Referenční síť i indikátory kvality. Ministerstvo vydalo akční plán k domácí péči na dalších pět let

S tím, jak se snažíme přesouvat maximum péče z nemocnic do ambulancí a terénu, narůstá význam domácí péče. K tomu, aby ale naplnila všechna očekávání, je potřeba, abychom uměli měřit kvalitu služeb, nastavit adekvátně úhrady a pochopitelně posouvat kompetence sester tak, aby péči zvládaly zajišťovat v co největší šíři, ale také kvalitně. Tomu všemu se věnuje akční plán ne koncepci domácí péče na roky 2025 až 2030, který nyní vyšel ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR. Plán počítá s tím, že by na jeho realizaci šlo celkem 167 milionů korun.

Akční plán na léta 2025 až 2030 je druhým implementačním dokumentem Koncepce domácí péče, který navazuje na akční plán pro roky 2021 až 2024. Má tři strategické cíle – posílení role sester v domácí péči, financování domácí péče a hodnocení její kvality.

Dokument připomíná, že v rámci prvního akčního plánu se podařilo posílit kompetence sester, kdy byla od ledna 2022 zavedena možnost preskripce vybraných zdravotnických prostředků v ošetřovatelské péči a v rámci novely vyhlášky o činnostech zdravotnických pracovníků se posílila samostatnost sester v domácí péči.

Spolu s prvním strategickým cílem jsou vytyčeny tři cíle specifické, a to v podobě změny dosavadního systému schvalování hrazené péče, změny profesního celoživotního vzdělávání a do třetice implementace posílení role sester.

„V rámci prvního specifického cíle Změna dosavadního systému schvalování hrazené péče se podařilo analyzovat současný systém hrazení segmentu domácí péče. Původní záměr stanovení kategorizace do navrhovaného systému úhrad DRG však naplněn nebyl, a to hlavně z toho důvodu, že se pro domácí péči ukázal jako příliš komplikovaný. Na základě provedeného zkoumání nebude casemix model pro domácí péči záložen primárně na diagnózách, ale zahrne do klasifikace i jiné významné faktory případů domácí péče,“ uvádí dokument.

Mohlo by vás zajímat

Trumpův nástup zvyšuje zájem Američanek o antikoncepci. Obávají se omezování svých práv

Návrh podkladů pro změnu úhradového modelu by měl být navržen a pilotně ověřen v rámci projektu Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCO NZO), který již byl zahájen letos 1. dubna. Cílem je vedle zavádění nových metod a technologií v domácí péči také definování obsahu péče, ošetřovatelských problémů a vytvoření postupů pro jednotlivou kategorizaci pacienta, které pak budou podkladem pro klasifikaci případů, nacenění nákladovosti péče i tvorbu úhradových modelů.

Podle dokumentu se ale v rámci prvního akčního plánu nepodařilo zcela naplnit cíl v podobě změny profesního celoživotního vzdělávání. „Konkrétně bude pokračováno tvorbou vzdělávacích programů modifikovaných pro péči ve vlastním sociálním prostředí a navazovat bude též tvorba zcela nových vzdělávacích programů,“ upřesňuje plán.

Součástí plnění tohoto strategického cíle by mělo docházet k zavádění case managementu, zapojení asistivních technologií, tedy telemonitoringu a telenursingu, a také vytvoření metodik využití těchto technologií pro sestru domácí péče, pacienty i neformální pečující. Pilotně by se měla ověřit možnost indikace a preskripce vybraných léků všeobecnou sestrou a vzniknout mají kurzy pro sestry v domácí péči a také pro neformální pečující.

Nejednotná data

V rámci druhého strategického cíle zaměřeného na financování péče již byla zmapována a vyhodnocena stávající síť poskytovatelů domácí péče, a je třeba navrhnout její optimalizaci s ohledem na demografický vývoj a potřeby pacientů ve vlastním sociálním prostředí.

„Přestože pracovní skupinou k plnění tohoto strategického cíle byla zpracována analýza stávající sítě poskytovatelů domácí péče, ukázal se značný nesoulad mezi daty z ÚZIS a daty zdravotních pojišťoven. Tento nesoulad je třeba zohlednit v rámci další práce pracovní skupiny a vyžádat si od ÚZIS aktualizovaná data o počtu poskytovatelů domácí péče. Tato aktivita bude pokračovat především v návaznosti na projekt NCO NZO a ÚZIS s dotačním titulem Švýcarský příspěvek (Swiss-contribution II), v rámci kterého bude vytvářena referenční síť a data by tak měla být významně zpřesněna. Dále byly rozpracovány podklady pro budování klasifikačního a nomenklaturního systému umožňujícího standardizaci a optimalizaci systému úhrad ošetřovatelských výkonů domácí péče včetně metodického zázemí,“ objasňuje dokument, podle kterého je specifickým cílem návrh nového nákladového modelu.

V nadcházejících pěti letech by tak mělo dojít k tvorbě referenční sítě, návrhu financování na základě nového nákladového modelu a také propojení financování domácí péče s efektivitou tak, aby byl kladen důraz na vyléčení pacienta a předcházení dalším komplikacím.

Domácí péči čeká hlášení nežádoucích událostí

Také třetí strategický cíl v podobě hodnocení kvality domácí péče byl v předchozím období naplněn pouze částečně. Zde jsou vytyčeny tři specifické cíle, a to implementace Systému hlášení nežádoucích událostí, implementace klasifikačního systému na principu jednoduchého škálování ošetřovatelských problémů a tvorba doporučených postupů a národních standardizovaných operativních protokolů v domácí péči.

„V rámci dalšího období bude nezbytné pokračovat především v revizi indikátorů kvality a vytvoření sady indikátorů vhodných pro domácí péči. Ty budou dobře měřitelné, hodnotitelné a přehledné i pro zdravotní pojišťovny. Pro finanční hodnocení je důležité i nastavení finančního ohodnocení stejného výkonu u různých kategorií pacientů. V tomto směru byla v prvním akčním plánu navržena kategorizace pacientů v domácí péči a dále je potřeba tento návrh schválit a zapracovat do systému financování. Tato aktivita bude dokončena v rámci projektu NCO NZO Domácí péče. Dalším kritériem, na základě kterého by bylo možné hodnotit kvalitu poskytované péče, je míra souladu s vydaným Národním ošetřovatelským postupem,“ vysvětluje akční plán.

Plnění cíle by tak mělo zahrnovat zapojení do systému hlášení nežádoucích událostí v domácí péči, implementaci kategorizace pacientů v domácí péči do financování, revizi a tvorbu sady indikátorů kvality a také práci na národních standardizovaných operativních protokolech.

Náklady na plnění akčního plánu během pěti let jsou naplánovány na 167,3 milionu korun, přičemž hlavním zdrojem by měl být operační program OPZ+, v jehož rámci je NCO NZO realizátorem projektu Zvyšování kvality a dostupnosti domácí péče prostřednictvím zavádění nových metod a technologií, a dále dotační titul Švýcarského příspěvku 2019-2029 (Swiss contribution II).

„Významná část prostředků je určena na tvorbu referenční sítě a návrhu nového nákladového modelu (cca 110 mil. Kč, téměř 65,75 % celkového rozpočtu). Část prostředků na opatření Akčního plánu (cca 40,082 mil. Kč, téměř 24 % celkového rozpočtu) je určena pro pokrytí nákladů spojených s plněním úkolů v rámci pracovních skupin a recenzentů jednotlivých opatření,“ doplňuje dokument.