Systém německého zákonného pojištění hospodařil za prvních devět měsíců letošního roku se schodkem kolem 3,7 miliardy eur. Zároveň došlo k poklesu rezerv zdravotních pojišťoven pod minimální zákonem stanovenou hranici. Za neutěšený finanční stav německého zdravotnického systému může především nárůst výdajů nemocnic nebo fakticky nulová modernizace systému za posledních deset let. „Nepodařilo se přizpůsobit náš zdravotnický systém budoucnosti,” uvedl pro odborný deník Deutsches Ärzteblatt spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach.
Schodek německého systému zákonného zdravotního pojištění ke konci září letošního roku činil 3,7 miliardy eur, což je v přepočtu necelých 93 miliard korun. Vyplývá to z údajů Spolkového ministerstva zdravotnictví, které byly zveřejněny začátkem tohoto týdne.
Deficitní hospodaření systému mělo za následek pokles finančních rezerv zdravotních pojišťoven pod zákonem stanovené minimum. To činí dvě desetiny měsíčních výdajů. Rezervy klesly na 0,17 měsíčních výdajů, v absolutní vyjádření se pak jedná o částku 4,7 miliardy eur (v přepočtu asi 118 miliard korun).
Drahé a neefektivní nemocnice
„V posledních deseti letech se nepodařilo modernizovat neefektivní struktury německého zdravotnického systému, ani je přizpůsobit budoucnosti,” uvedl podle odborného deníku Deutsches Ärzteblatt spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD).
Podle něj je deficitní hospodaření německého zdravotnického systému také důsledkem vysokých nárůstů výdajů v nemocničním sektoru, který na absenci modernizace tímto způsobem doplácí. Výdaje nemocnic přitom tvoří asi třetinu z celkových výdajů v rámci systému zákonného zdravotního pojištění.
„Náš systém stojí spoustu peněz také to, že se nám nedaří dostatečně motivovat pojištěnce k prevenci. Pokud by lidé více dbali na prevenci, přispělo by to k finanční stabilizaci zdravotnického systému,” dodal dosluhující šéf německého zdravotnického resortu. Podle něho však byly spuštěny „zásadní strukturální reformy”, které pomohou systém ozdravit. „Jde zejména o digitalizaci, reformu nemocniční sítě nebo opatření v péči o zdraví kardiovaskulárního systému,” řekl dále Karl Lauterbach.
Mohlo by vás zajímat
Dodatečná sazba nestačila
Za alarmující lze považovat skutečnost, že průměrná sazba dodatečného příspěvku na zákonné zdravotní pojištění musela být v průběhu letošního roku zvýšena, přesto ale opatření k lepšímu výsledku hospodaření celého systému nepřispělo. Na začátku roku činila sazba dodatečného příspěvku 1,7 procenta, nyní se však pohybuje na 1,83 procenta, uvedl deník Deutsches Ärzteblatt s odkazem na ministerská data.
Celkové výdaje pojišťoven na zdravotní péči v rámci systému zákonného zdravotního pojištění se za prvních devět měsíců letošního roku zvýšily meziročně o 7,8 procenta, což bylo výrazně více než v předchozích letech. Přitom administrativní náklady pojišťoven stouply pouze o jedno procento. V absolutních číslech pak byly výdaje pojišťoven v prvních třech kvartálech letošního o 16,7 miliardy eur (asi 419 miliard korun) vyšší než ve stejném období loňského roku.
Náklady na nemocniční péči vzrostly o 7,8 procenta, z čehož jen na zdravotnický a ošetřovatelský personál byly náklady vyšší o necelých 13 procent. Výdaje na léky hrazené systémem zákonného zdravotního pojištění byly vyšší o necelou desetinu, výdaje na ambulantní léčbu o 6,4 procenta.
Finanční tlak na zdravotnictví jen poroste
Na problémy s finanční nestabilitou zdravotnického systému v Německu nedávno upozornila také poradenská společnost Deloitte. Ta zdůraznila, že „finance zákonného zdravotního pojištění musí být udržitelné nejen v krátkodobém, ale i střednědobém a dlouhodobém horizontu”.
Společnost Deloitte varovala, že německý zdravotnický systém bude čelit stále větším výzvám v souvislosti s demografickým stárnutím, ale i v souvislosti s dynamickým technologickým pokrokem v medicíně.
V obou případech si zdravotnictví bude vyžadovat dodatečné zdroje. Demografické stárnutí totiž bude zvyšovat finanční tlak kvůli rostoucí poptávce po zdravotní péči, ale také kvůli nutnosti nahrazovat chybějící zdravotnický a ošetřovatelský personál, který rovněž stárne, modernějšími přístroji. To nejspíše bez dodatečného zvyšování sazeb pojistného nepůjde, odhadli experti Deloitte.
