Povinné převody účtů zdravotních pojišťoven do ČNB jsou nepřípustným zásahem do svébytnosti zdravotních pojišťoven. Včera se na tom při projednávání novely zákona o rozpočtových pravidlech shodla většina poslanců zdravotnického výboru. V posledním roce jde už o druhý pokus, kdy se ministerstvo financí snaží získat přímý vliv ve zdravotnictví. Ani první pokus v podobě pozměňovacích návrhů k transparenční novele (více jsme psali např. zde) poslanci výboru nepodpořili.
Novela zákona o rozpočtových pravidlech přichází s tím, aby VZP, zaměstnanecké pojišťovny, Správa železniční dopravní cesty a státní příspěvkové organizace (tedy mj. i fakultní nemocnice) podřídily svoje účty státní pokladně.
„Zahrnutím dalších vybraných účtů pod pojem peněžní prostředky státní pokladny včetně povinnosti vést vybrané účty u České národní banky bude dosaženo zpomalení růstu státního dluhu a kontroly nad hospodařením vybraných subjektů. Cílem novely je generování rozpočtových úspor prostřednictvím snížení úrokových nákladů na financování státního dluhu, další zefektivnění emisní činnosti státu na finančním trhu a snížení nejistot v oblasti financování státního dluhu,“ píše se v důvodové zprávě k návrhu. V současnosti už je připraven pilotní projekt, při němž má VZP testovat služby ČNB.
Největší problém: možnost zasahovat do termínů plateb
S touto změnou ovšem souvisejí také nové pravomoci ministerstva financí. „V návaznosti na rozšíření účtů podřízených státní pokladně a zvýšení stavu peněžních prostředků státní pokladny je nezbytné zajistit hladký průběh procesu řízení likvidity státní pokladny, k čemuž je nezbytná plná informovanost ministerstva financí o stavu a pohybech na účtech podřízených souhrnným účtům státní pokladny a získávání těchto dat přímo od České národní banky, která není v současnosti k jejich poskytování ministerstvu oprávněna. Efektivnější plánování peněžních toků státní pokladny se také neobejde bez rozšíření oprávnění ve smyslu stanovování termínů a rozsahu platebního režimu a povolování jeho výjimek, které se dosud vztahovalo pouze na výdaje státního rozpočtu, na všechny účty podřízené souhrnným účtům státní pokladny,“ stojí dále v důvodové zprávě.
Právě s touto částí mají poslanci největší problém. V novele jde konkrétně o bod 19 (§ 34, odstavec 6), který říká, že ministerstvo financí „je oprávněno stanovovat majitelům účtů podle § 3 písm. h) termíny a rozsah režimu realizace plateb a povolovat jeho výjimky pro provádění platebních operací na účtech“. „Tam jde skutečně jen o to, aby stát centrální likviditu z veřejných prostředků mohl řídit,“ dušuje se náměstek ministra financí Jan Gregor.
Argumenty ministerstva financí ale poslanci neberou. „Ze znění paragrafu si dovedu představit, že v případě potřeby nařídí ministerstvo financí posunutí plateb. I kdybych připustil, že účty u ČNB být mohou, tento text takto formulovaný je pro mě nepřijatelný, protože tam je jednoznačné riziko,“ podtrhuje Jiří Skalický (TOP 09). Poslanci proto schválili pozměňovací návrh, v němž se tento kontroverzní bod vypouští.
Babišovo ministerstvo plní program KSČM
Celkově by úprava zrušila dosavadní uspořádání, kdy je systém veřejného zdravotního pojištění oddělený od státního rozpočtu. Poslanci přitom mají připomínky jak k této systémové změně, tak k dílčím řešením. „Stát nemá deklarováno, že by byly zdravotní pojišťovny státním podnikem, a proto by neměl diktovat, kde mají mít účty a co se s penězi na účtech má dělat. Jde o další krok postupně likvidovat zdravotního pojištění v ČR. Možná že vzhledem k tomu, jakou stranu tu zastupuji, bych mohla být ráda, protože to vlastně pomáhá naplňovat program KSČM vytvořit jednu zdravotní pojišťovnu nebo fond. Měla bych tedy poděkovat ministerstvu financí, že uskutečňuje volební program KSČM. Mě se tento postup ale nelíbí. Narušuje se tu pravomoc ministerstva zdravotnictví, a není to poprvé,“ zlobí se poslankyně Soňa Marková (KSČM).
