, která dnes už mohou být úplně jiná. V současnosti se hodně diskutuje o využití umělé inteligence a jiných pokročilých technologiích ve zdravotnictví, ale mám pocit, že ještě nemáme dořešené základní věci,“ zkritizovala Národní centrum zdravotnických informací Veronika Lane Rybanská z Institutu zdravotních analýz na ministerstva zdravotnictví. Podotkla, že s neaktuálními daty nelze nastavit žádné politiky, například často zmiňované projektování cesty pacienta.

Lékaři neumí eslužby používat

Rychleji než od NCZI se v současnosti dají získat různá data od jednotlivých zdravotních pojišťoven. „Stejně by to mělo být možné i od NCZI, protože to disponuje všemi našimi údaji,“ uvedla výkonná ředitelka Asociace zdravotních pojišťoven (AZP) Dajana Petríková. „V diskusích však dodnes nezaznívá, že NCZI dodává něco kvalitně a včas,“ dodala. Úspěšným příběhem NCZI je podle ní erecept, ale i ten byl postaven podle struktury dodané pojišťovnami. I nyní pojišťovny nabízejí některá svá řešení v rámci elabu či rozšíření funkcí ereceptu například ve vztahu k očkování v lékárnách. Petríková říká, že budou s NCZI rady spolupracovat s cílem celostátně zavést více užitečných funkcí.

Pneumoložka Katarína Dostálová si myslí, že ezdraví má mnoho velmi dobrých funkcí, ale problém je, že je lékaři neumí používat. „Přijdu do práce, systém mi ohlásí, že si mám stáhnout updatovanou verzi softwaru. Stáhnu ji a nainstaluji. Ukáže mi sumář změn oproti předchozí verzi, já ho proletím, ale nemám čas to podrobně studovat. Většinou si to vytisknu, ale mnozí kolegové to odkliknou, že se k tomu vrátí později, ale už se k tomu nedostanou,“ popisuje fungování ambulancí. Většina ambulantních lékařů je více než 50 let a když se spustí nová funkcionalita ezdraví, podle Dostálové ji mnozí ani neumí identifikovat, natož používat.

„Spousta lékařů si neumí ani otevřít chybový protokol ze zdravotní pojišťovny. Kdyby si ho otevřeli, zjistili by, že část jejich práce pojišťovna nezaplatí, neboť k tomu nenašla korelát v ezdraví,“ přiblížila další problém. Většina lékařů má podle ní nastavené systémy tak, že záznamy se do NCZI odesílají automaticky tehdy, když je lékař vytiskne. „Část je třeba odeslat manuálně, to jsou ty na které za normálních okolností třeba méně času a netiskly by je – například zápis z telefonické nebo mailové konzultace,“ doplnila Dostálová. Ze strany pojišťoven považuje za dobrý motivační nástroj, že když lékař něco neodešle, nedostane to zaplaceno. Nicméně v souvislosti s reportováním pro NCZI by podle dobrého dělat osvětu přes kreditované semináře nebo webináře. „Moji starší kolegové to mají rádi. Nebo by se mohly zkombinovat přednášky o ezdraví s nějakou odbornou konferencí,“ míní lékařka.

Všeobecný lékař pro dospělé Marián Šóth s ní souhlasí. Také si myslí, že v souvislosti s eslužbami se nemá tlačit jen na ambulantní poskytovatele, aby je používali, ale také je třeba se ptát nemocnic, zda si vůbec umí například přečíst evýmenný lístek. „Je třeba přimět je k tomu, aby propouštěcí zprávu poslali elektronicky a nemusel mi ji nosit pacient. My v ambulancích jsme se naučili dělat s ezdravím, i jsme si sami zaplatili systémy a nemocnice opakovaně dostávají finanční dotace, aby elektronizace fungovala, ale nefunguje,“ zhodnotil Šóth. „Byl jsem zděšen ze softwaru nitranské nemocnice, který začala používat ambulantní pohotovostní služba,“ dal příklad. O funkci ePN, tedy elektronických pracovní neschopnostech, říká, že fungují perfektně a velmi mu usnadňují práci, ale nemocnice jej také nepoužívají.

Skrývání informací, které by měly být přístupné

Zdravotní dokumentace z nemocnice zajímá i revizní lékaře zdravotních pojišťoven. Dajana Petríková z AZP říká, že propouštěcí zprávy v elektronické dokumentaci často chybí, respektive že to závisí na konkrétní nemocnici. Elektronické služby pojišťovnám pomáhají hlídat efektivitu poskytované zdravotní péče, proto očekávají, že budou fungovat.

„Bylo by dobré, aby k elektronickým službám měli plný přístup i specialisté, neboť pak by se nestalo, že jeden pacient za měsíc navštíví čtyři ortopedy se stejným problémem a všichni mu předepíší tytéž léky,“ poznamenala Petríková. Podle Miroslava Dokupila z NCZI je elab stále ve fázi pilotu a řeší se zejména nedostatky v administrativních údajích, ale věří, že od 1. ledna funkce bude fungovat.

Pneumoložka Katarína Dostálová kritizovala, že lékaři-specialisté byli vynecháni z úvodní debaty o vystavování a ukončování ePN. „Měli jsme připomínky k praktickým problémům a ministerstvo nám slíbilo, že je zapracuje. Při ukončení ePN musíme uvést termín kontroly, ale nemáme dost termínů pro kontroly pacientů. Musíme řešit ty akutní, proto často pacientovi řeknu, že když se bude mít dobře, ať mi zavolá, abych o tom věděla a udělala zápis. Za tu dobu raději vyšetřím někoho, kdo se má špatně,“ vysvětlila s tím, že proto specialisté chtěli, aby ePN, kterou vypsali, mohl ukončovat i všeobecný lékař.

Miroslav Dokupil připustil, že ezdraví i celé NCZI má jisté rezervy, ale za důležité považuje mezi sebou komunikovat a dodržovat standardy. Veronika Lane Rybanská z ministerstva zdravotnictví zase tvrdí, že prostřednictvím ezdraví by bylo možné vytvořit profil pacienta a na základě toho nastavit personalizovanou léčbu, avšak brání tomu fakt, že na Slovensku se evropské nařízení o ochraně údajů GDPR používá jako záminka, proč něco nedělat a proč dát informace pod zámek.

Lucia Hakszer