Centrová léčba by příští rok měla podle úhradové vyhlášky růst jen o 11 procent, zatímco doposud to meziročně bylo něco mezi 18 až 20 procenty. Z toho, jak vlastně regulaci zajistit, mají už teď těžkou hlavu nemocnice i zdravotní pojišťovny. Podle ředitele odboru zdravotní péče Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Jiřího Mrázka tak bude restriktivní politika v oblasti centrových budgetů příští rok na prvním místě. Řekl to na konferenci Ekonomika zdravotnictví, kterou uspořádal Zdravotnický deník.
Peníze, které VZP posílá na zdravotní péči, v posledních letech výrazně vzrostly. Ještě v roce 2018 tvořily náklady 170 miliard korun, příští rok to ale bude více než 300 miliard. Zatímco ale náklady vzrostly mezi lety 2018 a 2024 o 160 procent, příjmy stouply jen o 151 procent.
Vůbec nejvíce přitom rostla domácí péče a pobytová zařízení sociálních služeb. Výrazně stouply také náklady na zdravotnickou záchrannou službu, což je ovšem dáno tím, že se část jejich úhrady přesunula z krajských rozpočtů na zdravotní pojišťovny. Původně totiž přes 40 procent platily kraje.
„Pak jsou tu nemocnice, kde je trend bez centrových léků zcela jiný než s centrovými léky. Pokud by to takto pokračovalo, bude za chvíli polovina úhrad do nemocnic za centrová léčiva. V současné době je to 25 procent celkových úhrad. U ambulantních specialistů také dochází ke zkreslení, a to asi o pět či šest procent, protože se u nich také projevují centrová léčiva. Když ale tuto část odečteme, dají se měřit s praktiky,“ vysvětluje Jiří Mrázek.
Loni přitom dala VZP za centrové léky 22 miliard a za léky receptové 27 miliard. Pokud tedy bude vývoj pokračovat stejným směrem jako doposud, brzy se náklady na tyto dvě skupiny srovnají. „Podíl pacientů na centrové péči je zhruba jedno procento,“ připomíná Jiří Mrázek s tím, že Česko je v Evropě v dostupnosti inovativních léků na sedmé příčce. „Otázka ale je, jaká je struktura. Byly roky, kdy 15 procent centrového budgetu bylo na paragraf 16 (bez stanovené úhrady – pozn. red.), tedy s nevyzkoušenou účinností. Tři miliardy na paragraf 16 jsou systémově špatně a měli bychom to do budoucna upravit, protože nejistota je u těchto léků obrovská. Další věc je reálná jednotková cena, kdy zpětný bonus zůstává u poskytovatelů,“ doplňuje Mrázek.
Pro příští rok je přitom počítáno s růstem centrové péče o 11 procent, zatímco doposud segment rostl meziročně o 18 či 20 procent. Už nyní tak panují velké obavy, že se takto snížit tempo růstu nepovede, na což na konferenci upozornila i zdravotní ředitelka České průmyslové zdravotní pojišťovny Renáta Knorová. „Teď jsme měli mnoho let po sobě 16 či 18 procent. Udrželi jsme to někdy? Neudrželi,“ poukazuje Knorová (více jsme psali zde).
Její obavy sdílí i Jiří Mrázek. „Bojíme se dopadu restrikce v centrových budgetech. Tlak na poskytovatele bude velký a nárok pacienta oproti plánu legitimní. Restriktivní politika v oblasti centrových budgetů bude v roce 2025 asi na prvním místě. Je to problém, který budeme muset společně řešit,“ přidává se Mrázek, který má navíc obavy z toho, že k VZP příští rok zamíří „centroví“ pacienti ze svazových pojišťoven.
Mohlo by vás zajímat
Z vývoje mají obavy i nemocnice. Jak upozornil na konferenci ředitel Fakultní nemocnice Bulovka Jan Kvaček, zatímco ostatní oblasti péče je možné v rámci nemocnice řídit, u centrových léčiv to nelze. „V některých diagnózách lze tlačit na zpomalení, ale už dnes jsme v situaci, že u rozléčených pacientů překročíme to, co ve vyhlášce je – a nemůžeme pacientovi říct, ať jde jinam. S pojišťovnou se o tom přitom nedá jednat – my jim rozumíme, oni rozumí nám, ale ani oni, ani my s tím nic nemůžeme dělat. Je to systémová otázka financování a příchodu všech nových molekul. Právě tam je tedy naše největší nejistota, jestli hospodaření udržíme, nebo ne,“ vysvětluje Jan Kvaček (více jsme psali zde).
Pomohou s dohodami data?
Připomeňme, že do letošního dohodovacího řízení přišlo ministerstvo zdravotnictví s tím, že mu vláda uložila napsat úhradovou vyhlášku vyrovnaně. Zároveň v rámci svých priorit doporučilo podpořit následnou lůžkovou péči a domácí péči o dvě procenta nad průměrný růst a praktiky se stomatology o jedno procento nad průměrný růst. Příjmy na příští rok jsou přitom ministerstvem zdravotnictví odhadovány ve výši 530 miliard, což je ovšem o tři miliardy více než srpnová predikce ministerstva financí.
„Uvidíme za rok. Pokud by mělo pravdu ministerstvo financí, tak už na začátku máme deficit tři miliardy,“ konstatuje Mrázek.
V nadcházejícím dohodovacím řízení každopádně dostanou plátci i poskytovatelé do ruky nový nástroj, který by jim mohl pomoci domlouvat se na úhradách. Ministerstvo zdravotnictví jim chce totiž zajistit datovou základnu, od které se budou moci odrazit.
„Jsem rád, že do příštího dohodovacího řízení se statisticky vloží i ministerstvo nebo Ústav zdravotnických informací a statistiky, protože jsem byl už potřinácté zvolen předsedou analytické komise, kde připravujeme stovky vstupních údajů. Vždycky jde ale o peníze, tak uvidíme, jestli stovky statistických údajů povedou k lepší dohodě,“ dodává Jiří Mrázek.
Foto: Martin Cápal
Grafy: VZP/Jiří Mrázek
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, České průmyslové zdravotní pojišťovně a společnostem Roche, Eli Lilly, Novartis, MSD, Alk, Zentiva, Abbvie a EUC.
