V září vyšel ve Zdravotnickém deníku rozhovor s předsedkyní Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilonou Hülleovou, ve kterém se v rámci tématu personální krize v primární péči vyjadřuje k ambulancím primární péče, které jsou vedeny při některých dětských lůžkových odděleních v ČR. Česká pediatrická společnost považuje některé její výroky za zavádějící, což nás přimělo na její vyjádření reagovat.
Paní doktorka Hülleová ve zmíněném rozhovoru konkrétně uvádí, že „zřizování ordinací praktických lékařů pro děti a dorost (PLDD) v areálu nemocnic je slepá cesta, která selhává a nepřináší očekávané výsledky. Přes masivní podporu nemocnic mají ordinace zřízené v nich velmi nízké počty registrovaných pojištěnců, jde o nefunkční řešení s mizivým vlivem na zajištění dostupnosti péče PLDD pro děti. Tyto ordinace jsou ve většině případů velmi neefektivní, na jeden úvazek atestovaného lékaře je registrováno často jen 100 až 200 pojištěnců, neregistrují další nové pojištěnce do péče. Průměrný počet registrovaných pacientů u samostatně stojících ordinací PLDD je oproti tomu téměř 1100 registrovaných pacientů.“.
Vzhledem k tomu, že uvedené vyjádření obsahuje řadu nepravd, rozhodl se výbor České pediatrické společnosti (ČPS) na tato tvrzení reagovat. V první řadě paní doktorka uvádí nesprávné počty registrovaných pojištěnců. Na základě průzkumu mezi primáři dětských oddělení, který si nechala ČPS zpracovat, je zřejmé, že průměrně je v těchto ambulancích registrováno přibližně 700 dětí, což je počet, který odpovídá řadě běžných praxí PLDD. Největší ambulance mají registrováno i přes 1100 pojištěnců, což odpovídá plnohodnotné praxi PLDD.
Péče o téměř 30 tisíc dětí
Další nepravdou je tvrzení, že tyto ambulance neregistrují další nové pojištěnce do péče. Z našeho výzkumu vyplývá, že počty nových pojištěnců se neomezují a naopak postupně se počet ambulancí zvyšuje (v roce 2022 jich bylo 17, dnes jich je již 39 a další se budou otevírat). V řadě regionů je tak převzetí péče o tyto děti jediným řešením v situaci, kdy praktický lékař pro děti a dorost svou činnost ukončuje. Alespoň jednu ambulanci PLDD provozuje v České republice již třetina dětských oddělení. Celkem je tak v ČR postaráno navíc o téměř 30 tisíc dětí, což je nezanedbatelné číslo. Lze říci, že každé šesté dítě, které svého pediatra nemohlo nalézt mezi běžnými PLDD, jej našlo v ambulanci při dětském oddělení nemocnice.
Tuto činnost navíc zajišťují dětská oddělení i přesto, že personální kapacity jsou leckde omezené, navíc je množství přesčasových hodin omezeno nutností dodržovat zákoník práce. Přesto tato oddělení často zajišťují kromě lůžkového provozu navíc i ordinaci PLDD a dětskou pohotovost – a to vše za situace jen velmi omezeného nárůstu finančních prostředků v úhradové vyhlášce pro rok 2025.
Vedení ambulance PLDD při dětském oddělení má navíc i nezanedbatelný vzdělávací aspekt. Většina školících míst v pediatrii je zejména při lůžkových odděleních, kde školenec také získá nejširší rozhled v celém oboru pediatrie. Aby mohl naplnit vzdělávací program, je ideální, když může získat na stejném pracovišti zkušenosti jak od lůžka, tak z primární péče. A to by ambulance při dětských oddělení měly do budoucna nabídnout. Proto je třeba přidělovat školicí místa zejména do nemocnic, kde se lékaři řádně připraví k atestaci a poté mohou směřovat do primární péče, do nemocnic či do odborných ambulancí.
Mohlo by vás zajímat
ČPS nepovažuje za vhodné, aby se představitelé organizací PLDD vyjadřovali takto zavádějícím způsobem k problematice, o které nic nevědí a nemají pro svá tvrzení k dispozici přesvědčivá data. ČPS zastupuje zájmy téměř 1800 členů – pediatrů v ČR, a to jak z řad PLDD, tak z řad nemocničních lékařů i ambulantních specialistů. Pro všechny tyto segmenty pediatrie se snaží dělat maximum a ve svých vyjádřeních vychází z jednoznačných dat dostupných pro danou problematiku.
Prof. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D. je předsedou České pediatrické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně.