Polsko, Německo, Španělsko, Velká Británie a nově také Finsko, ve všech těchto evropských zemích byly během letošního roku zachyceny polioviry. Přítomnost viru byla potvrzena v odpadních vodách. Uvedlo to Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), které zdůrazňuje význam systematického sledování výskytu viru a také zajištění dostatečně vysoké proočkovanosti. Podle informací úřadu mezi lety 2012 až 2021 nedostalo očkování proti poliomyelitidě 2,4 milionu dětí. Proti poliomyelitidě přitom neexistuje účinná léčba.

Ačkoliv je Evropa od roku 2002 kontinentem prostým dětské přenosné obrny, neznamená to, že by se onemocnění nemohlo znovu objevit. Nedávný výskyt zmutovaného polioviru v odpadních vodách ve Varšavě zalarmoval místní úřady působící v oblasti ochrany veřejného zdraví: „Apelujeme na zdravotníky, rodiče a opatrovníky dětí, které nebyly očkovány nebo nemají dokončené očkování proti poliomyelitidě, aby absolvovaly chybějící očkování. Vakcinace je bezplatná pro všechny mladší 19 let. Očkování je prováděno inaktivovanou vakcínou a je účinné a bezpečné,“ uvedl na tiskové konferenci Paweł Grzesiowski, hlavní polský hygienik.

Detekován byl poliovirus typu 2, divoký kmen viru, který je schopen způsobit onemocnění. To znamená, že lidé, kteří nebyli proti poliomyelitidě očkováni, jsou podle hlavního hygienika Polska v nebezpečí možné nákazy. Proto pokračuje sledování možného výskytu viru v odpadních vodách, byly posíleny dodávky očkovacích látek a byla spuštěna informační kampaň zdůrazňující benefity očkování, do které se zapojily také školy. Podle informací hygieny proočkovanost tříletých dětí v Polsku dosahuje 86%, ačkoliv cílem je minimální proočkovanost nad úrovní 95%.

Naposledy byla přítomnost divokého kmenu polioviru v zemi potvrzena v první polovině 80. let 20. století. Výjimečně byly v odpadních vodách zachyceny oslabené polioviry odvozené od kmene používané v rámci živé orální vakcíny.

„Tento virus prošel mnoha mutacemi, tedy byl přenášen z člověka na člověka. Nejedná se o oslabený kmen používaný ve vakcínách, ale jde o kmen schopný způsobit poliemyelitidu, tedy dětskou přenosnou obrnu,“ upřesnila lékařka Magdalena Wieczorek, která působí v polském Národním ústavu zdraví. Automaticky to neznamená, že by se lidé v Polsku měli obávat šíření onemocnění, ale je to dobrý důvod zkontrolovat si, zda jsou oni sami i jejich děti proti infekci chráněni očkováním.

Mohlo by vás zajímat

V Polsku a ani na území jiných členských států Evropské unie/Evropského hospodářského prostoru v současnosti nebyl potvrzen případ onemocnění. Úřady však zůstávají v pohotovosti. Proti poliomyelitidě neexistuje účinná léčba. Jedná se o extrémně nakažlivé onemocnění napadající nervový systém, které zhruba u 1 z 200 nemocných vede k nevratné paralýze. Zhruba 5 až 15% nemocných s akutní formou infekce pak umírá.

2,4 milionu dětí v Evropě není proti poliomyelitidě chráněno očkováním

Polsko není evropskou jedinou zemí, kde byly v posledních měsících v rámci monitoringu odpadních vod zachyceny polioviry. Od září do poloviny prosince byl výskyt poliovirů potvrzen také v Německu, Španělsku a Finsku. I proto Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) apeluje na to, aby národní úřady činné v oblasti ochrany veřejného zdraví nadále pokračovaly v monitoringu odpadních vod, pečlivém systému sledování možného výskytu infekce a zejména posílily očkování v komunitách, kde je proočkovanost nižší.

„Evropa je polio-free od roku 2002 a musí taková zůstat. Jediným způsobem, jak toho dosáhnout, je neúnavně pokračovat v očkovacích programech s cílem dosáhnout vysoké proočkovanosti, a to jak v rámci rutinního očkování dětí, tak prostřednictvím očkovacích programů pro cestovatele nebo pro osoby, které vstupují na území EU z vysoce nebezpečných oblastí a nemusí být plně očkovány,“ zdůraznila v prohlášení pro média Sabrina Bacci, ředitelka sekce pro onemocnění preventabilní očkováním a imunizaci ECDC.

Podle doporučení ECDC by se jednotlivé státy Evropské unie/Evropského hospodářského prostoru měly zaměřit nejen vysokou proočkovanost populace jako celku, ale také na vyhledávání komunit s nižší proočkovaností a očkovací programy, které cílí přesně na ně.

„ECDC v minulosti odhadlo, že mezi lety 2012 až 2021 nebylo proti poliomyelitidě včas očkováno až 2,4 milionu dětí. Tato čísla samozřejmě musí být vnímána opatrně, ale jde o to, že potřebujeme vyvinout další úsilí k tomu, aby občané EU měli zajištěnu včasnou a potřebnou ochranu proti tomuto onemocnění,“ dodala expertka, podle které je nezbytnou součástí očkovacích programů také komunikace s veřejností. „Potřebujeme cílenou, efektivní komunikaci a také komunikaci o rizicích nemoci spolu s intervencemi pro zajištění očkovacích programů. Prvořadí jsou v tomto ohledu zdravotníci,“ shrnula.

Virus v odpadních vodách je jako kanárek v uhelném dole

I když od roku 1988, kdy byl vyhlášen celosvětový program s cílem eradikovat poliomyelitidu, klesl podle Global Polio Eradication Initiative počet případů onemocnění o 99,9%, samotný cíl se vzdaluje. Detekování poliovirů v evropských městech lze podle profesorky populačních studií a globálního zdraví Mariachiary Di Cesare, která působí na britské University of Essex, vnímat jako budíček pro veřejné zdraví v Evropě. Protože jakékoliv mezery v proočkovanosti by mohly vést k opětovnému propuknutí onemocnění na kontinentu.

„V tomto smyslu může pouhá detekce polioviru v odpadních vodách sloužit jako kanárek v uhelném dole. Varuje úředníky, kteří působí v oblasti ochrany veřejného zdraví, aby sledovali proočkovanost a přijali potřebná opatření jako posílení očkovacích kampaní, zlepšení dostupnosti zdravotní péče a posílení dohledu nad výskytem infekčních onemocnění, aby bylo možné zabránit opětovnému propuknutí,“ vysvětlila expertka.  

Autorka je externí spolupracovnicí redakce. Je zaměstnána na Ministerstvu zdravotnictví v odboru ochrany veřejného zdraví.