Antimikrobiální rezistence zabije ročně více lidí než HIV a malárie dohromady. WHO bije na poplach

Na včerejší schůzi Výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) zazněla varovná slova o jednom z největších zdravotních a ekonomických rizik současnosti – antimikrobiální rezistenci (AMR). Hostem výboru byla Yukiko Nakataniová, zástupkyně ředitele Světové zdravotnické organizace (WHO), která europoslancům přiblížila dopady tohoto fenoménu na globální zdraví, ekonomiku a společnost.

Schopnost mikroorganismů odolávat účinkům léků, které byly původně účinné pro léčbu jimi způsobovaných infekcí, je ve zdravotní péči stále více alarmujícím jevem. „Tento problém se vyskytuje na celém světě a zásadně ohrožuje nejen globální zdraví, ale i hospodářský a sociální rozvoj,“ uvedla Nakataniová. Podle statistiky WHO si rezistentní bakterie každý rok vyžádají více než milion lidských životů, což je více než virus HIV a malárie dohromady.

AMR je o to naléhavějším problémem, protože nepřímo zvyšuje náklady na zdravotní péči a snižuje produktivitu. „Socioekonomické dopady jsou obrovské. Například jen výdaje za zdravotnictví dosahují každoročně 412 miliard amerických dolarů (téměř 10 bilionů korun, pozn. red.) navíc. Ztráty v produktivitě pak představují dalších 443 miliard dolarů,“ prezentovala astronomické částky Nakataniová. Podle jejích slov by AMR mohla do roku 2030 způsobit snížení globálního HDP až o 3,4 bilionů dolarů, což by převýšilo dopady finanční krize z roku 2008.

Omezení antibiotik v chovech je zásadní

Zástupkyně ředitele WHO zdůraznila, že boj proti AMR vyžaduje koordinované globální úsilí a ambiciózní cíle. „Valné shromáždění OSN uspořádalo zasedání na vysoké úrovni k antimikrobiální rezistenci, jehož výsledkem byla politická deklarace členských států. Cílem je do roku 2030 snížit počet úmrtí spojených s bakteriální rezistencí o 10 procent (více jsme psali zde), posílit přístup Jedno zdraví (One Health) a sladit jej s národními akčními plány všech zemí,“ uvedla.

Jedním z klíčových bodů je také financování opatření proti AMR. WHO plánuje mobilizaci ve výši 100 milionů amerických dolarů na podporu zemí, které již vypracovaly národní akční plány, a vytvoření nezávislého panelu pro sběr důkazů o účinnosti opatření. Do roku 2026 by pak měl být aktualizován globální akční plán k AMR.

Podle Nakataniové je důležité nejen zavádět integrovaný systém dohledu nad AMR a používáním antimikrobiálních látek, ale také posilovat právní rámce jednotlivých zemí. „Silný legislativní základ je klíčový pro efektivní reakci na tento problém. Například řádné využívání léčiv ve veterinární medicíně nebo omezení používání antibiotik pro podporu růstu hospodářských zvířat jsou zásadními kroky,“ zdůraznila.

Mohlo by vás zajímat

Zástupci odborných lékařských společností v Německu apelují na politiky, aby schválili zdravotnické reformy do předčasných voleb

Blíží se katastrofa?

Světová zdravotnická organizace již dosáhla některých úspěchů. „K dnešnímu dni má 170 zemí vypracované národní akční plány k AMR v rámci přístupu Jedno zdraví. Téměř sto zemí také předkládá data o spotřebě antibiotik a rezistenci bakterií do celosvětového systému dohledu WHO,“ uvedla Nakataniová. Dalším krokem je zvyšování povědomí o antimikrobiální rezistenci prostřednictvím spolupráce s přeživšími pacienty a globálními osvětovými kampaněmi.

Na závěr svého vystoupení Nakataniová vyzvala europoslance k aktivní podpoře boje proti AMR. „Potřebujeme investice do výzkumu a vývoje, udržitelné financování a právní a regulační opatření nejen v Evropě, ale i mimo ni. Je zásadní, aby AMR zůstala jedním z nejvýznamnějších témat na globální úrovni,“ apelovala.

Antimikrobiální rezistence představuje tiché, ale mimořádně destruktivní riziko pro zdraví a ekonomiku na celém světě. Jak schůze Výboru ENVI ukázala, boj s tímto problémem si vyžaduje nejen politickou vůli, ale i masivní investice, spolupráci napříč sektory a osvětu. V opačném případě se nejen odborníci obávají, že by antimikrobiální rezistence mohla v budoucnu mít katastrofální dopady nejen na lidské životy, ale i na fungování celé společnosti. WHO například nedávno ve své zprávě doporučila snížit používání antibiotik navýšením investic do očkování. V dokumentu píše, že vakcíny proti 24 patogenům by mohly celosvětově snížit počet spotřebovaných antibiotik o 22 procent nebo o 2,5 miliardy denních dávek (více zde).