Elektronická evidence specializačního vzdělávání pro všeobecné lékaře či pilotní projekty online pohotovostí – to jsou podle zubní lékařky Báry Malíkové, která letos těsně zabojovala i o křeslo prezidenta České stomatologické komory, úspěchy, jichž se v končícím roce povedlo dosáhnout. Co se naopak nepodařilo, jsou systémové změny, které české zdravotnictví zoufale potřebuje. Politické strany by se proto podle stomatoložky neměly na zdravotnictví soustředit jen v rámci předvolebních populistických výkřiků, ale měly by zapracovat na konsenzuálních reformních změnách. Malíková to řekla v rámci bilanční ankety Zdravotnického deníku.
Co nejlepšího se podle vás stalo ve zdravotnictví v letošním roce?
Těch dobrých věcí bylo několik, ale kdybych měla vybrat dvě konkrétní, jsem moc ráda, že se u všeobecných kolegů podařilo dotáhnout spuštění systému pro elektronickou evidenci specializačního vzdělávání, tzv. Administrátor. Ač sama jsem specializačním vzděláním projít nemusela, z dlouhodobé spolupráce s Mladými lékaři a viceprezidentem České lékařské komory Honzou Přádou vím, jak moc je tento systém důležitý pro zlepšení celého specializačního vzdělávání lékařů.
Druhou skvělou věcí jsou podle mě pilotní projekty lékařské služby první pomoci online, jako se to povedlo některým krajům. Sama sloužím několikrát do měsíce zubní pohotovost a vidím, že některým pacientům by opravdu pomohlo a stačilo, kdyby svoji situaci jen měli s kým probrat telefonicky či pomocí videohovoru. Mohou poté být nasměrováni do ambulancí běžné péče, aby nedocházelo k přetěžování ambulancí pohotovostí.
A co se stalo nejhoršího?
Mohlo by vás zajímat
Smutné je, že se nepodařilo téměř nikam posunout v rámci změn, které české zdravotnictví potřebuje a mluví se o nich plamenně téměř na každé odborné konferenci či kulatém stole napříč politickými stranami. Očividně je na základních věcech relativně shoda, ale tím to také často končí a kroky k realizaci následují v omezené míře.
Co očekáváte od příštího roku?
Čekají nás volby do Poslanecké sněmovny. To je typicky poměrně turbulentní proces, proto na poli českého zdravotnictví očekávám souboj postojů, jak s výzvami českého zdravotnictví naložit. Byla bych ale zklamaná, kdyby se tyto diskuse omezily na populistické výkřiky – troufám si tvrdit, že všichni insideři tuší, že nejvíc by českému zdravotnictví prospělo právě to, kdyby se o něm jedno až dvě volební politická debata v podstatě nevedla a mohly se připravit konsenzuální reformní změny napříč politickým spektrem bez obavy z toho, že ten či onen bude za své postoje mlácen po hlavě médii a veřejností.
Jaké změny, které lze uskutečnit příští rok, by podle vás prospěly českému zdravotnictví?
Navazuji na otázku výše – podle mne by nejvíc pomohlo, kdyby si všechny politické strany sedly k jednomu stolu a dohodly se, že teď budou několik let společně – a to slovo zdůrazňuji – pracovat na reformách zdravotnictví, které tento resort nutně potřebuje. Bez zneužívání celého tématu v politickém boji. Ale to je samozřejmě spíše moje snílkovské zbožné přání.
Jaké jsou vaše profesní plány v novém roce?
Před vánočními svátky mě čeká v Nemocnici na Františku otevření další ambulance zubní pohotovosti, takže s tímto budu vstupovat do Nového roku. Při troše štěstí se mi v lednu podaří dokončit studium na Vysoké škole ekonomické, čímž si rozšířím odbornost nad rámec medicíny. Těším se na další aktivity na poli stomatologie – ráda bych využila podpory, které se mi dostalo ve volbě prezidenta České stomatologické komory k tomu, abychom více aktivizovali mladé lékaře k zapojení do dění na poli české stomatologie. Na základě této podpory také zvažuji práci v představenstvu komory, pokud mi v květnu delegáti sněmu dají tu možnost.
Pracovat budu i na svých menších osobních projektech – mám navázanou spolupráci s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou a některými OSPODy, chceme se více věnovat zajištění stomatologické preventivní péče o děti v náhradní rodinné péči či v dětských domovech. Doufám, že se mi podaří nadchnout kolegy a kolegyně z oboru včetně dentálních hygienistek k tomu, abychom rozvíjeli edukativní aktivity péče o chrup právě v této skupině ohrožených dětí. Plánů je hodně, časové možnosti omezené.
