Je velmi pozitivní, že v odborných kruzích tuzemského zdravotnictví roste důraz na potřebu zvyšování efektivity, ne na pouhé navyšování objemu prostředků. Pro zefektivnění systému se ale v příštích letech potřebujeme pustit i do reforem – a věřím, že se do diskusích o nich s blížícími se parlamentními volbami více zapojí i politici. V bilanční anketě Zdravotnického deníku to říká Jakub Hlávka, vedoucí Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Masarykovy univerzity v Brně.
Co nejlepšího a nejhoršího se podle vás stalo ve zdravotnictví v letošním roce?
Ačkoliv se české zdravotnictví dostává pod rostoucí ekonomický tlak, který se projevuje na některých segmentech péče velmi akutně, pozoruji, že v odborných kruzích roste důraz na potřebu zvyšování efektivity, ne na pouhé navyšování objemu prostředků, které do zdravotnictví tečou. To je skvělé, neboť to v budoucnu bude jediná cesta, jak zachovat dostupnost péče v míře, na kterou jsme zvyklí, a pokud budu optimistou, postupně i zvyšovat kvalitu péče, v níž by Česko mohlo v horizontu dalších deseti až patnácti let patřit mezi nejlepší země na světě.
Co očekáváte od příštího roku?
Očekávám aktivní diskuzi o potřebě reforem, které je možné udělat v dalších několika letech, abychom zvýšili efektivitu zdravotní péče v České republice – a to včetně důrazu politických stran na toto téma v kampaních před parlamentními volbami. To bude vyžadovat odstranění mnoha střetů zájmů, zvýšení důrazu na rozhodování založené na datech, spolupráci napříč odbornostmi, například mezi společenskovědními a klinickými experty, a ochotu k sebereflexi a spolupráci na tak zásadních změnách, které budou potřeba v dalším volebním období.
Mohlo by vás zajímat
Jaké změny, které lze uskutečnit příští rok, by podle vás prospěly českému zdravotnictví?
Prospělo by začít využívat data pro rozhodování o zdravotní politice, například v rámci dohodovacího řízení, vyhodnocovat kvalitu a dostupnost na základě robustních indikátorů a investovat do oblastí, kde jsou největší nedostatky. Také by prospělo restrukturalizovat péči tak, aby odpovídala potřebám stárnoucí populace, například v oblasti primární prevence, geriatrie a péče o chronicky nemocné. Pomohlo by také posílení meziresortní spolupráce v oblastech ochrany veřejného zdraví a prevence – například s ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem školství v podpoře vědy v těchto oblastech. Spolu s tím je nutné potřebu změn srozumitelně komunikovat k laické i odborné veřejnosti.
Jaké jsou v novém roce vaše profesní plány?
Na Masarykově univerzitě budeme v rekordním počtu realizovat vědecké projekty – včetně několika velkých konsorciálních projektů s mnoha partnery z Česka i ze zahraničí. Tyto projekty se budou týkat mimo jiné paliativní péče, Alzheimerovy choroby či stárnutí populace. V Iniciativě pro efektivní zdravotnictví budeme publikovat výstupy důležité pro lepší rozhodování o změnách, které povedou k vyšší efektivitě systému a k podpoře mladé generace, která chce zdravotnictví dále zlepšovat. Kromě toho se moc těším, že na Masarykově univerzitě spustíme nový inženýrský studijní program v oboru aplikované zdravotní ekonomie, který bude vychovávat lídry pro zdravotnictví na skutečně světové úrovni.
