Česká populace stárne. Lidé ve věku nad 65 let budou podle demografických prognóz tvořit v roce 2050 více než třetinu populace. Tento trend má velký vliv na zdravotnictví a jeho financování. Do popředí se tak dostává téma prevence a toho, jak zajistit, aby se Češi dožívali nejen vyššího věku, ale aby se ho také dožívali ve zdraví – což je předpokladem stability celého systému. O tématu diskutovali odborníci na sympoziu Zdravotnického deníku Zdravé stárnutí v Česku. A shodli se, že krom zdravotní prevence a péče, je pro zdravé stárnutí potřeba i naplnění sociálních a komunitních potřeb seniorů. A že k tomu vede nelehká cesta, stejně jako k vyšší proočkovanosti.
Jak na tom tedy Česko se stárnutím ve zdraví aktuálně je? Situace se postupně zlepšuje, míní vrchní ředitelka ministerstva zdravotnictví a ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková. Jde podle ní ale o běh na dlouhou trať. „Dosud jsme se všeobecně nesmířili se změnou myšlení v tom, že se o své zdraví budeme starat již v produktivním věku. To přitom má obrovský vliv na to, jak bude vypadat naše zdravé stárnutí. Protože jsme toto uvažování zatím nepřijali za své, stále své zdravotní problémy, které máme v aktivním věku, odkládáme, nebo je, nejsou-li příliš závažné, moc neřešíme,“ upozornila Macková. Dodala ale, že v seniorské populaci cítí stále větší zájem lidí na tom prožívat starší věk v aktivním režimu, být fyzicky i mentálně aktivní a sportovat.
Že se hodně věcí mění ve společnosti k lepšímu, vnímá také vedoucí Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy Iva Holmerová, která se geriatrií plně zabývá již několik dekád. „Mění se toho více, včetně toho, že se dnes o stárnutí daleko více hovoří. Což je samozřejmě dané i tím, že je to téma aktuálnější,“ řekla Holmerová.
Rezervy podle ní máme v primární prevenci, kde je co zlepšovat. „Zaměřujeme se až na prevenci sekundární. Za to, že absolvujeme některá nepříjemná vyšetření dostáváme ‚vouchery‘ na další nepříjemná vyšetření. Primární prevence je ale ještě před screeningovými vyšetřeními, jde o celospolečenský přístup a celospolečenské programy. V tom se máme hodně co učit třeba od skandinávských zemí, které dokážou preventivní opatření v nejširším slova smyslu lidem vysvětlit srozumitelně,“ řekla na sympoziu Holmerová a dodala, že opatření, která lékaři lidem často doporučují velmi vágně, bychom si měli přeložit do konkrétních opatření.
Podle Holmerové je zdraví stavem biologické, psychologické, sociální a spirituální pohody. „Není to tedy otázka jen zdravotnického nebo sociálního systému, ale otázka celé společnosti. Je ve sportovištích, dobře využitých komunitních prostorech a v cyklostezkách,“ uvedla.
Barbora Macková v této souvislosti připomněla výraznou pozitivní roli samospráv. „Jsem ráda, že se do spousty aktivit veřejného zdraví a zdravotnictví i primární prevence aktivně zapojují kraje i města a snaží se změnit svůj přístup v tom, že připraví nejen hřiště pro děti, ale i prostředí pro aktivní život seniorů,“ pochválila samosprávy ředitelka SZÚ.
Bojovat proti osamělosti
Že je jedním ze zásadních faktorů, který stále častěji negativně ovlivňuje zdraví stárnoucí populace, osamělost, zdůraznila v panelové diskusi vedoucí Kanceláře WHO v České republice Zsofia Pusztai. „Česká republika se, stejně jako jiné země regionu, potýká s výzvami týkajícími se zvyšující se sociální izolace. Komunity podporují starší generaci méně než dříve, takže hodně starších lidí – jak na vesnicích, tak i ve městech – žije v osamocení,“ zdůraznila Pusztai s tím, že samota těmto starším lidem přináší větší riziko horšího fyzického i duševního zdraví.
„Musíme se proto snažit vytvořit prostředí přátelské k seniorům, pomáhat jim budovat komunity, vytvořit jim bezpečné prostředí, přístupnost veřejných míst, myslet na jejich dopravu a bydlení, ale také umožnit těm, kteří o to stojí, uplatnit se na pracovním trhu,“ zdůraznila Pusztai. A dodala: „K tomu musíme změnit své uvažování, cítění a chování vůči starší generaci.“ Podle vedoucí Kanceláře WHO v České republice je pro čelení této výzvě klíčové získat také co nejvíce dat o životě a zdraví seniorů, a to jak na národní, tak i na evropské úrovni.
O tom, jak pomáhá propojení dat resortu zdravotnictví a sociálních věcí, hovořila na sympoziu náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Šárka Jelínková. „Daří se nám velmi úzce spolupracovat, prvním hmatatelným výsledkem je změnový zákon o sociálním a zdravotním pomezí, který mění jak zákon o sociálních službách, tak zákon o zdravotních službách, ale třeba i zákon o veřejném zdravotním pojištění. Měl by umožnit vznik nových lůžek v nových zařízeních, kde se ve stejné míře skloubí zdravotní a sociální část. Jako velmi důležité totiž vnímáme stárnutí nejen zdravé, ale i aktivní. Snažíme se lidem umožnit žít v jejich přirozeném sociálním prostředí, ale pokud už to nejde, snažíme se, aby nezůstávali v léčebnách dlouhodobě nemocných, kde chybí sociální služby,“ popsala Jelínková.
A doplnila, že výzvou pro oba resorty zároveň je i propojovat vzdělávání a kompetence zdravotníků a pracovníků v sociálních službách. „Vnímáme, jak terén propojení těchto dvou činností potřebuje a jak se přitom lidem, kteří zůstávají ve svém domovském prostředí, dostává často jen jedna část péče,“ řekla Jelínková s tím, že ač není spolupráce obou resortů jednoduchá, daří se.
Očkování: klíčové je posílit důvěru
Diskuse se v panelu stočila i k důležité části prevence, kterou je očkování. To v Česku není u seniorů – například u vakcinace proti chřipce – na uspokojivé úrovni. Klíčová je v oblasti očkování podle Zsofie Pusztai důvěra lidí, která nejen v Česku poklesla při pandemii covidu. Na ní je podle ní třeba pracovat a odbourávat mentální bariéry vůči očkování.
S tím, že důvěra veřejnosti je tím, na čem je v souvislosti s očkováním třeba nejvíce pracovat, souhlasí i Iva Holmerová. Zcela zásadní je přitom podle ní role médií a práce se seniorskými organizacemi, které by měly aktivně participovat na primární prevenci. „Ve veřejném zdravotnictví potřebujeme srozumitelnou komunikaci vůči starším lidem. Důležité je i vydávání odborných zdůvodnění, které je ale potřeba překládat do srozumitelného jazyka,“ řekla v diskusi Holmerová.
„I s spolupráci s Radou seniorů a využití jejich časopisu se snažíme za Státní zdravotní ústav předávat seniorské populaci informace všemi možnými formami. Organizují se různá setkání a konference s předními experty,“ popsala Barbora Macková, že aktivity, jejichž cílem je předat seniorům informace o očkování srozumitelnou formou, již probíhají.
Mohlo by vás zajímat
V souvislosti s nízkou proočkovaností seniorů upozornila Šárka Jelínková na to, že bariérou je i negativní postoj části lékařů a dalšího personálu zdravotnických i sociálních zařízení. „Covid tenhle problém obnažil v celé jeho ‚kráse‘,“ upozornila. To potvrdila i ředitelka SZÚ. „V rámci diskuse, kterou vedeme ohledně snah o zvýšení proočkovanosti v České republice, bývají nejbouřlivější a ve své podstatě nejkontroverznější debaty právě mezi zdravotníky,“ uzavřela Macková.
V dalších připravovaných článcích reflektujících panelové diskuse sympozia Zdravé stárnutí se zaměříme na názory účastníků na očkování, onkologickou prevenci, socioekonomické aspekty stárnutí a další oblasti.
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu sympozia patří společnostem GSK, Bristol Myers Squib, AKESO holding, Tiscali Media a Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra ČR.