Připomínky k návrhu jdou napříč politickým spektrem i opozicí a koalicí. „Máme tu pokus o znárodnění veřejného zdravotního pojištění. Záměr, že důvodem je jen cashflow, je nevěrohodný. Ministerstvo financí bude mít možnost přebytky na zdravotních pojišťovnách vzít pro své účely a bude moci v rámci ústavy zmrazit výdaje zdravotních pojišťoven v případě, že bude systém v minusu. To vůbec při přípravách nebylo řečeno a diskutováno,“ konstatuje Leoš Heger (TOP 09). „Ze zdravotního pojištění se pak zcela legálně stává další daň. To by ovšem ministerstvo financí mělo převzít i výběr pojistného, vymáhání pohledávek i zodpovědnost za platby zdravotnickým zařízením. Je otázka, proč rovnou nevytvoříme superministerstvo, které by řídilo zdravotnictví i to další,“ podotýká Jiří Koskuba (ČSSD).
„Považuji za neakceptovatelné, že takováto varianta návrhu zákona přichází, aniž by se o tom diskutovalo na úrovni politických reprezentací. Jde o zásadní změnu související se změnou filozofie poskytování zdravotní péče. Ministerstvo financí deklaruje, že celou řadu technických detailů je ochotno změnit. To dokazuje, že návrh je promyšlený a zásadní,“ míní Bohuslav Svoboda (ODS).
Žádné zestátňování. Jen kontrola v rukou jedné osoby
Novelu vedle ministerstva financí na zdravotnickém výboru jako jediný nahlas obhajoval šéf výboru Rostislav Vyzula. „Jsou to prostředky nás všech a měly by být kontrolovány z jednoho místa. I v rodině je lepší, když peníze kontroluje jedna osoba. Nemyslím si, že tady dochází k nějakému zestátňování,“ domnívá se Vyzula. „Já si nedovedu představit, že doma přebírám nějakou část financí do své výhradní správy a nikdo k tomu nebude moci zaujmout stanovisko,“ reaguje na příměr s rodinou Bohuslav Svoboda.
Pojišťovny dnes peníze, které získávají z úroků, dávají na fond prevence. Tyto prostředky ve výši celkem 40 milionů by sice měly být kompenzovány, o to se ovšem sníží prostředky na úhradu zdravotních služeb. „Jde o snahu odejmout pojišťovnám možnost efektivně prostředky spravovat. Likvidují se tak možnosti, jak ovlivňovat chování pojištěnců v rámci prevence,“ konstatuje Marková.
Česká národní banka navíc nenabízí pokrytí bankovních služeb (pokrytí pobočkami a platebními terminály či možnost používání kontokorentního úvěru), které dosud byly zvyklé pojišťovny či fakultní nemocnice využívat. V této oblasti proto ČNB plánuje navázat spolupráci s třetí stranou. K problémům a změnám by pak mohlo dojít také v souvislosti s elektronickým bankovnictvím. Další háček je v tom, že ministerstvo navrhuje pouze devítiměsíční přechodné období, během něhož by měly být vypovězeny smlouvy a účty převedeny. To ale v mnoha případech nestačí, což uznal i Rostislav Vyzula. Přišel proto s pozměňovacím návrhem na prodloužení lhůty na 15 měsíců, jeho návrh ale přijat nebyl. Poslanci naopak schválili pozměňovací návrh prodlužující období na tři roky.
Podle náměstka Jana Gregora je ministerstvo financí ochotno ustoupit v prodloužení délky přechodného období (bylo pro Vyzulových 15 měsíců, tříleté období ale odmítlo). Další ústupek by udělalo ve věci zdaňovatelných činností, např. těch prováděných dceřinou společností VZP Pojišťovnou VZP. Ta by tak zřejmě účet u ČNB mít nemusela.
Čertova kopýtka je třeba řádně projednat, říká ministr Němeček
Podtrženo, sečteno, v těch nejpodstatnějších bodech trvají finance na svém. „Pro zdravotnictví změna neznamená nic dobrého. Žádné plus tam není, pouze minus. Od kolegů z financí by mělo padnout, zdali z hlediska státu bude přínos natolik zásadní, že to přinese zásadní přínos většině,“ říká ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) s tím, že každý ze sporných bodů, které mají čertovo kopýtko, by měl být podrobně projednán.
Poslanci včera projednali sedm pozměňovacích návrhů, které se týkají hlavně zmíněného prodloužení přechodné doby, vypuštění bodu 19 a také úplného vypuštění pojišťoven z novely. Kromě Vyzulova návrhu na prodloužení přechodné doby na 15 měsíců byly odsouhlaseny všechny pozměňovací návrhy. Novela ministerstva financí přitom evidentně nevyhovuje dokonce ani všem poslancům Ano – proti odsouhlaseným pozměňovacím návrhům se z přítomných poslanců postavili jen Rostislav Vyzula a Pavel Volčík, naopak David Kasal zjevně nápady MF úplně nadšený není.
Michaela Koubová
